Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (475)

plagát

Vysielame správy (1987) 

Je zvláštní, jak se můj názor na tento film mění s postupem času. Pamatuju si, jak jsem ho viděl poprvé, jako teenager a byl jsem z něj hotový. Podruhé, před pár lety, bylo nadšení mírnější. No a teď, napotřetí, bylo to nadšení jiné. A myslím, že to třetí se mi líbí nejvíc. Především se již mohu podívat na zpravodajství více objektivně a lépe ho pochopit. Pochopit, proč se ve zpravodajství zabýváme autonehodami a kriminalitou namísto důležitých problémů. Také charaktery všech tří postav stávají se srozumitelnějšími a dostupnějšími. A tak zatímco dříve možná ukápla slzička, dnes se rozplývám nad faktem, jak všeznalí, však nepolíbení intelektuálové naprosto nechápou podstatu života jako takového a přes záclonu morálky nejsou schopni upřímnosti. The Wall v praxi. A přidáme-li k tomuto milostnému trojúhelníku atraktivní prostředí televizního zpravodajství, není už filmu téměř co vytknout.

plagát

Scary Movie 3 (2003) 

Jednoznačně nejlepší díl série a to včetně 4 a 5. Nepřekonaný proud smíchu a zábavy. Dokonalé spojení Charlieho a Leslieho. Hurá!

plagát

Slečna zamilovaná (2009) 

Na film jsem koukal asi jenom proto, že za něj Sandra dostala Malinu ve stejný rok, ve kterém byla oceněna i jako nejlepší herečka. A opět se s kritiky neshodneme. Sandra odvedla vynikající výkon a svou roli zahrála dokonale a přesvědčivě. Potíž je v tom, že tvůrci filmu z nějakého důvodu nemají rádi obyčejné holky, které jsou upřímné, prosté v tom nejlepším slova smyslu a k tomu chytré tak, že by všem scénáristům natrhly zadek. Hodně mi to připomnělo Rande měsíce, ve kterém jsou hodnoty také postaveny opačně. Co se týká filmu samotného, je s podivem, proč bylo nutné vést věci do takového extrému: pipina je děsná, tak všechno kolem ní a všichni kolem ní budou taky děsní, abychom si na takové lidi dali pozor. Takový mám z toho dojem. A o to víc jsem na její straně.

plagát

V mene Krista (2016) 

V obsahu filmu jsem si přečetl, cituji:"Známý příběh je vyprávěn pohledem nevěřícího." V dnešní racionální době ideální příležitost pohlédnout na svět v kristových dobách realistickýma očima. Vydat svědectví o utrpení člověka, politických čachrech a vůbec o všem, co provázelo život tehdejších obyvatel světa. Zpočátku to vážně funguje. Je to drsné a uvěřitelné. Tedy až do chvíle, kdy Mr. J. opravdu vstane z hrobu. Od té chvíle se jedná o čistě propagační náboženskou masírku. Takže ano, je to příběh nevěřícího, ale natočil ho fanatik. Velká Škoda.

plagát

Captain America: Občianska vojna (2016) 

Připadal jsem si jak v nějaké Lego počítačové hře, kde si odemykáte postavy a nakonec tam jsou opravdu všechny. Vtip je v tom, že nedokážu říct, jestli je to dobře nebo špatně. Co se týká děje, tak motivace postav a zápletka sama o sobě je dosti pochybná a vychází z pro mě amerického pohledu na věc. Zachránili jste svět a miliardy lidí, ale nám stejně vadí že umřel nějaký negr a tak to budeme donekonečna řešit. Navíc si myslím, že kdybych neznal předchozí díly, tak bych půlku filmu hodně plaval, což dělá z filmu nějaký další díl seriálu a já opět nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Jinak ano, je to úchvatná podívaná, při které jsem ani na sekundu nepomyslel na ovladač, což je u tak dlouhého filmu jistě polehčující okolnost. Navíc se mi líbilo, že Spiderman byl fakt teenager a nebyl to ufňukánek, jako v "jeho" filmech. Celkové hodnocení tedy bude samozřejmě příznivé, ale o ždímání značky do sucha tu jednoznačně jde a já opět nevím, jestli je to dobře nebo špatně.

plagát

Mike a Dave zháňajú baby (2016) 

Spíše romantická než bláznivá komedie s vyumělkovanou zápletkou i dějem. Popravdě řečeno jsem jí dal 50% jen proto, abych o ní mohl napsat. Největším přínosem pro film jsou totiž protějšky hlavních hrdinů. A myslím, že nebýt pana Efrona, který si jistě vymohl přední pozici v castingu, staly by se tyto holky jasnými favoritkami a tahouny celého filmu. Na rozdíl od mužské dvojice, která staví na teenagerských vtipech 30 letých hrdinů (WTF?), je totiž ta holčičí stoprocentně uvěřitelná a nadmíru přirozená. A ruku na srdce, komedií s chlapečky jsou mraky, ale filmů s normální holčičí partou je po čertech málo.

plagát

Sherlock (2010) (seriál) 

Přes veškerou snahu přivést pana Holmese do současnosti narážejí tvůrci na jistou středověkost jednotlivých případů. Ta se projevuje někde hůř a někde lépe. No a mě, jako milovníka pana Poirota, tedy zaujala necelá čtvrtina zhlédnutých dílů. Ostatní je sice koukatelné, ale všeobecné nadšení z tohoto zpracování opravdu nesdílím. Navíc tím, jak řídne intenzita detektivky, stává se ze série už skutečný seriál se vším všudy. Takže místo, abychom řešili zajímavé případy, řešíme svatby, dětičky a ostatní nechutnosti. Navíc u poslední série je už potřeba vědět, co se stalo dříve.....prostě seroš. Je to škoda.

plagát

Remington Steele (1982) (seriál) 

Detektivní seriál (a moje první setkání s panem Brosnanem), který se stejně jako mnoho jiných (Moonlighting, Ally McBeal, atd.) postupem času přeměnil ze zajímavého na romantický. Čert ví, proč se to stane 9 z 10 seriálů. Ale tvůrcům asi připadá oblast mezilidských vztahů nevyčerpatelná. Jenže co na to divák?

plagát

Sully: Zázrak na rieke Hudson (2016) 

Zkušená a profesionální řemeslná práce nemůže zakrýt nepřehlédnutelnou řídkost scénáře. Ten film je prostě o ničem a v závěru už jsem se jen modlil, abych tu scénu z letadla neviděl potřetí. Chápu, že najít dnes materiál pro film je těžší než v roce 1980, ale tohle mi přišlo opravdu za každou cenu. Nicméně jednou se to rozhodně vidět dá a letos jsem už viděl daleko horší věci. A to je 17. ledna.

plagát

Pojedeme k moři (2014) 

Velmi originální a tím pádem i unikátní projekt vycházející hvězdy českého filmu pana Mádla, kterého tímto srdečně zdravím. Pan Mádl začíná být - podobně jako třeba pan Roden - zárukou kvality a kdykoli vidím jeho jméno, tak se začínám těšit. Ale k filmu samotnému: originální forma vyprávění, škola kamery i střihu a vynikající hlavní hrdinové, kteří nám mj. připomínají, že jedenáctileté dítě už dost normálně uvažuje a je třeba s ním podle toho jednat. Jako třešničku na dortu vyzdvihuji krátkou scénu s domácím násilím, které téma je v naší kinematografii zatím dost tabu, i když ve skutečném životě představuje nepředstavitelný problém. Za mě 100% a kdyby šlo víc, dám víc.