Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Horor

Recenzie (238)

plagát

The Beekeeper (2024) 

Internetoví šmejdi kopnou do vosího hnízda, když oberou o veškeré úspory láskyplnou stařenu, která ve své stodole nechává přebývat pana Včelaře. To ho rozpálí doběla a vydává se na cestu pomsty… a místo stáčení medu začíná stáčet kosti v lidských tělech. Stěží bych si před nějakými deseti lety pomyslel, že Ayer přejde od parádních syrových policejních kriminálek k totálně blbým béčkům. Kdyby to bylo béčko alespoň zábavné (zlaté osmdesátky a devadesátky). Scénář je naprosto debilní a o tom, co vede k rozpoutání děje, se raději nebudu ani vyjadřovat. Ale ona i ta akce je nevýrazná a někdy vyloženě divná, exploze jsou totálně hnusné… a drsné to taky moc není. V počtu pokosených grázlů je sice, John Wick ze včelařské branže, pilný jako… ehm včelička, ale to je tak vše. A tolik zbytečných keců o tom žlutočerném píchajícím hmyzu neuslyšíte snad ani v přírodovědných dokumentech. ■ AnanAss‘s Score: 3/10 ■

plagát

Griselda (2024) (seriál) 

Příběh „Kmotry“, která si dá ráda do rypáku, ale chce hodit staré kšefty z Kolumbie za hlavu… sbalí si tedy všechny své saky (i ty tři paka) a vydá se za velkou louži. No, a jelikož starou fenu novým kouskům nenaučíš, brzy se od prodeje letenek vrací k tomu, co jí jde nejlíp – prodej bílého prášku, který si mohou dovolit jen zámožné hospodyňky a rozhodně není určen na pečení nebo do pračky. Šestidílná minisérie se docela vleče, dialogy občas zavání telenovelou a od průměru to nespasí ani hezký retro vizuál… tady by rozhodně víc seděl (a bohatě stačil) celovečerák. Tahle dávka je zbytečně dost řízlá a na kvalitní matroš od kolumbijského nebo mexického kartelu a (bohužel ne tak moc profláklých) pašeráckých nul se to nechytá ani omylem. ■ AnanAss‘s Score: 5/10 ■

plagát

Karaoke Blues (2023) 

Milá finská story o dvou samotářích, kde toho jedna polovička moc nenamluví a ta druhá toho zase moc vypije. Ty namachrované a naprosto vážně pronášené hlášky i břitký humor nemají chybu. Plusem je i střídmá stopáž, která nedává šanci se nudit, takže jsem to po celou dobu sledoval s „přiblbým“ úsměvem a za odměnu dostal několik naprosto odzbrojujících scének, kterým vévodí téměř všechny epizodky s postarším kolegou z práce. Prostě takové (ne)radostné severské Příběhy obyčejného zoufalství z karaoke pajzlu… a poučení pro dámy, které by měly být na pozoru, když si chlap na prvním rande přimíchává do kávy alkohol. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

plagát

Chudiatko (2023) 

Frankensteinova perverzní óda na objevování světa kolem a hlavně vlastního těla… v momentě kdy si jeho výtvor uvědomí, že jídlo je možno vkládat i jinde než do svých úst. U Lanthimose mám trošku problém, že mě baví jeho originalita, ale úplně strhnout mě nedokázal. Tedy až doteď. Úžasná „nemotorná“ kamera (se spoustou efektivních fiš aj záběrů), která dokonale vystihovala pohybové kreace Belly a jejich zdokonalování, stejně tak jako (ne)příjemný smyčcový podkres s nádhernou gilliamovsky-zemanovskou stylizací. A především herecký koncert všech hlavních představitelů – Willem Dafoe jako zohyzdněný „stvořitel“ klasicky bez chyby, avšak zcela ho přebíjí výkon Emmy Stone a její „trhané“ pohyby (tady nic jiného než zlatou sošku letos neberu) a zhrzený milenec Mark Ruffalo, který do toho jde hlava (o stůl) nehlava a soška by se hodila i zde. I když ke konci už bylo toho (sebe)objevování dost, přesto jsem se ani chvíli nenudil a protože se toho Emma nebála a šla s (holou) kůží na trh, tak ani já se nebudu bát přihodit opatrnou devítku. Pé.eS.: Návštěvu kina s dětmi bych doporučil pouze v případě, že si budou během sledování dělat potřebné poznámky. ■ AnanAss‘s Score: 9/10 ■

plagát

Loutka (2002) 

