sdf1

Abych si oblíbil nějaký film nebo seriál většinou mi dost záleží na propracovanosti postav, což jsem ve Frieren nenašel. Postavy zde totiž většinou mají až moc emocí (na všechno reagují přehnaně) nebo vůbec žádné (a to ani v situacích, které pro ně můžou být smrtelné). Nic mezi tím (najdou se sice výjimky, ale je jich velice málo). Snad žádná ze tří hlavních postav nebyla zajímavá. Dlouho jsem přemýšlel, proč jsem si tolik oblíbil Denjiho z Chainsaw Mana a postavu Starka jsem tolik nenáviděl, i přesto, že oba se chovají dost podobně. Došel jsem k tomu, že u Denjiho přesně vím čeho chce dosáhnout a proč se přidal k "lovcům ďáblů"... atd, zatímco u Starka vím asi tak to, že pravděpodobně není homosexuál (ano, možná nám byla sdělena jeho minulost, ale to o charakteru postavy většinou až tolik neřekne). Taky když Denji udělá něco hloupého, ostatní postavy to neberou tolik vážně jako u Starka, kterého v podobných situacích často všichni berou naprosto vážně, což pak působí jako že všechny postavy jsou úplně hloupé. Mimoto mě občas docela štval Starkův dabing. Dále je tu postava Fern, která i přestože je jí 16 (nevim přesně kolik), se občas chová jako o šest let mladší a Frieren, kterou jsem si z těchto tří postav oblíbil nejvíc i navzdory tomu, že neměla skoro žádné emoce a nebylo na ní skoro nic zajímavého. Čekal bych, že tento seriál lépe zpracuje koncept toho, že vypráví o bůhvíjak staré elfce, která toho má hodně za sebou, ale zmohl prakticky jen na flashbacky z minulosti. Očekával bych, že její věk bude mít zajímavý vliv na její charakter, ale většinu seriálu je to jen nudná postava, která se skoro o nikoho nezajímá. Frieren patří mezi ty typické anime seriály, na kterých snad nejvíc nenávidím ty chvíle, kdy se nějaká postava dostane do trapné situace a vyřeší se to tak, že se změní styl animace (snad víte, o čem mluvím) a postava většinou úplně vypadne ze svého charakteru. Takových chvílí je tu požehnaně. Mám se u nich snad zasmát? Proč se seriál snaží být chvílemi komediální, když to ani ve finále nemá být komedie, proč se nesoustředí na cokoli jiného? Já nejsem typ člověka, který usne, když 20 minut neuvidí něco komického. Na Frieren mi vádí ještě nějaké, dalo by se říct, logické chyby - tím myslím třeba to, že dešifrování nějaké knihy nevypadá tak, že ji stačí přepsat. Vím, že v tomhle případě tu bylo řečeno, že tu knihu Frieren dešifruje, ale seriál se vyhýbá tomu to ukázat a není to jediný případ, kdy ignoruje pravidlo show, don't tell. Nakonec se podle mě, ale nejedná o tak špatné dílo. Musím ocenit dost v pohodě openingy, moc pěknou animaci (jen je škoda, že místa a budovy nevypadají vizuálně jakoby je někdo obýval) a minimálně poslední čtyři epizody stály opravdu za to. Objevily se v nich vcelku zajímavé nápady, i některé postavy zde byly docela zajímavé a finále celého seriálu jsem dokázal ocenit. Nejedná se sice o nic ultraepickyhusťáckého, ale nic takového jsem já rozhodně ani neočekával.

Tento film vypadal vizuálně buď naprosto skvěle nebo naprosto odporně, což je (stejně jako u dvou předchozích filmů) jeho největším negativem. Tentokrát bych chtěl říct ještě něco k hudbě, protože se mi zdálo, že v některých scénách, které ji vyloženě potřebovaly, byla nedostatečná/nevýrazná nebo nebyla vůbec. dále spoilery! Tím myslím třeba tu scénu, kdy se Guts vrátí po roce k Jestřábům, jelikož ta by mohla vypadat s dobrou hudbou tak moc epicky, ale nevypadá. Samotné ukončení celé trilogie na mě neudělalo až takový dojem jako ukončení eclipsou v Berserk (1997), ale chápu, že toto ukončení je asi mnohem méně matoucí a podtitulková scéna je i docela epická.

