I, Justice
Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Josef VanišHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Karel Höger, Angelica Domröse, Jiří Vršťala, Fritz Diez, Jindřich Narenta, Karel Charvát, Oto Ševčík, Jindřich Blažíček, Karel Peyr, Rudolf Macharovský (viac)Obsahy(1)
Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý, jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení... Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (71)
Jak stárnu, přestávám těm filmům z "Nové vlny" rozumět. Za Högera dva body; film zajisté nadhazuje otázku, jak by to vypadalo, kdyby Hitler neskončil v berlínském bunkru 30. dubna 1945. Kdybych si nepřečetl obsah filmu v odborné knize, vůbec bych nepochopil, že Vršťala stál proti Hitlerovi a chtěl ho úmyslně trýznit. Všechno bylo hrozně nepřehledné; navíc tam vystupovala skupina, která ho chtěla z ostře střeženého zámku ukrást pro Bormana, ve filmu docházelo k řadě přestřelek, skoro všechno se odehrávalo ve sklepeních onoho zámku... A Inge vypadala tak sympatická, přesto byla dvakrát zastřelená... Ach jo. ()
Velmi pozoruhodný snímek, který je z nepochopitelných důvodů, stejně jako celá řada opravdových českých skvostů 60. let opomíjen. Konspirační teorie spojené s nacismem jsou jistě jedny z nejčastěji diskutovaných a koho by nenapadla otázka co když Hitler nespáchal sebevraždu na sklonku války a žil někde dál v hlubokém utajení. Tento snímek se odehrává v roce 1946, zatímco v Norimerku probíhá mezinárodní tribunál s ostatními válečnými zločinci, Hitler je kdesi v Německu ukryt v sanatoriu, které spíš připomíná obrovskou pevnost dokonale izolovanou od okolního světa. Sanatorium je plné bývalých příslušníků SS a Wehrmachtu, ale Hitler, jak je postupně osvětleno, zde není jako milovaný Vůdce skrytý před spravedlivým trestem, nýbrž jako vězeň pro kterého je trest smrti málo a onu spravedlnost, která je i v názvu snímku, představuje Hitlerův věznitel Harting, který svými teatrálními inscenacemi přepadů a následného souzení vystavuje Hitlera obrovskému psychickému mučení. Roli Hitlera výtečně a přesvědčivě ztvárnil německý herec Fritz Deitz, který ho díky své podobě hrál velmi často. Aby bylo možné podávat Hitlerovi léky, je najat český lékař Dr. Heřman podobající se skutečnému Hitlerovu osobnímu lékaři, který v podání Karla Högera představuje klasického kladného hrdinu, který je proti své vůli nucen vykonávat příkazy, které se příčí jeho přesvědčení. Řeší nejprve dilema, zda má vůbec léčit největšího zločince lidstva, díky kterému milióny lidí umíraly, poté co však pozná jakým způsobem je Hitler trýzněn, jeho myšlenky spíš směřují k otázce, zda mučení i takto nepochybně velmi provinilého člověka je morálně v pořádku a nebylo by na místě spíš jeho trápení ukončit. Charismatický Karel Höger byl přesně tím typem herce, který se na takovouto psycholgicky náročnou úlohu dokonale hodil a ztvárnil ji s bravurou sobě vlastní, ostatní herci mu pak zdatně sekundovali. Možná polovina filmu byla pro větší věrohodnost natočena v němčině, čemuž byl uzpůsoben i výběr herců. Po technické stránce je ale třeba vytknout velmi povrchní a silně zestručněné titulky, které leckdy i úplně chybí. Celkově se ale dá říci, že je věčná škoda, že takovéto snímky vyplouvají z hlubin archívů k veřejnosti jen velmi zřídka. ()
"Pokud žije pacient, žije jeho lékař!" Pro mne pacient, a s ním i tohle utopistické drama, zemřel. Jednou stačí. ()
Hrozná šaškárna s katastrofálními hereckými výkony. Nedá se to dokoukat. Höger se na plátně zcela zbytečně nervuje. Rovněž „Hitler“. Energie spláchnutá do záchoda. Hlášky: „Celý svět sleduje norimberský proces.“ = přání otcem myšlenky. „360 km odtud“ „Stane se hrdinou příběhu, který se nikdy neudál.“ „Spal jste 36 hodin.“ Symbolika: 13:30 – 4 svastiky najednou; 20:06; 50:26 – one eye symbolism; 37:37 – podání ruky 39:40; 53:02 – svastika (Big Dipper Swastika). Film je plný milovníků hvězdné oblohy. 53:08 – Fénix. ()
