I, Justice
Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Josef VanišHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Karel Höger, Angelica Domröse, Jiří Vršťala, Fritz Diez, Jindřich Narenta, Karel Charvát, Oto Ševčík, Jindřich Blažíček, Karel Peyr, Rudolf Macharovský (viac)Obsahy(1)
Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý, jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení... Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (70)
Velmi zajímavá teze na téma Hitlerovo poválečné přežití. Z počátku filmu jsem se příliš neorientoval resp. nepochopil jsem první "přepad" a následné výslechy. Všechno to do sebe začalo zapadat až postupně. Soucit s Hitlerem jsem teda skutečně necítil, ale partička kolem toho němčoura měla v hlavách taky slušně vylízlo. Vadilo mě že všichni mluvili německy až na hlavní německou postavu, ta jako by náhodou uměla česky líp než Palacký a pak ještě že český titulky tady byly asi ne heslo nebo co. Občas se něco žvatlalo, ale titulkář asi klimbal. Jednou to bylo až k pobavení, tak nějakej skočpák nezavře papulu a v titulích se objevilo jen "je to jasný ? " ()
Přespříliš vykonstruovaný, až příliš akademický film Zbyňka Brynycha, který by se dal označit za specialistu na dramata odehrávající se v období druhé světové války, Já, spravedlnost patří ovšem k těm méně povedeným, a to především tou přespříliš patrnou snahou tvůrců vystavět hluboké dílo v idejích demokratického humanismu - ve snaze dotknout se čehosi čapkovského je celý film zaklet v jakési schematické ustrnulosti. Po vzoru doktora Galéna tu tak máme doktora Hermana a taky fakt, že hlavním hrdinou je zrovna lékař, apriorní nositel humánních ideálů, což už začíná být trochu klišé, dokonce je zachována dramatická osa lékař - diktátor (Maršál alias tedy Adolf Hitler) jako v Čapkově Bílé nemoci. Do toho zapadá i tak nějak očekávaný Karel Höger, byť jeho hereckému mistrovství neleze asi nic vytknout, přesto ničím nevyčnívá z chladné dobové nálady té jakoby televizní inscenace. Celý ten etický problém je sám o sobě zajímavý, vezmeme-li však v potaz formální stránku filmu, výsledný dojem je velmi rozporuplný. Stranou pak raději nechávám fakt, jak se morální imperativy filmu snoubí s angažovaností pana režiséra v době normalizace a některými jeho filmy z tohoto období... ()
Velmi zajímavé pojetí Hitlerova konce s výbornými herci a silnou atmosférou! (bohužel mi ze začátku unikla velká část filmu - znáte to - přepnete program, něco vás zaujme a už od toho neodtrhnete oči - škoda, přeškoda - snad to zas někdy budou dávat) ()
"Pro Hitlera je jedna smrt málo! Musí umírat stokrát." Tak zní imperativ organizace, která pod vedením vůdcova bývalého spolupracovníka po válce Hitlera ukrývá a ve jménu "spravedlnosti" smývá vlastní spoluvinu na válečných zločinech sadistickou mystifikací. Führer, udržovaný v domnění, že válka pokračuje, má poznat nejtemnější zákoutí strachu. Ocitá se pod gilotinou, aby byl v posledních vteřinách dočasně "zachráněn" a zas a znovu prožíval totéž. K takové kratochvíli je potřeba mít Hitlera živého, což dostává na starost dvojník jeho lékaře MUDr. Heřman (Karel Höger). Důvod, proč ten film není tak slavný, jak by být měl, je asi v odlišném přístupu scénáristy a režiséra k předloze. Román Miroslava Hanuše jsem sice nečetl, ale je zřejmé, že Miloš Macourek napsal scénář jako dobrodružný sci-fi thriller, kdežto Zbyněk Brynych ho natočil svým osvědčeným "neučesaným" způsobem, jako dejme tomu Transport z ráje. Já, spravelnost je mimořádný film, ale myslím, že by stál za remake. Takový, který by nesmírně atraktivnímu příběhu dal odpovídající formu. 80% ()
