Chaplin sa vracia z flamu

Po několika sociálně laděných groteskách čistá řachanda a klasická groteska, kdy se Chaplin potýká se svou neschopností (teda v tomto případě svou indisponovaností - prostě je ožralej jak prase a pokouší se dostat domů do postele). Ač by se to nezdálo, i zde je skryto poselství - nechlastej a v pohodě a rychle se dostaneš do postele; a nebo chlastej a budeš mít život zajímavější, pestřejší, ne tak jednoduchej a místo postele nakonec skončíš ve vaně. Spousta dobrých fórků, Chaplin hravě zvládá to, na co se dneska najímají kaskadéři. (18.04.2009)

Chaplin si dá trochu do nosa, čo bude mať v jeho prípade neprekvapivo takmer až smrteľné následky. Zrazu sú všetky veci v jeho dome jeho nepriateľom a to až takým absurdným spôsobom, že sa tomu nedá vôbec veriť. Asi sa s vačšinou nezhodnem, ale v tomto prípade si mohl dať viac záležať na predmetoch, ktoré po dome poumiestňoval a mohla to byť vačšia sranda. V roku 1916 to ale jednoznačne stačilo a grotesku určite videl aj Rowan Atkinson, ktorého mi tu Chaplin dosť pripomínal. Ak by som ako 12 ročný videl prv Chaplinovky, tak by to bolo samozrejme naopak. (16.10.2013)

Upraveno v říjnu 2019. Jedna hodina po půlnoci je dokonalou souhrou akrobaticky valivých pohybů. Charlie Chaplin se zcela dobrovolně a vlastní vůlí stal flagelantem a sebemrskačská cesta opilce se stává jeho soukromou odyseou, byť na něj místo Pénelopy čeká jen vidina posilňujícího spánku. Fyzicky bolestivá akrobacie je pilířem zběsilé zábavy cirkusového klauna a zlomyslnost nemá organický původ, je v každé spáře energetického vlnění. Jedna hodina po půlnoci aneb Chaplin se vrací z flámu je kreací radosti a životní touhy klauniády. (25.10.2009)

Kéž by i moje cesty z flámu byly takhle zábavné. Zatímco já se dopotácím domů, fláknu sebou na postel a spím, tak Charlie je jako postavička z počítačové hry a musí překonávat překážky, aby se do té postele dostal. Když se konečně vypořádá s vycpanými zvířaty a napodesátý se vyšplhá po schodech, tak ho sejme obří kyvadlo a on spadne znova do předchozího levelu. (01.06.2010)

Možná, že se v tom někdo pozná. :) One A.M. je jedna z těch grotesek, které utkví divákovi v paměti, protože Charlie tu ztvárnil netradičně osobu z lepší společnosti a krom malé roličky taxikáře tu hraje pouze on. A vystačí si. V podroušeném stavu se Chaplinovi stávají nepřítelem dveře taxíku, ale také celý jeho dům. Scény se schody byly sice až moc rozvláčné, avšak pád z nich poprvé a podruhé pobaví. Srandovní je, že opilci se nedaří dostat se do horního patra tou nejjednodušší cestou, kdežto tou nejkostrbatější ano. Vycpaná zvířata a bicí hodiny pobavily, stejně jako Charlieho skládací postel. (12.05.2015)