AnanAss

Po vraždě mladého páru se vrací ze záhrobí tajemný mstitel v kožené bundě a s bledým make-upem, který se vydává, s černým ptákem za zády (žádný dvojsmysl v tom nehledat, jde skutečně o vránu), na krvavou cestu odplaty nočními čtvrtěmi. Právem označovaný kultovní ponurý příběh o lásce a pomstě, který měl bohužel tragický dopad na hlavního představitele, je zároveň jednou z nejlépe zfilmovaných komiksových adaptací. Navíc s parádním soundtrackem, bezútěšnými kulisami špinavých ulic i drogových klubů a vypiplaným vizuálem, kde pomalu co záběr, to pastva pro oči. A syn mistra kung-fu, jenž je tady neskutečně kůl, jak s bouchačkou v ruce, tak s elektrickou kytarou na zádech. ■ AnanAss‘s Score: 9/10 ■

„Čau, vole! Vítám tě u pořadu Borkova šou.“ Tak těmito slovy začíná kulinářský majstrpís s pořádnou dávkou punku. Libor je sympaťák, který si s ničím (a nikým) nebere servítky a se svérázným humorem (a hlavně s lahváčem v ruce a bezednou zásobou slivovice ve svém polorozpadlém kufru) připravuje v undergroundových kulisách poctivé (převážně) české dlabance na legendárním dvókoláku. Pravda, za ty roky se posunul od totální anarchie k uhlazenému punku… i tak se jedná o zábavnou show, o které si může většina televizních gastronomických pořadů nechat jenom zdát. Borec totiž vařit vážně umí… a stejně dobře umí, bez ostychu, odpalovat pivní vršky do všech světových stran. Nemalý podíl však musí směřovat i na kameru a střih v jedné osobě… fakt šikovná práce, která si taktéž zaslóží pochválit. „Poď, dem!“ ■ AnanAss‘s Score: 8/10 ■

Několik dní ze života esesácké rodinky aneb docela Nuda v Osvětimi, kde velitel koncentráku, s ledovým klidem, řeší zafinancování nového typu spalovací pece i osobní problémy s převelením a údržbou šeříku okolo tábora. Výpovědní hodnotou se jedná o silné téma, které je však podáno nezáživně (moc tomu ani nepřidávají záběry s téměř pravidelnou statickou kamerou) a o zařazení mezi nejlepší filmy roku nemůže být, v mém případě, vůbec řeč… to takový Schindler nebo Saul kopou úplně jinou ligu. ■ AnanAss‘s Score: 4/10 ■

Clint přechází od špagety westernů do špinavých ulic Kalifornie, kde se jako nekompromisní polda, s revolverem Magnum ve své pravačce, účastní honu na kočku a myš v okamžiku, kdy jednomu psychopatovi rupne v bedně a začne vraždit místní obyvatele. Debutové setkání s inspektorem Callahanem je jedna velká honička s působivou atmosférou evropských kriminálek s westernovým nádechem (v pokračováních už přeci jen přibylo trochu té béčkovosti) a spoustou nezapomenutelných scén (finální únos školního autobusu i efektivní „záchrana“ skokana, kterou později překonal jiný vyšinutý polda Martin Riggs a dalo by se zde počítat i policejní šmírování nahých nájemnic). A pro šmejdy nastává problém, když si nedokážou spočítat, kolik Harry vystřílel nábojů a zda mu v komoře jeho koltu (prý nejspolehlivější zbraně na světě) zůstala ještě nějaká kulka. ■ AnanAss‘s Score: 8/10 ■

Kurt Russell je mezi vyhnanými jednookým králem a s jedem v krvi se vydává do zpustošeného Nového Jorku podat si pár grázlů. Tahle raná carpenterovka mě bohužel nikdy nestrhla tak, jak bych si přál (a jak by si zasloužila). Přitom atmosféru tomu rozhodně upřít nemůžu, ale ono se tam toho prostě za celou dobu moc nestane. Haďák dostane nabídku vyhnout se lochu a je vyslán na záchranu prezidenta… hodinu se potuluje poloprázdnými zdevastovanými ulicemi a baráky, sem tam narazí na prapodivné existence a je tady finální oťukávačka bejsbolovými pálkami mezi provazy a průjezd přes zaminovaný most. Pochválím ústřední synťáckou melodii, která správně šlape… i když nerve kule, tak jako v případě 13. okrsku nebo Michaelova dýňového vydlabávání. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■