Režisér Brynych patřil k pouhému průměru naší filmařské scény, ale Já, spravedlnost je po Transportu z ráje patrně jeho nejlepším snímkem. Silná dramatická látka se holt natáčí líp. Etický problém viny a trestu se řeší v - řekněme - čapkovském stylu, který zvýrazňuje herecký výkon Karla Högra. Ten měl se ztvárněním podobných psychologicky náročných rolí četné zkušenosti už z divadla a do postavy lékaře řešícího morální dilema se ideálně hodil. Film řeší otázku, zda pomsta může být východiskem pro trest byť i sebevětšímu zločinci a dochází k závěru, že oběť hnaná nenávistí se může dostat na stejně nemorální pozice jako pachatel. Pokud pominu dramaticky silné téma, pak zpracování zas tak oslnivé není. Dnes je Já, spravedlnost zapomenutým kouskem naší filmové historie. Celkový dojem 60 %. ()
I velká doba má slabší chvíle. Protikladné reakce, které tento film vyvolává u spolukomentátorů, naznačují jeho zřejmou rozporuplnost. Snahu demonstrovat obecně platný mravní princip - dostatečné potrestání zločinů, které se vzpírají rozsahem i dosahem obvyklému vnímáni a vymezování zločinu - zpochybňuje způsob provedení i pozadí, které ho charakterizuje. Nestačí na to ani hrůznost Hitlerových choromyslných etnocid. To je poselství nadčasového Brynychova a Hanušova příběhu. Směšování morálky, práva a etiky vždy vede k třaskavinovým důsledkům. Zejména k naprostým zhroucením hodnotových orientací, vytvoření doslova etického vakua. Hitler je souzen a odsuzován opět nacisty, stejně blouznivými, srovnatelně bláznivými i brutálními, snad o něco velmi málo více soudnými. V této rovině je český původní thriller nadčasový a jeho myšlenkový přesah zůstává stále aktuálním. ()
Až do televizního uvedení jsem vůbec netušil, že tento film existuje. A přitom je to takřka klenot. Kdo by si kdy pomyslel, že u nás vznikne příběh o Hitlerovi, který přežil válku a stal se vězněm, aniž by o tom sám věděl? Atmosféru má Já, spravedlnost velice silnou, zaujaly mě výborné dialogy, herci se skvělým Karlem Högerem a přesným Fritzem Dietzem v čele, Brynychova psychorežie a vůbec celá ta sterilní, chladná nálada. Scény "projevu", "popravy gilotinou" a závěr s mrazivou pointou, na takové scény se nezapomíná. Čtyři a půl zaokrouhluji nahoru. ()
Úžasná sonda do lidského svědomí. Jak se vypořádat s válkou a válečnými zločinci? Stačí připravit je o život? Skvělý Karel Höger. ()
Zajímavý filmový experiment a určitě jeden z lepších kousků režiséra Brynycha. Pravda občas to trochu kazí až moc plamenný projev hlavního představitele a celý ten potenciál tohoto námětu není zcela využitý, ale mám rád tyhle alternativní filmy na téma co by bylo kdyby a tak si trochu přísadím.70% ()
Rozporůplný snímek o tom, jaké by to bylo, kdyby zachránili Hitlera před smrtí jeho bývalí věrní a uvěznili jej ...?!! ()
Škoda nápadu a námětu. Než překomplikovaný příběh hrající si na složité krimi-špionážní veledíla, by filmu slušelo spíše několik nosných myšlenek, které se kolem zvoleného tématu nabízejí, a při trefných formulacích by z nich mohlo až mrazit. Ovšem nejsou-li ve scénáři, tak ani Karel Hoger s tím nic neudělá, neboť zkrátka nemá, co hrát, a může jak chce hezky volně přecházet a tvářit se zádumčivě, ale nic moc z toho nevykřeše. ()
Námět zajímavý, proto jsem do toho taky šel, ale obsah se velice záhy stočí do sekce kokotina. Bohužel. Nebavilo mě to. 40% ()
Lež, přetvářka, fikce a zrada. Vlastnosti každého správného nacisty. Udržení vůdcova šílenství je namáhavé a plné obětí, nicméně jak si vůdce své fanatiky vychoval, tak se mu také odvděčí. Jeden z vrcholů režiséra Brynycha, který v mém nadprůměrném hodnocení drží hlavně závěr. ()