Adrien Brody se rozhodne vykašlat na práci poskoka v kanclu a vydá se na lukrativní cestu břichomluvce, kde se s jeho schopnostmi nebude problém, v obrovském množství nabídek na trhu, prosadit. Nezávislá romanťárna o jednom podivínovi, se spoustou trefných humorných situací (poslech cédéčka s vážnou hudbou na rande, první návštěva pracáku, undergroundová kapela na svatbě). I když vyrůstat v tak potrhlé rodině by se muselo podepsat na každém… takže těch podivínů je tam daleko více. Sympaťáci Adrien, Vera i strašidelná dřevěná loutka to neskutečně táhnou, avšak převyšuje je zde Milla Jovovich v roli potrhlé rebelky, která se nechce smířit s dospělostí a posunem v životě. ■ AnanAss‘s Score: 8/10 ■

plagát

Bod obnovy (2023) 

Futuristická detektivka, která dá vzpomenout na Minority Report a další klasiky ze sci-fi žánru. Nápad se zálohováním svého života je fajn, ale tvůrci si s ním mohli vyhrát daleko více. Skvělý vizuál i hudba, stejně jako kamera na světové úrovni, bohužel nepřebije tuctový scénář, kdy se toho moc neděje a vyšetřování se docela táhne. Jen se na to prostě hezky kouká… takže to dopadlo podobně, jako když se vydal kudrnatý Washington s robotím dítětem na road trip. I přesto mi tato „jiná“ detektivka sedla více než například nedávný Úsvit, který měl taktéž ty ambice daleko vyšší. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■

plagát

Marvels (2023) 

Vyčistit ucpaný záchod, naučit se štrikovat a uplést si kousavý svetr, zkonzumovat kachní embryo s tofu, proběhnout se lvím výběhem, strávit propršený víkend s tchýní ve stanu - krátký seznam činností, které jsou příjemnější než sledování tohoto paskvilu. Marvel se dostal na totální dno a zpečetil to svou verzí Spy Kids. Vypadá to divně, nedává to smysl a humor je trapný. Ve zkratce se zde skáče mezi různými lokacemi, teleportují se (mezi sebou) postavy a je tady kočka co požírá lidi. A znuděný Samuel, u kterého se divím, že má toto zapotřebí. Nevím ani za co ten bod, snad jen za to, že to vypadá trošku filmově a je to krátké. Jinak jedno velké utrpení. ■ AnanAss‘s Score: 1/10 ■

plagát

Netvor (2023) 

Začíná to jako civilní drama o svobodné matce, která se rozhodne bojovat se školským systémem poté, co je její dítě ponižováno kantorem. Brzy však zjišťuje, že to nemusí být pravda a místo malého andílka má možná doma malého Satana. No, a postupně na povrch vyplouvají další otázky a pravda může být úplně jinde. Prostřednictvím několika postav a jejich vztahů se zde nakousnou témata šikany, křivého obvinění, domácího násilí, vypořádání se s rodinnou tragédií a především hledání sebe sama. Závěr trochu pokulhává a nemá už takový spád, ale to poselství, že štěstí může potkat každého z nás (a ne jen ty vyvolené), občas potěší. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

plagát

Ztracení chlapci (1987) 

Matka se svými dvěma syny začíná nový život a přijíždí do městečka, které je ihned přivítá billboardem s výstižným popisem „Vítá vás Santa Carla - město s největším počtem vražd na světě“. Ale ani to ji neodradí se zde usadit a společnými silami čelit nadvládě gangu mladistvých delikventů v kožených bundách, kteří si ujíždí na motorkách a lidské krvi. Závěr osmdesátek jako vyšitý - blonďatí vysávači krve, snový vizuál, pop rockový soundtrack à la MTV, drzé děcka z obchodu s komiksy, které jsou zároveň nekompromisními lovci upírů a jejich znalosti by jim mohl závidět sám Blejd a romantická linka, kde by chemii mezi zdejší dvojicí stoprocentně záviděl i ten bledý obšourník z Tvajlajtu. A když měl zrovna Schumacher své dny, dokázal točit béčkové náměty zábavně. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

plagát

Adikts (2024) (seriál) 

O tom, že drogy jsou špatné, není pochyb a nemusí nás přesvědčovat pouze školní poradce Mackey, že áno. Bylo nás pět pro současnou generaci, kdy se po aplikaci látky začínají projevovat zvláštní schopnosti, které je potřeba zastavit dříve, než dojde k tragédii… no, to by se z toho jeden podělal. Adam Sedlák je rozhodně šikovný tvůrce a jeho Mišíkovo pražské dýlování mě bavilo moc, zde si vzal však bohužel špatnou lahvičku, která mi nesedla. Příště se snad „vymasmaží“ více. Nic moc rozjezd, dojezd byl ještě horší a postavy mi byly celkem ukradené. Odnáším si tak pouze ponaučení, že většinu problémů může vyřešit Meky Žbirka. ■ AnanAss‘s Score: 3/10 ■