Weissik

Alex Zane provádí krátkým promo dokumentem přibližujícím pozadí a tvůrce velkofilmu Avatar. Setká se se Samem Worthingtonem, promluví o ženských postavách se Sigourney Weaver, navštíví s producentem Johnem Landauem brainstormingovou pracovnu, vyzpovídá Jamese Camerona ohledně filmového rozpočtu... Svou cestu zakončí na londýnské premiéře.

Chaplin okouní před keystoneskými filmovými ateliéry, prohlíží si herce valící se dovnitř. Náhodou dovnitř také pronikne. Pozoruje život a práci filmařů, ale ve studiu je ztracený. Plete se a odevšad jej vyhazují. Při natáčení vypjaté scény se zamiluje do dívky a vyrazí jí na pomoc. Když se na něj všichni vrhnou, odežene je pistolí - rekvizitou. V ateliérech mezitím vypukne požár. Všichni vybíhají ven a začínají s ohněm bojovat. Přijíždějí hasiči a Chaplina i některé další smete proud vody. Nakonec se Chaplin pokusí získat mladou herečku, ale neuspěje. Film má dokumentární hodnotu a zobrazuje dobovou práci ve filmových ateliérech.

Chaplin tráví den v baru, kde je konfrontován s ostatními štamgasty, a kvůli alkoholem povznesené náladě jej čekají nástrahy nejen v podobě obejdy škemrajícího drink, ale také třeba dveří „lítaček". V závěru se Charlie tradičně pokouší získat jistou ženu, což ho opět uvede do nesnází.

V této grotesce figuruje Charles Chaplin jako David, pomocník kulisáka Goliáše. Netrvá dlouho a Chaplin začíná předvádět své oblíbené eskapády, které nyní zahrnují opakované bourání stativu kamery, práci s filmovým propadlem a další. Později se přidává ke skupině stávkujících, nalézá ve studiu plném mužů dívku a je obazen do grotesky s dortovou bitvou, která se velice vtipně rozšíří z komediálního oddělení do jistého historického filmu.

V této grotesce se Charlie Chaplin, hrající muže z lepší společnosti, vrací domů po probdělé noci. Značně ovíněn pracně vystupuje z taxíku, hledá klíče od hlavních dveří a svádí boj s celým domem.

Tato groteska je unikátní tím, že se jedná o Chaplinovo úplně první účinkování ve filmu. Ve srovnání s pozdějšími filmy má Charlie neobvyklý vzhled. V cylindru a žaketu vypadá jako někdo z lepší společnosti. Jedná se ovšem také o typicky sennettovskou grotesku, což znamená sled gagů bez většího děje. Charlie na začátku hovoří na ulici s mužem, který se chystá právě požádat dívku o ruku. Předběhne ho a s dívkou se zasnoubí. Když se potkají u ní doma, začne rvačka. Muž nakonec odchází do práce - do redakce a tiskárny novin. Zanedlouho tam zavítá i Charlie, který si přečte na ulici inzerát, že shánějí redaktora. Je přijat a vyráží do terénu. Jeho sok narazí na autohavárii, udělá pár exkluzivních fotek a napíše si poznámky, poté zachraňuje řidiče. Chaplin jde okolo, fotoaparát i poznámky sebere a vydává za své. Rozlícený redaktor jej pronásleduje do cizího domu, kde se opět poperou. Charlie unikne, vydá svůj článek a opět se musí vydat na útěk před pronásledovatelem.

Jedna z Chaplinových grotesek se slibným začátkem, ale jinak obyčejným dějem. Charlie je tentokrát zaměstnán jako kulisák v divadle či kabaretu. Jak můžeme očekávat, jeho šikovnost se stane spouštěčem mnoha nehod a trapasů, z nichž nejvelkolepější bude použití hasičské stříkačky nejprve na herce a později i na diváky. Tato groteska je zajímavá tím, že ilustruje Chaplinův první rok u filmu. Charlie se snaží strhnout na sebe všechnu pozornost, dává si nejvíce prostoru, je arogantní a často velmi hrubý, a to i k ženám. Jelikož se jednalo o jednu z jeho prvních filmových režií, využívá známé prostředí divadla, ve kterém je Chaplin jako doma.

Prodavačka párků v podání Mabel Normand se za úplatek dostane na automobilové závody. Podobně se sem bez placení dostane i Charlie. Mabel prodává párky obecenstvu, ale příliš se jí nedaří. Lidé si rádi vezmou párek, ale zdráhají se platit. Když si jejího stánku všimne Charlie, odláká její pozornost a stánek ukradne. Vypukne honička, do níž jsou zapojeni i keystonští policisté a vše skončí rvačkou. Chaplin nakonec proti útočníkům hodí celou krabici s párky a odchází s nešťastnou Mabel pryč.

Když v době natáčení Chaplinových jednocívkových grotesek u Keystone Film Company zbyl čas po natočení plánované grotesky, využilo se situace, že štáb již byl v exteriéru a natočila se krátká groteska bez scénáře, založená na improvizaci. Tato groteska je jednou z nich. Chaplin se dvoří v parku neznámé dámě, což však rozhodně nedělá dobře dalšímu nápadníkovi. Začnou si s Charliem dělat naschvály, které přivolají policisty. Po několika rvačkách a honičkách končí všichni aktéři v chladných vodách nedalekého rybníčku.