Tak ani nevím, proč mě tenhle film nechytl víc. Je černobílý se zajímavými "barevnými" hříčkami, odehrává se po válce, je tam výrazná psychologická rovina, zašmodrchaná zápletka a hraje tam Karel Höger. Snad je to až moc překombinované, snad je soucit k Hitlerovi až moc absurdní myšlenka, snad je to celé těžko uvěřitelné... Fakt nevím. Jednoznačně je potřeba vyzdvihnout zpracování filmu. Němci mluví německy, režisér diváka ani na chvíli nešetří... díky tomu, kde se děj odehrává se tak jedná spíš o německý film, než o český. Čeština zazní jen výjimečně. Herecky také paráda. Höger samozřejmě nezklamal, výborný je i dvorní hitlerův představitel Fritz Diez. Přesto stále tápu. Takže musím za tři, i když ani nevím proč. ()
Právem zapomenutý snímek. ()
Docela zajímavý námět, ale provedení je poněkud chaotické a ploché, vůbec mě jako diváka nevtáhlo do příběhu. Chybí tomu větší hloubka i uvěřitelnost a nezachraňuje to ani taková hvězda, jakou byl nesporně Karel Höger. ()
Kdyby kdyby... To bylo tak zmatený, až mě to zmátlo. Nakonec jsem si řekl, že teda počkám do konce, protože mám Högera rád, a nakonec se to tak nějak splatilo. Ale ten chaos... ()
Podobenství o vině a trestu. A o právu trestat. Dokonalý Karel Höger je zkrátka dokonalý Karel Höger. Znám jen málo takových konců příběhu, jako je u tohoto filmu. Já také - jak píše Enšpígl - soucit s Hitlerem skutečně necítil (a necítím), ale trestat? Nene, to není vůbec jednoduché... - Povinný film pro všechny, kteří rádi soudí stylem "černá" nebo "bílá". / 5 * za ten konec. ()
Mohl to být výborný film, to by se ale v poslední půlhodině nesměl překlopit v cosi zmatečného a nepochopitelného. Výborný Höger a znamenitý německý představitel Adofla Hitlera. ()
Výborná mystifikace (?). Přitom téměř neznámá a z nepochopitelných důvodů málo uváděná. Pokud můžu něco vytknout, tak zcela zbytečný vysvětlující úvodní komentář. ()
Téměř geniální nápad v poněkud rozplízlém podání. ()
No, když už tam ty titulky dělali, mohli je dát všude a na vše. Nejen tam, kde se jim to chtělo. Ale jinak to bylo vcelku dobré, představitel Hitlera přímo výborný. Doktor humanista mi sympatický nebyl, mám vůbec s rolemi pana Högera trochu potíže. Tady jde spíše o to, že si Adolf zasloužil něco mnohem horšího a kdo obhajuje zrůdu, je zrůda sám. U mne lehce nadprůměrné dílo. ()
Hodně mě překvapilo, že se na scénáři podílel Miloš Macourek. On to je de facto také sci-fi film. Nebo skutečně fantasy, když je Hitler mrtvý? Těžko říct, já bych to pod fantasy nedával. Každopádně je to naprostá pitomost bez hlavy a paty. Nejprve je lékař unesen, aby držel Hitlera naživu. Pak je svědkem toho, jak je přemlouván ke zradě skupinou, která věří, že lze ještě vše zachránit a nakonec se sám rozhodne vůdce usmrtit. Přičemž nám nejsou sděleny podrobnosti o celé této akci ani skupině. Psychologickému mučení se do jisté míry podrobuje i sám lékař. Já se obávám, že film je tak přepsychologovaný, že už jen leží v žaludku a skoro jej nelze strávit. A na závěr jedna poznámka. Tak typická věc pro československý film, která mě totálně vytáčí. Z mluveného slova cizím jazykem je přeložena v titulcích sotva polovina. ()
Nesporně zajímavý námět i povedená atmosféra. Děj je však zhruba od druhé poloviny poměrně zmatený a přiznám se, že jsem zdaleka ne vše chápal. Působivá je scéna, kdy Hitlera chystají k popravě - když ale následuje inscenované přepadení, dramatickou scénu to nechtěně změní v grotesku. Problém je, že tvůrcům šlo především o "umění" a ne o napínavou a řekněme i trochu dobrodružnou historickou fikci. Mám mnohem radši, když se tvůrci drží hesla "Nejdřív bav, potom sděluj." V případě filmu Já, spravedlnost tomu bylo naopak. ()
Nejprve jsem myslel, že se střílí doopravdy a když jsem pochopil, že ne, tak se začalo střílet doopravdy... No nevím, dívat se na to dalo, ale druhým očkem jsem netrpělivě pokukoval po hodinách, jestli mě to neokrádá o příliš mnoho času. ()
Filmu úplně neprospîvá jeho úvodní rozvleklost. Po shlédnutí se vám smrskne "jen" na myšlenky: "Byl by to ten správný postup?", "Jak bych se zachoval sám?". Ale ono to vlastně je dobře. ()
Nevšední a zajímavý film!! ()
Film má jednu velkou slabinu: je ohromně nudný. A také překombinovaný. Plusem podařená podobnost Adolfa Hitlera (Fritz Diez) a charisma dr. Hartinga (Jiří Vršťala). ()
Scénář možná zajímavý, ale režijní provedení se moc nepovedlo. Vadí mi i titulky. Prostě celkově jedna velká nuda. Hodnocení: 50 % ()