Film má skoro ty samé chyby jako ten předcházející. Odporné 3D animace je tu snad ještě více kvůli většímu množství akčních scén. Při scénách, kdy je na plátně více postav jsou často postavy v pozadí 3D a občas, třeba ve chvíli, kdy mají jásat, stále opakují ten samý pohyb. Vizuál je naštěstí jedna z mála věcí, které hodnotím negativně (bohužel však právě vizuál je dost důležitým faktorem při hodnocení). Kromě hodnocení celkového příběhu, který má za mě jen minimálně chyb, bych chtěl zmínit asi jen to, že film vynechal nebo pozměnil několik docela důležitých částí, ale jsem si skoro jist, že kdybych neviděl Berserka (1997), tak mi to skoro určitě nevadilo. dále spoilery! Avšak našly by se dvě části, u kterých by film udělal lépe, kdyby je ponechal jako v seriálu. Tím myslím část, ve které je ukázáno jaký vztah mají mezi sebou Griffith a Gennon (za mě by poté scéna, ve které se znovu potkají působila o dost lépe) a část na konci filmu, kde je rovnou ukázáno, jaký osud potkal Griffitha a Jestřábi. V seriálu se to totiž Guts (a s ním i divák) dozvídá, co potkalo Griffitha až když se k Jestřábům po roce vrátí a je to opravdu epický zvrat.

Další opravdu dobré zpracování Berserka, mám k němu však pár připomínek. Co mě na filmu iritovalo snad po celou dobu byla 3D animace, hlavně v akčních scénách (většinou v těch, které měli zobrazovat více vojáků najednou v bitevní scéně) nebo při souboji se Zoddem. Dále mě docela otravoval dabing princezny Charlotty, to že postavy v některých scénách vypadaly trochu podivně (třeba mi přišlo, že měl Guts občas docela širší krk než by asi měl mít) a to že film neměl žádné moc uspokojivé ukončení (to je pochopitelné, když je film jen začátkem trilogie), ale to už jsou jen detaily. Nekonec bych chtěl podotknout, že se mi moc líbila hudba (sice nevyrovnala původnímu Berserkovi) a kamera, pokud se tomu v tomto případě dá tak říci (tím myslím umístění záběrů).

Už prvních pár epizod mě velice zaujalo, tedy spíše ta první. Ty následující byly sice horší, ale stále to byla zábavná vesmírná přestřelka a příběh se stále točil hlavně kolem dvou za mĕ opravdu sympatických postav, Spikea a Jeta. V deváté epizodě však přibyl v týmu nový člen, Ed - nejvíc otravná postava. Naštěstí jsem si na ni dokázal zvyknout a v pozdějších epizodách ani tolik nevystupovala, ale moc nechápu k čemu tam vůbec byla, když vlastně nakonec nesehrála žádnou nějak důležitou roli. Dokonce díl před dvěmi posledními epizodami opustila scénu a ve finále se vůbec neobjevila. Seriál je epizodický, což vysvětluje, proč se střídají docela nudné epizody bez zajímavého nápadu (většinou to bývají ty, které se snaží být komediální, i když se najdou i takové, kterým se to podařilo - jako např. epizoda 22, která mě i docela pobavila) a opravdu zajímavé a napínavé epizody (mezi ně patří třeba epizoda 20, která je za mě asi nejlepší epizoda Cowboye Bebopa), kterých se ale najde méně. Finální epizody byly nakonec opravdu solidní, ale nedokázaly zachránit ten zbytek. Za mě by seriál udělal lépe, kdyby se více soustředil na vážnější témata a možná kdyby nebyl epizodický, ale což. Nakonec bych chtěl ocenit ještě opening, animaci a hudbu.

Jak epické. To, jak moc je tahle epizoda skvělá je poznat už z prvních několika záběrů. K představení záporáka nemám, co říct. Prostě skvostné. A obecně záporák byl skvělý od charakteru až po design. Jeden z opravdu velice zajímavých záporáků, jen škoda, že ho nebylo víc. Nakonec ještě musím ocenit, že se vztahy mezi postavami se začaly nějak vyvíjet. Za mě zatím nejlepší epizoda.