Když se mladá blondýna vrhne do renovace starého hotelu, kde kdysi dávno ukřižovali šamana, spustí tím sérii krvavých úmrtí manuálních pracovníků. Efektivně natočený brak s praktickými efekty, všudy vytékajícím řidkým kečupem, po masu lačnících tarantulích a s rozkladem lidských těl, při kterém až vylézají oční bulvy z důlků. Tradičně moc hezká kamera i hrozná hudba a jednotlivé scény, které by se mohly přeskupit jakkoliv a stejně by to průběh filmu nezměnilo… prostě se na to ale dobře dívá. A těžko bych do této doby uhodl, kolik nábojů se může vlézt do šestiranného revolveru. Takže solidně natočená taliánská zombárna, ale Fulciho mám stejně nejraději z přelomu šedesátých a sedmdesátých let - tedy z doby, kdy koketoval s giallo žánrem. ■ AnanAss‘s Score: 6/10 ■

Internetoví šmejdi kopnou do vosího hnízda, když oberou o veškeré úspory láskyplnou stařenu, která ve své stodole nechává přebývat pana Včelaře. To ho rozpálí doběla a vydává se na cestu pomsty… a místo stáčení medu začíná stáčet kosti v lidských tělech. Stěží bych si před nějakými deseti lety pomyslel, že Ayer přejde od parádních syrových policejních kriminálek k totálně blbým béčkům. Kdyby to bylo béčko alespoň zábavné (zlaté osmdesátky a devadesátky). Scénář je naprosto debilní a o tom, co vede k rozpoutání děje, se raději nebudu ani vyjadřovat. Ale ona i ta akce je nevýrazná a někdy vyloženě divná, exploze jsou totálně hnusné… a drsné to taky moc není. V počtu pokosených grázlů je sice, John Wick ze včelařské branže, pilný jako… ehm včelička, ale to je tak vše. A tolik zbytečných keců o tom žlutočerném píchajícím hmyzu neuslyšíte snad ani v přírodovědných dokumentech. ■ AnanAss‘s Score: 3/10 ■

Příběh „Kmotry“, která si dá ráda do rypáku, ale chce hodit staré kšefty z Kolumbie za hlavu… sbalí si tedy všechny své saky (i ty tři paka) a vydá se za velkou louži. No, a jelikož starou fenu novým kouskům nenaučíš, brzy se od prodeje letenek vrací k tomu, co jí jde nejlíp – prodej bílého prášku, který si mohou dovolit jen zámožné hospodyňky a rozhodně není určen na pečení nebo do pračky. Šestidílná minisérie se docela vleče, dialogy občas zavání telenovelou a od průměru to nespasí ani hezký retro vizuál… tady by rozhodně víc seděl (a bohatě stačil) celovečerák. Tahle dávka je zbytečně dost řízlá a na kvalitní matroš od kolumbijského nebo mexického kartelu a (bohužel ne tak moc profláklých) pašeráckých nul se to nechytá ani omylem. ■ AnanAss‘s Score: 5/10 ■

Milá finská story o dvou samotářích, kde toho jedna polovička moc nenamluví a ta druhá toho zase moc vypije. Ty namachrované a naprosto vážně pronášené hlášky i břitký humor nemají chybu. Plusem je i střídmá stopáž, která nedává šanci se nudit, takže jsem to po celou dobu sledoval s „přiblbým“ úsměvem a za odměnu dostal několik naprosto odzbrojujících scének, kterým vévodí téměř všechny epizodky s postarším kolegou z práce. Prostě takové (ne)radostné severské Příběhy obyčejného zoufalství z karaoke pajzlu… a poučení pro dámy, které by měly být na pozoru, když si chlap na prvním rande přimíchává do kávy alkohol. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■

Frankensteinova perverzní óda na objevování světa kolem a hlavně vlastního těla… v momentě kdy si jeho výtvor uvědomí, že jídlo je možno vkládat i jinde než do svých úst. U Lanthimose mám trošku problém, že mě baví jeho originalita, ale úplně strhnout mě nedokázal. Tedy až doteď. Úžasná „nemotorná“ kamera (se spoustou efektivních fiš aj záběrů), která dokonale vystihovala pohybové kreace Belly a jejich zdokonalování, stejně tak jako (ne)příjemný smyčcový podkres s nádhernou gilliamovsky-zemanovskou stylizací. A především herecký koncert všech hlavních představitelů – Willem Dafoe jako zohyzdněný „stvořitel“ klasicky bez chyby, avšak zcela ho přebíjí výkon Emmy Stone a její „trhané“ pohyby (tady nic jiného než zlatou sošku letos neberu) a zhrzený milenec Mark Ruffalo, který do toho jde hlava (o stůl) nehlava a soška by se hodila i zde. I když ke konci už bylo toho (sebe)objevování dost, přesto jsem se ani chvíli nenudil a protože se toho Emma nebála a šla s (holou) kůží na trh, tak ani já se nebudu bát přihodit opatrnou devítku. Pé.eS.: Návštěvu kina s dětmi bych doporučil pouze v případě, že si budou během sledování dělat potřebné poznámky. ■ AnanAss‘s Score: 9/10 ■