Šakal

Filmový kousek z dob, kdy rozhodující byla kvalita scénáře a režiséra a nikoliv rozpočet a množství použitých digitálních triků. Chladně a s odstupem, téměř dokumentárním stylem natočené kriminální drama přípravy a uskutečnění jednoho atentátu, které vychází ze skutečných událostí. Konec konců uskutečněný atentát na francouzského prezidenta de Gaullea je v Zinnemannově snímku na začátku zmíněn. Organizace tajné armády si tehdy skutečně najala dalšího zabijáka, ale kvůli policejním zátahům už k atentátu nedošlo. Forsyth si zajímavým způsobem pohrává s těmito motivy a jeho knížka patří k tomu nejlepšímu, co v daném žánru vzniklo. Film knize nedělá ostudu, byť jde pochopitelně o jiné médium, takže příběh je trochu zjednodušen. Nájemnému zabijákovi stačí k provedení zločinu jen puška s dobrou optikou a anonymita velkoměsta. Nepotřebuje složitou konspiraci, ničivé zbraně a šílené scénáristické zvraty jako jeho ubohoučký remake. Velmi dobrý výkon Edwarda Foxe v hlavní roli a profesionální režie. Celkový dojem: 85 %. (20.06.2006)

Thriller v typickém francouzském stylu. Pokud znáte Brutální Nikitu, víte o čem mluvím (samozřejmě tu francouzskou). Herecký výkon Edwarda Foxe je jeden z nejchladnějších, co jsem kdy na plátně viděl. Naprostý profesionál. Jenom nevím, jestli to bylo jeho herecké umění nebo neschopnost (ale určitě umění). Ale každopádně to je působivé. No a taky ten suchý závěr. (19.05.2003)

Tvorcovia tohto filmu si jednoznačne zaslúžia pochvalu za to s akou precíznosťou sa krok po kroku snažili ukázať postup vraha k atentátu a polície k vrahovi. Šakal je vždy o krok vpred a polícia čaká na jeho osudovú chybu. Hlavný predstaviteľ to zahral skvele, nepochybujem, že je to jeho najlepšia úloha v kariére. Napriek dlhšej stopáži si film udržuje takmer po celú dobu slušnú dávku napätia. Jeho skladacia zbraň je tiež niečo , čo vám z hlavy ešte dlho nezmizne. Novšie spracovania Šakala sa tejto klasike nevyrovnali. 80%. (12.09.2010)

„Ale ak toto nebol Šakal, potom kto ním bol?“ Šakal je legendárny (anti)hrdina, na ktorého si svet filmu občas spomenie (značne nešťastná verzia s Bruceom Willisom alebo lacnejšia, ale paradoxne zaujímavejšia Honba na šakala s Aidanom Quinnom, oba filmy vznikli v jednom roku a to v roku 1997). Na samom začiatku tejto voľnej série stál o 24 rokov starší Deň Šakala - strhujúci, takmer akoby dokumentárnou formou nakrútený (desiatky rokov pred bourneovskou trilógiou, ktorá tento štýl preslávila) špionážny triler Freda Zinnemanna podľa románu Fredericka Forsythea s Edwardom Foxxom v titulnej (zápornej) úlohe. Foxx je chladnokrvný a pohotový profesionál. Sledovanie toho, ako sa blíži k svojej obeti (francúzskemu prezidentovi Charlesovi de Gaulleovi), je miestami až fascinujúce. A tak trocha desivé, ale to myslím ako plus. O kladné postavy tu príliš nejde, takže rozprávanie nie je rušené zbytočnými postavami, aké v roku 1997 hrali Richard Gere a Sydney Poitier. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/spionaz/497-den-sakala-8o- (21.06.2008)

Takovéhle film už dnes nikdo nenatočí. Tempo je možná již dnes pomalejší, akce je pomálu, ale to rozhodně není výtka. Protože o to více stopáže je možné věnovat postavě, která si pozornost zaslouží - Šakalovi. Díky jeho činům a akcím v průběhu filmu divák může proniknout do jeho chladnokrevného mozku. Není zde kladen důraz na pátrací prostředky, jelikož většinu práce vyšetřovatelů stejně tvoří hrabání v papírech, ale na psychologii. Možná by se dalo řící, že Day of the Jackal je tím lepší, čím starší je. Dnešní přetechnizované thrillery totiž často neumožňují takovou úroveň napětí. (17.08.2010)