Odysseus

Zatím asi to nejlepší zpracování malého kousku řecké mytologie, jaké jsem viděl. Sice v televizní formě, s levnými triky a s nepříliš působivou výpravou, ale vcelku věrně se držící originálu, zároveň dostatečně moderní a přitom bez otravných hollywoodismů. Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání s tématicky obdobnou tvorbou je tahle Končalovského práce vítězem. Kakojannisovy filmy jsou příliš suchopárné, upjaté a... narovinu zastaralé, béčka typu Clash of the Titans k smíchu a moderní paskvily a la Troy ke zvracení. Samozřejmě úletům jako Immortals nebo 300 solím plné počty, ale tam už to není o mytologii, ale o comicsově filmové popkultuře. A mimochodem nejlepší verze převyprávěných Starořeckých bájí jakou v češtině znám (a kterou hltám od dětství), je překlad z ruského originálu od N. A. Kuna, takže mám dojem, že Rusové duchu i duši staré Hellady rozumějí mnohem líp, než Evropani nebo Američani. (25.01.2021)

Takhle důstojná adaptace Homérova eposu si zaslouží hvězdu navíc, i když objektivně vzato je to tak na čtyři. Ale jen to, že se někdo rozhodl adaptovat jeden z nejklasičtějších příběhů všech dob, respektive se nezaleknul takového podniku, by se v mých očích mělo nějak ocenit. I s nižším rozpočtem je dvojdílné "sandálové" fantasy velmi vtahující, s výbornými herci (hlavně Assante je castingová trefa do černého) a celkově krásně vystihnutou podstatou řeckých bájí. Původnímu hrdinskému eposu je to v rámci fabule velice podobné (tvůrci filmu šikovně spojili několik dobrodružných epizodek do jedné, aby ušetřili časem). Jediné, co mě trošku mrzí, je opomenutí části se sirénami, ale vzhledem ke kolosálnímu rozsahu eposu je to naprosto pochopitelné. Sečteno a podtrženo, parádní adaptace. (13.04.2020)

Na Odysseovi se celkem dost viditelně podepsal zub času. Když jsem byl mladší, přišlo mi Odysseovo dobrodružství více napínavé než nyní s odstupem času. Na první pohled je vidět, že jde o TV film, což ale nemusí být na škodu - viz Merlin - nicméně v tomto případě mi přišla většina hereckých výkonů příliš strnulá a z technického hlediska nešlo též o bůhvíjaký skvost. Z postav mě rozhodně nejvíce zaujala Athéna v podání Isabelly Rossellini a nejzajímavější částí byl Odysseův návrat, ke kterému se ale musel člověk prokousat skrze dvě a půl hodiny děje. (31.05.2019)

Po rokoch som si to pozrel znova, ale uz nie som taky ohureny ako predtym. Najviac mi vadi, ze to tvorcovia zobrali tak hopom. Takisto ako v Iasonovi. Mam rad grecku mytologiu, no chyba v tychto filmoch prilis vela veci. Aj ked na druhej strane by asi bol problem vtesnat to do 3 hodin aby to bolo pozeratelne (bral by som aj 7 hodin, keby sa to drzalo historie ;o)) Uff, ale tie jatky na konci nemaju chybu. (21.02.2009)

Na Hallmark vskutku ucházející... Kdybych ale použil tatáž slova k ohodnocení stavu lodi na otevřeném moři, posádka včetně kapitána by jistě nadšena nebyla... Ovšem v porovnání s gigantickými bouřemi a jiným smrtelným nebezpečenstvím, kterým Poseidon "odměnil" Odyseovu sebechválu, by se takový stav lodi nutně musel zdát téměř bezvadný, a to každému námořníkovi bez vyjímky. Je zajímavé, že o "trochu" později přišel jiný Řek, zvaný Archimédés, se zákonem o tělese ponořeném do kapaliny. Ještě zajímavější ovšem je, že Archimédův zákon vystihl již autor této básně. A vlastně již tehdy viděl (což nás po zásluze přivádí k otázce: Kdo že je tu vlastně slepý?) jeho platnost i v oblasti, kterou Archimédés očividně neviděl, a proto jí, ani i kdyby chtěl, nemohl věnovat pozornost. Tedy v lidském srdci. Ucházející srdce, ať už z důvodu velké pýchy, předsudku, či jiného poklesku, klesá ke dnu stejně jako ucházející loď. Změnu stavu pak může způsobit jen změna stavu mysli, například projevená pokora. Srdce, které ucházelo a šlo ke dnu se pak snáze dostane na hladinu, a je-li pokání dostatečné, tak až do krajiny zalité sluncem... A stává se tak vskutku "ucházejícím"... ... ... Přiznávám, autoři tohoto díla mají můj obdiv za ne až tak marný pokus vyjádřit poezii obrazy. Jsou-li však obrazy v zásadních pasážích doprovázeny slovy v souladu s původním zněním básně, stává se dílo unikátem. Zejména v samotném závěru to vyšlo znamenitě... :) (09.08.2015)