Nitram

Jak očistný je po všech těch motivačních, redukovaných, aktualizovaných bio-sračkách mít možnost spolehnout se opět na Kurzela a jeho popis ohavného špinavého světa, kde není nic správně a nic není fér. Film Nitram nestraní svému tasmánskému Forrestu Gumpovi, nicméně ani jeho prostředí není ochotný vykreslit tak, aby mu nabídlo jakékoli východisko z jeho situace (navzdory tomu, že je to boháč, co svobodně cestuje po světě) a proto se vyústění filmu nakonec opírá o obhajobu gun-control, protože nás prostě chce přesvědčit, že podmínky pro vytváření osamělých střelců tu budou vždycky a proto jediná cesta jak je redukovat je redukovat počet zbraní ve společnosti. Tohle východisko ovšem trochu kulhá s komickou scénou ilegálního nákupu automatických zbraní. Já si ale stejně myslím, že onen dovětek byl až dodatečným a Kurzel s Grantem se jim museli zaštítit, aby si zajistili prachy do další inspekce nenávratně poškozené mysli. Vědomí, že někdy mezi Snowtownem a Nitramem přesvědčil Kurzel foxáky, že dokáže zahájit crowd-pleasing frančížu podle úspěšné počítačové hry mě baví jako máloco. Snad na to už velký hlavy zapomenou a další Star Wars budou dělat třeba Safdie bráchové. (17.05.2022)

Skvělý film, jehož objev byl pro mě velmi příjemným překvapením. A díky tomu, že jsem o něm nic předem nevěděl - což je nejlepší výchozí situace pro to, aby si to člověk nejvíc "užil" (a každému to vřele doporučuji, a pokud jste to ještě neviděli, tak dál nic nečtěte a prostě si to pusťte) - pro mě bylo sledování mnohem zajímavější, než kdybych předem věděl, kam to celé vede - takto jsem mohl celou dobu uvažovat, jak to s Nitramem (a jeho rodiči, zvláště matkou!) asi dopadne, a mohl jsem v klidu rozmýšlet, zda mi jeho podivnost je či není sympatická (a vlastně jsem se nedokázal zcela rozhodnout až do konce - jasně, že jeho závěrečný čin je děsivý a čistě jen kvůli němu si nezaslouží nic než nenávist až za hrob, ale člověk se stále nemůže ubránit pochybnostem, nakolik se takovému konci dalo zabránit a jaký svůj viny na tom má společnost, resp. její nepřátelské nastavení vůči komukoli, kdo nějak nezapadá, a především pak snadná dostupnost střelných zbraní - scény, v nichž se Nitram bez jakýchkoli potřebných dokladů hravě vybaví zásobou pušek, mi z celého filmu přišly nejvíc šokující; za zmínku též stojí znepokojivý copycat effect v důsledku mediálního zviditelnění podobných událostí, který vede k úvaze, zda je správné tyto zločiny medializovat). Myslím, že jsem až doteď o masakru v Port Arthuru nikdy neslyšel, ale tento film - který rekonstruuje, co mu předcházelo - mě velmi zasáhl, a utvrdil mě v mém odvěkém názoru, že mám ze střelných zbraní hrůzu a jejich snadná dostupnost mi přijde nebezpečná. Btw. samozřejmě se nabízí srovnání s tematicky podobným starším filmem Musíme si promluvit o Kevinovi, který mi osobně přišel jako ještě větší depka. (08.06.2022)

Divákům je důkladně představen další zajímavý pošuk, tentokrát až z australské Tasmánie (i když se natáčelo kousek od Melbourne). Pošuka sledujeme v závěrečné fázi jeho transformace v masového vraha, vidíme jaké zážitky a okolnosti ho formují a zjišťujeme, že někteří lidé jsou zkrátka k pošuctví nevyhnutelně předurčeni, protože s jejich nevratně pošukanou psychikou se bez násilné hospitalizace bohužel nedá nic dělat. Perfektně zvolený týpek pro hlavní roli, dobře vykreslená ospalá atmosféra australského venkova, ale velkým zklamáním bylo pro mě zcenzurování finální masové zabijačky, kvůli které jsem se na film díval a na kterou jsem se z celého filmu nejvíc těšil (jsem totiž taky pošuk). A neodpustil jsem si samozřejmě hledat si příslušné informace na síti, takže se ještě musím podělit o zajímavou skutečnost: zatímco ve filmu je Martin za ošklivého oteklého humusáka a jeho komická kosmická družka Helen je vcelku pěkná ženská (Essie Davis z Babadooka), tak v reálu tomu bylo úplně naopak, Martin byl totiž za mlada docela hezoun a skutečná Helen... No můžete se na netu podívat sami. (27.12.2021)

Psychologická studie vyšinutého jedince, jehož chorá mysl dovede až k masové vraždě. U všech podobných filmů mi připadá, že i přes snahu jít do hloubky zůstávají na povrchu, protože prostě a jednoduše za tím vším nic složitého není. prakticky vždy je to ne ta úplně ideální dětství a neschopnost zapadnout. Tady je snad jediný rozdíl v tom, že si hlavní hrdina svoji jinakost v některých momentech uvědomuje. Nebo alespoň mě to tak připadalo. Každopádně buď jak buď ta snaha o přpečlivou sondu je tady kontraproduktivní a film nezřídka nudí. Co se povedlo na jedničku je casting. Caleb Landry Jones je možná nesympatický ksicht, ale tady zahrál fantasticky a nějaké to ocenění by bylo na místě. Jen je škoda, že ho neukázali během vražedného běsnění, na které jsem, a nejen já, sadisticky těšil. To mohlo celkový dojem vytánou výš než na průměr. 50% (11.04.2022)

Caleb Landry Jones...  Nikdy som ho nemal rád, ale tu dokazuje svoje mega herecké kvality! Samotný film je veľmi ťažká depka! Judie Davies by mohla byť jeho babkou! Jeho foter mi zase pripomínal Billa Pullmana s extra kilami naviac. Tento film rozhodne nyvylepší psychickú pohodu. Už len ten názov ,prečítaný odzadu, neveští nič dobré. (29.11.2021)