xenopus

Bohužel, celý film na mě zapůsobil značně uměle, nepřirozeně a především trapně. Násilné vtipy, u kterých jsem se nedokázal uvolnit a nereálné situace dělané na efekt. Agitku či co to bylo na nebezpečnost finanční krize při závěrečných titulcích - je to sice dobrý počin, jak donutit diváka titulky číst, neboť ty většinou nikoho nezajímají, ale přišlo mi, že za tím stála křečovitá snaha oslovit několik dalších diváků navíc. Ale o schodku rozpočtu USA, dotacích firmám a krachu některých firem tenhle film nebyl! A o čem byl? Dva policisti se snaží prorazit, jeden je větší hovado než druhý a v podivné americké společnosti se jim to nakonec očekávatelně povede. Hm, to mi fakt nestačí, navíc u komedie se chci smát a ne co dvě minuty kroutit hlavou nad nepovedeností pointy či vtipu. Určitě jsou lidé, kterým se to bude líbit (tři takoví dokonce seděli v kině vedle mě a chlámali se skoro v kuse od začátku do konce - jestli byli zhulení nebo přiopilí nebo zcela při smyslech, už jsem neměl chuť zjišťovat). Já jsem ale poněkud otráveně opouštěl sál s pocitem nenaplněných očekávání o dobrém odreagovávacím zážitku u nové americké komedie.

Dokud se nepřesuneme na Moravu, jsme svědky trapnosti ála Kameňák (mohou za to částečně i herci), jenže bez vtipů. Jenže i Moravě oproti prvním bobulím něco chybělo - hřejivost, vřelost, poťouchlost, špičkování se mezi Pražáky a Moraváky a jakýsi bezstarostný humor. Scénář těchto bobulí je nedotažený, ale co se dá taky udělat s takovou zápletkou, že. Korn hraje naprostého trotla a dikci Krampola nemám rád už dlouho. Nakonec ale přece jen všechno dobře dopadne. Aspoň ve filmu - nikoliv v mém hodnocení... slabé 2*. Na jedničku se dozajista kouknu ještě někdy, ale na dvojku už ani omylem a raději bych byl, kdyby ani nevznikla. Ale co už, to není první ani poslední pokračování, které je horší než počáteční film.

Dokumentární přesnost (no alespoň držení se historických faktů) a dechberoucí ztvárnění Adolfa Bruno Ganzem. Ale jinak? Válka ve vší parádě, atmosféra v bunkru také dusná (ale nikoli vlhká, jak se zmínila jedna z Goebbelsových dcer), jenže konec všeobecně známý, poněkud natahovaná stopáž a někdy zbytečné dialogy. No a k tomu určitý patos, který se mi sem nějak nehodí. Nechci říct zklamání, film má své místo na slunci v rámci minimálně evropské kinematografie, nicméně pro mě osobně trochu bez šťávy. Průměrné 4*.

Říkám předem, že hodnotím film a ne písničky: příšerné, odstrašující, hrozné, odpudivé. Ani s nejlepšími herci neuděláte nejlepší film, když je to taková předvídatelná blbost. Aspoň, že ty písničky někam posouvají děj. A protože ABBU neposlouchám, ale melodie znám, aspoň teď vím, o čem se v nich zpívá. Hodně laciný film, který upoutá snad jen prostoduché slečinky, pamětníky sedmdesátých nebo lidi, kterým se ABBA líbí. Nejsem ani jedno z toho, ale za exteriéry, vtip a šarm Pierce Brosnana aspoň 1*.

Vše již bylo řečeno - mistrovská režie, jímavý příběh, adrenalin a napětí, dobrý konec, pohádka o příslovečném vzestupu "from rags to riches", neokoukaní herci, krásná herečka i trochu přiblblý závěrečný song na nádraží. Co mě chybělo, bylo jakési lepší vtažení do filmu stran milostného příběhu - asi proto, že bylo od začátku jasné, jak to s Jamalem a Latikou dopadne. Jinak zbytek bez výhrad. Můžete se zeptat, tak proč dáváš jen čtyři? Divíte se, když vím dopředu jak to skončí, a navíc celý film tak nějak nepobírám Jamalovu motivaci k hlavní zápletce filmu? Ať už film byl kalkul, nebo ne, vyšlo to všem na jedničku s hvězdičkou - osm oscarů je asi moc, ale Akademie ulítává často, není se tedy proto čemu divit...