Břetislav Pojar přijal práci pro Organizaci spojených národů a vytvořil pro ni agitační film hlásající mírová poselství. Celý svět trpí a žije v chudobě, protože většina prostředků je vynakládána na zbrojení. Jaké by to ovšem bylo, kdyby se helmy změnily v plné mísy jídla, uniformy v nové oblečení a tanky v čistící stroje?

Jeden z Bowersových krátkých animovaných snímků zachycující běžný chod jedné restaurace, ve které neservírují úplně běžné pokrmy.

Pracovník vrakoviště Charlie, který se vždy snaží pomáhat druhým, cestuje na radu německého vědce do Afriky, aby získal vzácný druh kovožravého ptáka, jenž by se postaral o harampádí na vrakovišti. Dozvídá se, že pták žije pod zemí a vylákat jej může jen hlasitá hudba. Sestaví proto skupinu hudebníků, vytvoří karavanu a cestují okolo světa, aby odchytili vzácného živočicha.

Filmy Charlese Bowerse se vyznačovaly zálibou v bláznivých strojích a podivných vynálezech. V EGGED ON mladý vynálezce, který chce zbohatnout, vynalezne nerozbitné vejce. Nemůže sehnat mecenáše, ale nakonec získá potřebné prostředky u otce své milé. Stroj je zanedlouho postaven a na zkoušku jsou pozváni zástupci společnosti exportující vejce do celého světa. Poslední nesnází je sehnat vejce na ukázku.

V tomto filmu je Chaplin zaměstnán jako pomocník lepiče tapet. S povozem, kde mají nástroje, míří za prací do domu zámožného páru. Vtipné eskapády, které zažívají cestou, pokračují i v domě při práci. Největším problémem se ukáže být lepidlo, kterým budou na konci grotesky zamazáni úplně všichni, včetně milence, který ne právě vhod přišel navštívit paní domu.

V roce 1973 natočil Břetislav Pojar loutkovou pohádku podle předlohy Karla Jaromíra Erbena vyprávějící příběh mladého krále, který při lovu narazí na kouzelnou jabloň. Před jeho očima se zhmotní Jabloňová panna a král zahoří láskou. Rozhodne se s krásnou neznámou oženit a vyzdvihne ji za sebou do sedla. Cestou však vílu začaruje čarodějnice a v závoji zaujme její místo. Až na hradě při svatebním obřadu král zjistí, že si přivezl domů ošklivou babici. Nic naplat, ožení se s ní. Čarodějnice si rychle zvykne na získanou moc a společně se svými služebnými vránami rozpoutá na hradě teror.

Animovaný kraťas Alliho Sadegianiho z října roku 2008 se zabývá otázkou, zda mít či nemít peníze, pokud člověk ví, že jej zdeformují. Byl jeho závěrečnou prací ve škole Animation Mentor.

Medvídek Pú a Prasátko jsou na procházce, když tu náhle Medvídka napadne, že by se mohli jít podívat na Králíka, aby je pohostil. Králík jako správný hostitel nosí na stůl, co mu síly stačí, a tak se stane, že králičí nora je na zpáteční cestě pro dobře najedeného Púa příliš úzká.

Jiří Brdečka, milovník braku a pokleslých žánrů, ztvárnil námět jako jarmareční píseň, jejímž dějem provází vypravěč Miloš Kopecký.
Po mnoha letech vojny se domů vrací vojáček. Tolik let nebyl doma, že jej ani vlastní sestra nepoznala. A tak se bratr se sestrou smluvil, že vyzkouší rodiče, zda dávno neviděného syna, až se vrátí z kostela, poznají. Nepoznali a cizímu vojáčkovi nabídli nocleh. Jeho dukáty a zlaté řetězy jim však nedali spát...

V tomto filmu Max Linder vytvořil velmi osobité zpracování klasických Tří mušketýrů Alexandra Dumase. Sám se obsadil do role jak jinak než šviháckého D´Artagnana.
Francouzská královna Anna půjčí své přívěsky k náhrdelníku jako projev lásky vévodu Buckinghamovi, který je s sebou odveze do Anglie. Kardinál Richelieu chystá past a přemlouvá krále, aby uspořádal ples, kde královna bude muset svůj chybějící šperk vystavit na odiv. Souběžně se seznamujeme s D´Artagnanem, který se stává mušketýrem. To on zachraňuje královnu, když se vydává do Anglie pro důležitý šperk.
S výtvarným zpracováním ovšem režisér udělal své. Postavy, prostředí, efekty, to vše slouží k výstavbě gagů. A vůbec, co na tom, že velitel mušketýrů je liliputánec?

Druhý celovečerní film Maxe Lindera natočený v USA nám představuje Linderova hrdinu usilujícího o ruku své milé. Její tetička má o nastávajícím své neteře poněkud jiné představy. Max musí využít mnohých převleků, úskoků a akrobatických kousků, aby přesvědčil tetičku, zbavil se svého soka v lásce a otravného hlídacího psa.