Chaplin sa vracia z flamu

Proč jsem se zrovna u této grotesky rozhodnul dát plný počet? Protože je velice vtipná a hlavně Chaplin v ní vystupuje téměř sám. V prostředí, které čítá asi 4 lokace dokáže předvést herectví s totálním nasazením i coby kaskadér. Plno záběrů, například souboj se sklápěcí postelí je navíc natočeno bez jediného střihu. Pak se nemůžu nezamyslet kolik úsilí a kolik opakování muselo Chaplina (a to zejména jeho), než dostal film svou finální podobu. (13.12.2010)

Po několika sociálně laděných groteskách čistá řachanda a klasická groteska, kdy se Chaplin potýká se svou neschopností (teda v tomto případě svou indisponovaností - prostě je ožralej jak prase a pokouší se dostat domů do postele). Ač by se to nezdálo, i zde je skryto poselství - nechlastej a v pohodě a rychle se dostaneš do postele; a nebo chlastej a budeš mít život zajímavější, pestřejší, ne tak jednoduchej a místo postele nakonec skončíš ve vaně. Spousta dobrých fórků, Chaplin hravě zvládá to, na co se dneska najímají kaskadéři. (18.04.2009)

Playboy Chaplin dorazí po další hříšné noci ke svému domu, kde mu začínají starosti opilce - jak obelstít taxametr, jak se bez klíčů dostat domů a hlavně jak se dostat do postele. Charlie zcela kraluje - bojuje s akváriem, s kyvadlovými hodinami (hodně dobrý fórek) a především se skládací postelí, která ne a ne se rozložit. (18.08.2005)

Možná, že se v tom někdo pozná. :) One A.M. je jedna z těch grotesek, které utkví divákovi v paměti, protože Charlie tu ztvárnil netradičně osobu z lepší společnosti a krom malé roličky taxikáře tu hraje pouze on. A vystačí si. V podroušeném stavu se Chaplinovi stávají nepřítelem dveře taxíku, ale také celý jeho dům. Scény se schody byly sice až moc rozvláčné, avšak pád z nich poprvé a podruhé pobaví. Srandovní je, že opilci se nedaří dostat se do horního patra tou nejjednodušší cestou, kdežto tou nejkostrbatější ano. Vycpaná zvířata a bicí hodiny pobavily, stejně jako Charlieho skládací postel. (12.05.2015)

Veľmi dobre vystavaný príbeh. Väčšina z nás to pozná, ako sa po búrlivej noci všetky predmety proti nám vzbúria. Chaplinove boje s taxametrom, vypchanými zvieratami, otáčavým stolom, kobercami, hodinami a najmä so sklápacou posteľou nie sú výsledkom práce gagmana, ale dokonalo odpozorované zo života. Je to určite jedna z najlepších Chaplinových grotesiek, pri sledovaní ktorej som mal kedysi problém udržať sa od smiechu na sedadle v kine. A dnes? Dnes som mal problém aspoň raz sa schuti zasmiať, napriek tomu, že groteska sa nezmenila. (25.06.2010)