Průvodce k rozpoznání tvých svatých

Zajímavej film ze života v drsný čtvrti. Takovýhle filmy z ghett maj snad jen v Americe a Brazílii. Není tu sice moc avizovaných bitek, ale pár ran bejzbolkou tam někdo schytá. Downey jr. se tam taky moc neohřeje, spíš se to věnuje jeho mládí, když ho hraje Shia a je to dobře, protože tahle dějová linie je mnohem zábavnější. Jestli jste viděli Do the right thing, tak tenhle film je jako jeho mladší brácha bez rasovejch konfliktů. (19.12.2008)

Díval sem se díval a celou dobu měl pocit, že mě to nebaví...když sem se dostal k titulkám zjistil jsem, že to tak vůbec nebylo a dost mě to vzalo....z osobních tak i společenských důvodů-musíte aspoň chvíli v něčem takovém žít nebo být v kontaktu s takovým světem aby se vám to hodně zalíbilo...podívám se určitě ještě několikrát:) Mimochodem podle mě skvělý herecký výkony ... (27.02.2012)

Docela "pohodovej" příběh. Že to bylo z vlastního života pana režiséra, to jsem se dozvěděl až po shlédnutí filmu. Celkově musim říct, že jsem možná čekal víc, ale i tak to byla docela dobrá podívaná. Na celý film jsem se díval hlavně kvůli Robertu Downeymu Jr. a Shiaovi LaBeoufovi, takže jsem byl spokojen. Jen mohlo být více scén s dospělým Ditem, aby se více objevil Downey, ale i tak, když toto opomenu, se mi velmi libil příběh. Prostředí, takové nemám rád, ve filmu mi to takhle nevadilo tak, ale v reálném životě bych to nepřežil. (31.12.2010)

Není toho mnoho, co bych na Průvodci mohl pochválit. Film postrádá jakýkoliv dramatický oblouk, jednotlivé volně spolu souvidející scený spolu v podstatě spojuje jenom to, že se v nich sem tam objevují stejné postavy, které spolu cosi mají, a že jsou zpětně vyprávěné hlavním hrdinou (autorem), který se po letech vrací do míst, kde vyrůstal. Někdy je scéna přímo flashbeckem, který příjde v momentě, kdy protagonista přijde k nějakému místu, se kterým se spojují určité vzpomínky, jinak se "děj" odvíjí tak nějak samovolně, hýbou ho scénu od scény postavy jenom s naprosto vágní motivací, takže je z toho holé rozbředlé epizodické neštěstí. Do toho na vás režisér jako bonus přichystal ještě fůru rádoby dramatických scén plných křiklavého patosu, které diváka kvůli nemožnsti se vcítit do motivací postav (žádné nejsou, nebo jsou toho úplně nejprimitivnějšího druhu) nechají naprosto chladným, nebo jej ještě spíš podráždí a bude cítit nutkání scény přetočit (k čemuž se bez ostychu přiznávám); je tu zkrátka plno zbytečných scén a dialogů, jejíchž vypuštěním by se toho na filmu mnoho nezměnilo. Jediné, co tento film zachraňuje, je jeho sebeuvědomělá stylovost v zachycování atmosféry New Yorku přelomu 70. a 80. let, zkrátka nostalgický faktor a dobrá kamera. Pokud máte chuť vidět podobně zaměřený film (rodina, nostalgie), určitě se najde spousta lepších filmů, zejména doporučím filmy Jamese Graye. (10.05.2015)

Velmi zajímavý film - taková zpověď Dita Montieliho o jeho vyrůstání a potýkání se s nudným a stereotypním životem v New Yorské čtvrti. Ale přesně takový samotný film naštěstí není - režisér sice možná občas až moc experimentuje, ale většinou skvěle dokresluje atmosféru a hlavně je snímek doslova přeplněný emocemi. Ať už jde o problematický vztah s otcem (který ho miluje, ale neposlouchá), nebo se svým poněkud živočišným kamarádem Antoniem, vždy je film naprosto uvěřitelný, k čemuž ještě přispívají dobře napsané dialogy a skvělí herci (v čele - ano, přesně tak - se Shiou LaBeoufem). K tomu si připočtěte výbornou muziku a máte vynikajcí náladový film. (8/10) (24.09.2007)