...Jedna smrt pro Hitlera je málo. Ten musí umírat 100krát...Bezesporu zajímavej nápad. Škoda, že takhle to nebylo i v reálu. Já osobně bych tomu německýmu zmrdovi přál alespoň podobnej v lepším případě daleko horší konec než je ukázán ve filmu. Každopádně sebevražda byla pro Hitlera snadným vykoupením za všechny ty zvěrstva, který spáchal. Dobrá myšlenka, herecký výkony a celkový zpracování, filmu vysloužilo 4 hvězdy. ()
Veľmi zaujímavý film. Alternatívna realita je podporená aj snímaním a strohými dekoráciami, ktoré dávajú akoby poznať, že sa nenachádzame priamo v našich dejinách, ale v niečom hypotetickom. Je ale diskutabilné, či je takáto hra s dejinami až natoľko príťažlivá, aby dokázala ponúknuť viac, ako množstvo filmov, zaoberajúcich sa druhou svetovou vojnou a prinášajúcich nepreberné množstvo humanitárnych (a iných) myšlienok. Já, spravedlnost sa o to snaží, zráža ho však trochu prekombinovaná zápletka a myslím že aj trochu nezvládnutá dramaturgia (možno aj prílišná vážnosť) a tak subjektívny pocit je o pár desiatok minút dlhší, ako relatívne krátky film. To by Tarantino pozeral, čo všetko sa dá ešte s Hitlerom porobiť. Tipujem, že tento film vo svojej legendárnej videopožičovni nevidel. 70%. ()
"El bizardos de la Brynychos". Zdeněk Brynych je zvláštní režisér a já ty jeho některé filmy prostě nechápu. Tohle je jeden z nich. Nepopsatelná záležitost, nepopsatelné herecké výkony, zblízka snímané obličeje, tenhle film pochopim snad až napodesátý, takže na konečné hodnocení ještě pár let počkejte. ()
,,Milióny lidí by chtělo Hitlera. Tak jako ho máte vy!" Nevyhledávám filmy ani knihy, které rozehrávají nejrůznější možnosti alternativní historie nad tím, co by se stalo kdyby... no kdyby třeba někdo toho Hitlera před sebevraždou zachránil a on by tu 2. světovou válku přežil. Jako proč tohle? Tak tenhle film je výjimka, coby dílo československé kinematografie pro mne téměř povinnost. I když 60. léta dala možnost vzniknout snímkům s ojedinělými náměty, alternativní příběh přeživšího Hitlera bych nečekal, tohle mne dost překvapilo. Hodně kontroverzní počin, který by po výraznějším oprášení mezi diváky mozná i dnes dokázal vyvolat daleko větší diskuse i hodně protichodné názory, než jaké naznačuje v zdejších komentářích těch 50 uživatelů, kdyby tak žalostně nezapadl. Již jsem ho asi před dvěma lety viděl, neměl jsem ho velký zájem zhlédnout znovu, nicméně objevení restaurované verzi na oficiálním YT-kanálu NFA "Česká filmová klasika" popudilo k repríze. Co k tomu říct...? Budí to u mě rozporuplné pocity i teď, nicméně když kontroverzní film budí současně (přes nechuť k tématu či zpracování) i podněty k zamýšlení a jistý přínos, proč ne. Reflexe otázky nejlepšího trestu pro zločince Hitlerova ražení, kde se i takový trest smrt může zdát nevýrazný či tuctový, jsou zde rozhodně velice zajímavé. Naopak rozehrání toho děje, kde i někteří nacisti mají cíl zničit Hitlera, nebo dokola to uzdravování a následní zneškodňování (oslepení a pod.) Hitlera, může připomínat občas i frašku. Naštěstí ale vše odehráno na čele s výborným Karlem Högerem v hlavní postavě doktora, který se v rukou manipulátorů ocitá v osobitých morálních dilematech. (70%) (Československá filmová výzva) ()
Z psychologického i lidského hlediska zajímavě vymyšlená alternativní historie. I když ten závěr byl takový trochu samospasitelný a ne/konání některých postav v něm nepochopitelné. ()
3 a půl ()
Fikce? 1946. Sebevražda? ()