Jejda taková sra..a. Dějová zápletka o zombících je zřejmě trapná, a tak aby se na to asi dalo koukat, tak tam tvůrci nacpou něco hightech, v tomto případě cosi, co nutně potřebuje mrtvoly k tomu, aby to mohlo fungovat (nechci spoilerovat přespříliš). No ale zřejmě je také důležitý filozofický rozměr díla, a tak se udělá z řádění polomrtvých lidí biblický trest. Jo a moderní jsou zřejmě nesmyslné snové scény, které jako kdyby vytvořil Lynch ve stylu film noir (jedním slovem úděsné). Scénář tedy stojí za h...o, herecké výkony působí značně nevěrohodně a hudba je místy jak z počítačové hry. Postavy jsou napsány velice ploše, nudně a s pochybnými motivacemi. Nezvládnutá gradace filmu také ubírá. Čeho se nešetří, je umělá krev ve všech podobách (včetně menstruační) a barvách. Hlavně, že vytéká z plic, jater, z useknuté ruky, torza těla nebo z bowlingovou koulí rozmašírované hlavy. Hodněkrát jsem si při dialozích vzpomněl na film Robot Monster. Kdo viděl, ví, co je to zač. Jenže u Edges of Darkness se tomu ani nedá smát. A ani jsem se nebál, na to, že to má být horor. Prostě film, který si můžete bezpečně dát do seznamu filmů, které v žádném případě nestojí za to vidět.

Nostalgie se nekoná, neboť film je starší než já o jedenáct let. Nicméně jsem slyšel, že v době uvedení do kin to byla pecka, na kterou se chodilo několikrát. Zřejmě příjemná změna ve filmech z východu - film prakticky není zatížen nějakou ideologií. Nevím, kde udělali soudruzi cenzoři chybu, neboť film znázorňuje malé etnikum ve své typické nespoutanosti, romantičnosti a touze po svobodě až za hrob. Ale co už. Herečky jsou pěkné (včetně té hlavní), exteriéry též, stejně tak většina cikánských melodií. To ale mizerný příběh a dialogy nemůže vytáhnout do nadprůměru. Film má nicméně neopakovatelný feeling a věřím, že při sundávání asi deseti sukní se nejednomu muži začne prokrvovat mezinožní orgán i dnes. Zcela průměrné 3*. Mimochodem znáte dobový vtip? "Kam jdeš?" "Do kina." "Co hrají?" "Cikáni jdou do nebe. Jdeš taky?" "Ne, na vědeckofantastický nechodím."

Musím uznat genialitu G. Bregoviće, i když mi tento žánr hudby moc neříká. No a k samotnému filmu: cikánská odysea končící pro cikána typicky. Už vím, v čem se nechali inspirovat tvůrci Romingu, ale očividně zůstalo jen u inspirace (Roming je oproti tomuto hodně nízko). Zpracování Kusturicy je jisté ve své vysoké kvalitě v průběhu zejména jugoslávské části. Itálie a další už tolik invence nenabízí (kamera, střih, ale i obsahově). Zpodobnění cikánské duše ve vší její impulzivnosti, nevyrovnanosti, agresivitě i poetičnosti, krutosti i sentimentu, předstírané mravnosti, čorkařství, lživosti, i rodinné a sociální pospolitosti je velmi věrné a je vidět, kde Kusturica strávil v rámci příprav nějakou dobu. Podmínky romského slumu jsou zachyceny řekl bych až naturalisticky věrně, o to víc ale bohužel kontrastuje snovost představ Perhana. Ale asi to tak má být. "Dřív byl Bůh mezi náma, Romama, tady dole, ale nevěděl si s náma rady, tak se zase vrátil nahoru." ... "Oženit se nebo skočit do řeky můžeš vždycky." Po druhém shlédnutí přihazuji na hodnocení na současné 4*.

Film dost o ničem, dramatických momentů relativně málo, takže lze vyzdvihnout snad jen herce a jejich výkony (LeBoeuf nebo Palminteri). Filmy o pocitech nemám příliš rád a toto je jeden z nich. "Ano, strávil jsem posledních patnáct let svého života na opačném konci USA, ano, jsem rád, že jsem se z toho hnusu dostal a o to víc si toho vážím, když vidím své kamarády nebo bývalou z mládí, ale je tu pár věcí, které dodnes nechápu, ale hledám na ně odpověď, jenže vlastně stále nenacházím..." Ještě, že jsem se na tohle musel koukat jen hodinu a půl. No ale aspoň že hudba se dala poslouchat, když střihačovi bych jednu nejradši střihnul.

Oproti On her majesty's secret service výrazný krok zpět a níž. Connery připomíná spíš usedlejšího páprdu než atleticky osvaleného šviháka z prvních bondovek. Ale asi všem už bylo zřejmé, že lepší to s ním už nebude. Roger Moore čekal za dveřmi... Jinak hodně akce, poněkud nešťavnatý scénář, pramálo charismatický Blofeld (navíc vlasatý), několik zapamatováníhodných scén (venčení krysy, hazard v kasinu, honička lunárním modulem, bitka ve výtahu) a také nepříliš okouzlující bondgirl. Konec jedné legendy - a nepříliš slavný.