xenopus

Film bych hodnotil jako výborný, nebýt jaksi odbytého závěru. V nic závratného totiž nevyvrcholí, což zamrzí o to víc, že má od začátku slušně našlápnuto. Jinak téma není příiliš převratné, scénář se scukl do frázovitých rozhovorů, kterým rozumí i průměrně vybavený angličtinář. Nechybí vztahy, sex, dospívání, relativně kuriózní zápletka s biologickým otcem, výborní herci a sympatická, spíše podbarvující, hudba. Mark Ruffalo je frajer, Mia Wasikowska stále ne atraktivní... chjo... není na co koukat... V současné tvorbě amerických vztahových filmů nadprůměr, ale znovu opakuji, konec první hodinu dvacet dost zabil... Ale snad to byl účel.

V době svého vzniku nadprůměrné, nicméně dnes poněkud impotentní drama. Doba se změnila, a tak se některé ve filmu řešené zápletky dnes jeví jako nezajímavé a především nepravděpodobné. Ale hledání své další role v životě po odchodu milovaného blízkého, záchrana lidských životů, boj s venkovskou omezeností nebo pokračující nevyhnutelnou stavbou dálnice a vůbec mezlidské vztahy a jejich změna během nastalých životních situací jsou témata nadčasová, daná předlohou. Kromě ní (potažmo scénáře) zůstává nadčasové herectví pana Hrušínského a režie Františka Vláčila. Jinak ale nic... slabší 4*. P.S.: jestli někdo vidí souvislost mezi podzimem lidského bytí doktora Meluzina a podzimními exteriéry, měl by se pozorněji dívat - mladé kačenky a zelená tráva přece nepatří k podzimu. Film kvůli tomu, že se odehrává v období od pozdní zimy do časného jara, vlastně vyznívá pozitivně.

Žánrově čistý polohraný dokument, kterému lze vytknout snad jen to, že čerpá z natolik silného tématu a natolik silných filmových materiálů, že samotná invence tvůrců je poměrně upozaděna. Ale film má potenciál obrovského dopadu na zúčastněné diváky. Zažil jsem, jak leckterý říkal, že by rád byl alespoň zčásti takovým výjimečným a zároveň skromným mužem, jako je Nicolas Winton anebo že ho aspoň ten příběh inspiroval. No, a pak vidíte B. Obamu, jak za svoje pacifistické řeči přebírá Nobelovu cenu. Pořád si myslím, že na malého ouředníčka z Velké Británie velkého odvahou a svými činy nemá ani v nejmenším... a nejen on, ale většina lidí, kterým Winton může i prostřednictvím tohoto dokumentu dávat lekce z lidskosti. Ne jen jako teoretického pojmu, ale z toho, co lidskost znamená v životě každého z nás a jakou roli díky své síle může hrát.

Film z doby, kdy Voskovec i Werich věřili tomu, že kapitalismus lze dělat kolektivně a ku prospěchu všech zúčastněných. Že dává práci nezaměstnaným a potírá zlo způsobené zkaženými charaktery některých jeho aktérů. Anebo vůbec nepropagovali kapitalismus? V době vrcholící hospodářské krize nemohl vzniknout obsahově jiný film... Technická kvalita snímku za tu spoustu let též utrpěla, a tak zbývá několik charakterem spíše divadelních scén, které se ale bezpečně vryjí do paměti (plotostřižna u sběratele známek, představení stroje v ruském jazyce, typologizace filmových polibků...) a zbytek je umě dotočen geniálním Macem Fričem.

Trochu lepší 2*. Příběhy, které nikde nezačínají a ani nekončí, nemám rád. Je pak nevyhnutelné, aby celý film táhli buď herci, nebo zbytek štábu používajíce k tomu vynucené obrazové prostředky. A na tyto se mi zrovna pěkně nekouká - šeď, padající stromy, špína, nemoci, smrt, hnus, hlad... a tyto se mi zrovna pěkně neposlouchají - Cave... V půlce filmu jsem to chtěl vypnout a jít poslouchat něco estetičtějšího, no - uznávám - neměl jsem tu správnou depresivní náladu pro sledování tohoto kousku - ale co na tom záleží... stejně bych ji nikdy neměl. Leckteré postapokalyptické snímky mají přijatelnější vizuál a kvalitněji propracovaný příběh - sázka jen na feeling se zde nevyplatila. Viggo Mortensen se objeví v kapuci a hned hodně lidí onanuje... asociace s LOTRem je až nechutná. Někdo píše škoda nevyužitého potenciálu - souhlasím a zároveň ale dodávám: z hovna bič neupleteš...