Arcane je nádherný svou animací, postavami, hudbou... Líbil se mi ten jednoduchý a originální opening. Dále jedna z nejvíce pozitivních stránek seriálu jsou za mě postavy a to, že některé postavy, které ze začátku sice působí tak, že byly zmíněny teď a už o nic nikdy neuslyšíme (zkrátka jako úplně vedlejší postavy), nakonec často odehrají v seriálu dost důležitou roli. dále spoilery! Dobrým příkladem toho je třeba Jayce, který je nejdříve představen jen jako oběť krádeže, ale poté se na něj děj začne soustředit tolik, že je to jedna z nejhlavnějších postav seriálu. Ale nejvíce ze všech postav se mi líbila asi postava Viktora, jehož charakterový vývoj je ve finále tak krásně ukončený, když se nakonec smíří se svou smrtí (pokud se nepletu) a dá přednost bezpečí ostatních.

Zrovna tahle epizoda (se zajímavým nápadem s "houbami") by mohla být  fakt dobrá, kdyby nebyla zpracována jako komedie a kdyby v ní nebyla Ed protagonistou. Nikdy nepochopím komu (jestli vůbec někomu) může přijít tahle postava vtipná a kdo vůbec měl ten geniální nápad, že tuhle postavu stvořil. Za mě snad nejotravnější postava, co jsem kdy viděl. Doslova, kdyby v tomhle seriálu nebyla Ed, tak by byl mnohonásobně lepší a mohl by se věnovat jiným tisíckrát zajímavějším a třeba i vtipnějším záležitostem.