Ten film je peklo. Podaří-li se vám dostat se příběhu pod kůži, nepustí vás, a vy si prožijete veškerou tíži heydrichiády a jejích následků spolu s hlavními protagonisty. Téměř vše bylo provedeno perfektně - hudba, kamera, výběr lokací (Hradec Králové se svou v šedesátém roce ještě starou atmosférou) i herců. Drama stojí především na hercích - a ti ze sebe dostali snad maximum. Jakýsi nesoulad lze vidět v předloze a celkovém zpracování. Námět je přece jen povídka a toto celovečerní film. Přesto ale to hlavní - a totiž myšlenka vyššího principu mravního - zůstala zachována a spolu s ní i další dramatické vedlejší dějové linky - počínající studentská láska, zvraty v životě osobním i společenském, zlomové okamžiky lidského života a jejich náhlá změna působením "vyšší moci". Možná nejlepší československé drama s jasně definovaným a zpodobněným myšlenkovým obsahem. Klišé o klenotu minimálně československé kinematografie nebudu vícekrát zmiňovat....

Silný příběh, přesvědčivé herecké výkony všech zúčastněných (včetně pantátů), kamera i exteriéry, hudba... Film jsem viděl po novotě v roce 1999 a znovu až nyní v roce 2011. U hodně filmů je to tak, že časem ztratí ze svého kouzla a už se vám prostě nelíbí tolik, jako v mládí. Tento ale k nim rozhodně nepatří. Témata kolektivní viny, pomsty za ústrky, relativnosti dobroty a spravedlnosti i konfliktu náboženství jsou stále živá. I zpracování je nutné oceňovat i po čase (Bartoška, oba Poláci, Chramostová, Michálek...). Poprávu deset lvů za možná nejlepší polistopadový český film.

Pánové, přiznejme si, že když se kolem nás točí pěkná žena, máme co dělat zachovat si racionální uvažování. Takže kdo by čekal jiný průběh této ve své podstatě spíše zfilmované divadelní jednoaktovky o mužské rádoby mužnosti, neotřesitelnosti a neústupnosti i pokrytectví mocných. A tak jediné, co táhne snímek nahoru, je herectví tří nejdůležitějších postav - Jana Wericha, Jaroslavy Adamové a Miloše Kopeckého. Dialogy jsou dílem především předlohy, kamera konvenční a neinvenční, hudba nevýrazná a nevýznamná. Je vůbec za co dát víc než 3*?

Další film, po němž se ještě více utrvzuji v mém přesvědčení a názoru na tvorbu Tima Burtona. Prostě mi to nesedí. Jeho podivný depresivní svět plný emo a osob ze záhrobí není zkrátka nic, na co bych se dovedl dívat dlouho. Tím méně, když se snaží svoje typické prostředky našroubovat na klasický příběh. Výsledkem není ani typický Burton, ani typická Alenka, ale nudný, sterilní a komerční film zbavený veškerého pohádkového kouzla a téměř celý dělaný grafiky, nikoliv herci. A hudbu že dělal TEN Danny Elfman? Ach jo... Nikdo ze zúčastněných se s genialitou nepotkal a výsledek vypadá ještě hůře než jen jako řemeslně dobře odvedená práce.

"Téměř čtyři desetiletí dodával tento příběh sílu všem, kteří jsou mladí srdcem. Ani čas nedokázal oslabit a potlačit jeho laskavé poselství. Všem, kteří se tomuto poselství nezpronevěřili, a těm, jejichž srdce zůstala mladá, věnujeme náš filmový příběh." Tahle pohádková klasika má úžasnou vlastnost: má potenciál líbit se úplně všem. Děti si prozpěvují chytlavé písničky, bojí se u záběrů na čarodějnici a radují se z jejího zneškodnění. Rodiče jsou rádi, že jim jejich dítka pohádka pomůže vychovat (nejlepší je to doma, diplom ti zajistí mozek :-D ) a sledují a nechávají se inspirovat životními moudry, která jsou ukrytá ve scénáři (máte všechno, co potřebujete, jen se to nesmíte bát vyjádřit a v případě nesnází překonat nedostatek sebedůvěry). Nesmíme zapomenout na puberťáky, kteří budou za dlouhých večerů před usnutím vzpomínat na Judy Garlandovou. No a filmoví kritici uznají, že natočit toto v barvě v roce 1939 byla prostě pecka, která si zaslouží ocenění i po letech. Všimli jste si, kolik čarodějnic ve filmové historii vypadá podobně jako ta první hraná M. Hamiltonovou? To je jen jeden z důkazů toho, jak velký vliv měl tento film na dějiny kinematografie. Nicméně ůvod, proč se tato pohádka v Česku nemá moc šanci stát všeobecně oblíbenou, je odlišnost americké a středoevropské kultury. Prostě Čaroděj ze země Oz je anglosaská vyprávěnka zpracovaná typicky "poamericku": plná muzikáloidních písniček i patosu. Ale jak jsem řekl v úvodu, svoje kouzlo v ní může objevit každý. Pro mě lepší 4*.