Některé informace z níže uvedeného textu nemusí být pravdivé (za což se preventivně omlouvám), jelikož Neon Genesis Evangelion je někdy opravdu chaotický seriál a celá recenze je pouze můj subjektivní názor. /// Někdy nemusí být chyba diváka, že nepochopil všechno, co se mu seriál/film snažil sdělit. Někdy, jako v tomto případě, je to chyba seriálu. Řekne-li si divák "to já jsem debil, že to nechápu", není to důvod proč by danému dílu měl dát větší hodnocení, protože někdy jen seriál špatně nebo nepochopitelně podal informace divákovi. Nebo jich podal málo ve špatnou chvíli. Recenze pravděpodobně obsahuje spoilery! Po prvním zhlédnutí Evangelionu jsem si řekl, že důvod proč si myslím, že je to tak špatné je ten, že jsem seriál nepochopil, ale potom co jsem nedávno zkouknul znovu posledních 8 epizod jsem byl utvrzen, že Evangelion je opravdu tak špatný. Ba dokonce horší než jsem si pamatoval, protože jsem si nyní všímal i detailů, které mi předtím utekly. Evangelion je, řekl bych, docela kontroverzní anime, které má možná zajímavou myšlenku a mělo velký potenciál, ale ztroskotalo kvůli mnoha jiným faktorům. Například snad žádná z postav není oblíbitelná, není ani moc zajímavá a v některých scénách se nechová ani jako člověk. Postavy: Asuka (za celou dobu není vůbec rozvitý její charakter kromě toho, že většinu jejího screentimeu jen na všechny řve a to že je ve finále ukázané její traumatické dětství ji vůbec neomlouvá, kromě toho její vztah s Shinjim (hlavní postavou) se za celý seriál skoro nezmění), Rei Ayanami (nemá emoce, ale to nic nemění na tom, že je to naprosto nezajímavá postava, a divákovi o sobě nebo o svých názorech moc nesdělí i přestože by na to měla prostor, film Blade Runner dokazuje, že i postavy bez emocí se dají napsat zajímavě), Misato (jediná dospělá postava, která žije s Asukou i Shinjim pod jednou střechou, ale i přesto Asuce nikdy nic neřekne na to, že Shinjiho v podstatě šikanuje a dokonce na mě působila jakoby ji skoro až nadržovala). Prakticky žádná z postav si neprojde žádným větším vývojem, snad kromě Asuky, která si ke konci nestěžuje jen na všechny ostatní, ale i na sebe. Všechny hlavní postavy ve finále v podstatě trpí depresí a finální epizody ukazují jejich emoce, ale popsat lépe a zajímavěji depresi dokázal i Bojack Horseman, dle mého názoru. Celý seriál působí tak, že i přestože hlavní postavy zachraňují každý druhý díl svět a riskují tím své životy, tak jim za to nikdo nepoděkuje a vůbec nikdo si jich nevšímá jako by vůbec nic takového nedělali (tu samou věc vidím třeba u filmu Lovci draků, který by bez této chyby mohl být moc pěkný). Obecně to celé vypadá tak, že mimo hlavní postavy a členy společnosti "Nerv" v seriálu skoro nikdo není. Samotné postavy náhodných kolemjdoucích často ani nemají dokreslené obličeje. Zkrátka postavy skoro neinteragují s okolním světem a neříkejte mi, že je to zanedbatelné, protože finále kvůli tomu působí mnohem hůře. V tomto ohledu by se Neon Genesis Evangelion mohlo inspirovat třeba od The Boys, kde hlavní postavy opravdu vystupují na veřejnosti a má to na ně i nějaký vliv. Dále třeba fakt, že Shinji ještě chodí vůbec do školy... No, neříkejte, že je realistické, že vůbec stíhá věci do školy dělat, když školní docházku opravdu nedodržuje a i kdyby - seriál snad nikdy neukázal, že by Shinji dělal jakékoli domácí úkoly nebo se jenom učil. Dokonce i scény, které se odehrávají v jeho třídě, jsou určené k tomu aby promluvil se svými spolužáky a snad nikdy neukazují reálnou hodinu. Některé věci vůbec v seriálu nedávají smysl, když třeba Misato dovolí Asuce, aby vedla boj proti jednomu z andělů podle svého i když přesně z tohoto důvodu Shinjiho dokonce vyhodili. Dále - teď mluvím spíš o End of Evangelion (což je film, který doplňuje tento seriál a je ještě více chaotický), ale na některé věci, které jsou divákovi nevysvětlené a v danou chvíli nedávají smysl, by měli postavy (alespoň jedna z nich) reagovat zmateně jinak si divák bude myslet, že prošvihl nějakou scénu, ve které byla daná věc vysvětlená. Jedna z nejhůř vysvětlených věcí je podle mě smrt Kajiho, která ještě k tomu má vyvolat emoce, i když poprvé co jsem to viděl, tak jsem vůbec nechápal, co se děje. Obecně seriál pokládá hodně otázek divákovi a divák musí čekat velice dlouho na to aby byly, co nejvíc uspěchaně zodpovězeny o 20 epizod později. A to seriál obsahuje i scény, které trvají třeba 30 sekund a vůbec nic se v nich neděje. Jestli prvních 24 epizod chtělo jen připravit půdu pro finále (které nebylo ani tak velkolepé) tak se jim to nepovedlo a příběh možná vůbec nemusel pojednávat o soubojích obřích robotů s anděly, když se finále chtělo soustředit na psychiku postav. Samotné finále (25. a 26. epizoda) by bylo mnohem snesitelnější, kdyby byly postavy sympatičtější. Obsahovalo sice pár zajímavých myšlenek, ale jinak se to točilo okolo deprese hlavních postav (čemuž jejich nesympatickost opravdu nepomáhala) a šťastný konec přišel jakoby odnikud. Dokonce i vizuál posledních epizod byl horší než u zbytku seriálu (když vcelku dost pěkná animace byla vyměněna za střídání náhodných černobílých fotek), a to dokonce i animace, která se soustředila hlavně na záběry z dálky, aby nemusely být animovány ústa postav. Jednou z opravdu mála věcí, které se mi na Evangelionu opravdu líbily byl design Evangelionů a onen legendární opening (myslím teda spíš tu legendární znělku). Nakonec bych řekl, že Evangelion vypadal ze začátku zajímavě, ale postupně nutil diváka si klást otázky, na které záhy nedokázal smysluplně odpovědět a finále (které nemuselo být nutně tak špatné, kdyby bylo zpracováno lépe) jen definitivně utlumilo tento výkřik do prázdna.

Naprosto geniální film, stejně tak i po vizuální stránce. Jedná se o dílo se spoustou zajímavých myšlenek, zajímavými postavami a opravdu epickým plot twistem. Film popisuje život člověka, trpícího nespavostí, což zachycuje, řekl bych, dost dobře. Perfektně balancuje mezi docela dost krvavými scénami a vcelku vtipnými. Nakonec film naprosto skvěle ukončuje hudba "Where Is My Mind?" od Pixies, krásně doplňující atmosféru. Nemám tomu opravdu co vytknout.