DanVavra

Narazil jsem na Netflixu na seriál, který na papíře vypadal skvěle. Skupina speciálních agentů se ožere na šrot a dostanou za úkol s příšernou opicí zachránit Las Vegas před teroristickým útokem atomovkou. Což zní jako super zápletka pro krejzy akčňák řízlej starým Tarantinem. Prvních pár minut tak skutečně i působí. Dokonce je tam v jednu chvíli vidět i necenzurovaný péro, čímž autoři naznačují, že se nebudou štítit ničeho. Jenže pak přijde ta klíčová kalba, ve které se všichni mají zlískat na šrot a z celé té věci se stane naprostý WHAT THE FUCK. Spatřuji totiž poměrně zásadní problém v tom, když někdo natáčí seriál o ožralých zfetovaných lidech a režisér, scénáristé, nikdo ze štábu a především nikdo z herců, nikdy nebyl ožralý a nikdy nikoho ožralého ani neviděl, takže ve chvíli, kdy mají všichni být jakože ožralí a má začít prdel, jsou všichni víceméně střízliví a řeší klasické telenovelové vztahové americké píčoviny. Jediný zodpovědný agent kupříkladu omylem zkonzumuje mísu plnou lysohlávek namixovaných s několika dalšími drogami a poznat to je na jeho výkonu jak? NIJAK. Jeden by čekal nějaké ezo stavy, komunikaci s všehomírem a tak podobně, ale pán se chová zcela normálně. Po té, co všichni konzumují celý večer několik hodin tuny chlastu, marihuany, extáze a dalších drog nikdo nejeví příznaky jako motání, nekontrolované pohyby, blábolení, extatické stavy, neovladatelná vytlemenost, zvracení ani nic podobného. Snad s vyjímkou šíleného pyrotechnika, který jediný působí, že už si někdy v životě jedno, maximálně dvě pivka dal a ví co to s člověkem udělá. Místo zmiňovaných stavů pak postavy začínají uprostřed divoké párty řešit vztahy a traumata z dětství. Nikdo se při tom nepozvracel ani neměl halucinace. Team specialistů je za to samozřejmě patřičně diverní a zastoupena jsou všechna pohlaví gendery a rasy. Další díl jsem nedal. Dívat se film o alkoholu natočený abstinenty je utrpení.

Spojení ČESKÝ s jakýmkoliv jiným žánrem, než DEBILNÍ KOMEDIE, ROMANTICKÁ DEBILNÍ KOMEDIE, DEBILNÍ CRAZY PRODUCT PLACEMENT KOMEDIE, DRAMA O ROZLITÝM MLÍCE, případně FILM O CHARTISTECH JAK TO MĚLI TĚŽKÝ, smrdí průserem. U nás se už roky netočí nic jiného, než výše zmiňované žánry a když to někdo zkusí, je to sranec. Zatímco třeba Polákům jdou akční filmy, temná dramata, detektivky, ale i epické historické a válečné věci skvěle u nás jsme se zasekli někde mezi Špindlem, Ordinací a Nahotou na prodej. Jenže tohle vypadá od začátku vizuálně naprosto skvěle, točí to mladíci nezatížený minulostí a především nezatížený studiem na FAMU a tak jsem jim držel palce. Po 20 minutách, ale bohužel nevěřím, že se něco zásadně změní a troufnu si (opět) vynést rozsudek. Ano, vypadá to skvěle. Forma je dokonalá. Obzvlášť s přihlédnutím k tomu, kolik to asi stálo ( a nestálo to ve srovnání s podobnou produkcí v Hollywoodu nic). Mnoho scén je trikových a vůbec to není poznat. Futuristické Čechy vypadají skvěle. Vizuál, kamera, barvy, svícení... Všechno je top. A hlavně to nepůsobí jako komorní drama ve třech místnostech, ale opravdu jako velký film s pořádným rozpočtem. Jenže když ani po patnácti minutách netušíte o čem to všichni neustále žvaní a ANI JEDNA postava vám není sympatická, protože ANI o jedné nevíte NIC OSOBNÍHO, takže si k nim nemůžete vytvořit jakýkoliv vztah, tak je jasný, že scénárista neví co dělá. Což se mi neříká snadno, protože jeden ze scénáristů je kolega herní vývojář. A kdyby jste o tom i přesto pochybovali, tak vás v tom utvrdí fakt, že ani editor/dramaturg neví co dělá, protože dialogy jsou fakt špatný. První co člověka trkne je, že policistka v akci mluví spisovně. Tedy víceméně. Mluví spisovněnespisovně. Tradční české porevoluční zlo. Dvě věty spisovně, pak jedna hovorově a pak zase dvě spisovně. "Vy jste ale ošklivý divnej čurák pane." Zní to příšerně a ukazuje to, že scénáristé nemají cit pro rodný jazyk a tím pádem, že neumí psát. Nejvíc to do očí bije třeba v okamžiku, kdy se mladá policistka baví se svým šéfem, který mluví spisovně, protože je asi o 40 let starší a šéf a ona taky mluví spisovně a náhodně do toho hází hovorové výrazy z hospody. Takhle prostě lidi nemluví. Co je ovšem ještě horší, že dialogy působí jako náhodný shluk zcela nesouvisejících vět. Jako kdyby to psalo rozbité aičko. Pokud mi nevěříte tak příklad: Vědkyně: Mnohým připadá výstřední (o svém odcházejícím šéfovi). Prosím říkejte mi Petro. Hrdinka: M. Trochinowská (poprvé po 18 minutách slyšíme jak se jmenuje a opravdu řekne jenom EM.) V: Ale je hrozně chytrý. H: Zajímá mě hlavně David Kurlstat. Pracovala jste s ním? V: Ano je to... Byl to mj učitel. H: Všimla jste si něčeho podezřelÝHO. (nespisovná čeština veřejného činitele k vyslýchané vědkyni v úřední záležitosti je naprosto mimo) V: Byla jste někdy svědkem procesu obnovy? (nereaguje na dotaz a začne mluvit o něčem úplně jiném a odchází pryč. WHAT THE FUCKING FUCK?) Pokud máte pocit, že vám zcela uniká o čem je řeč a mohlo by to být tím, že jste film neviděli, tak mě taky uniká jakýkoliv smysl těchto vět a film jsem viděl. Většina dialogů je vedena v tomto duchu. Lidé říkají náhodné věty, naprosto nereagují na náhodné věty lidí co mluví na ně a pak odcházejí. A takhle se to prostě nedělá. Nezvládnuté je i vedení herců a bohužel musím říct, že mě neskutečně iritovala hlavní hrdinka, která prostě nemá charisma na utáhnutí filmu a celou dobu se tváří otravně zarputile vážně a sveřepě drsně a na všechny nepřátelsky vystrkuje svojí bradu. Je to první celovečerák tvůrců. Věřím, že když režisér Robert Hloz bude mít dobrý scénář, dokáže natočit něco řádově lepšího. Tohle je bohužel další film v řadě - na Čechy dobrý, ale i tak ztráta času.

Tak jsem se konečně odvážil podívat na Napoleona. Měl jsem obavy, co Ridley Scott, který ve svých posledních dílech zcela rezignoval na jakoukoliv snahu o alespoň elementární logiku a točí v zásadě už jen fantasy, kde se všichni chovají jako debilové (Prometheus, Kingdom of Heaven), zase provede a jak se vysměje historikům. A obavy byly oprávněné. Sice mě potěšilo, že Phoenix vyjímečně nehrál svojí pózu psychotického pitvořícího se úchyla, který se nechal podle Stanislavského metody na pět let zavřít na ostrově Helena, aby se dokázal vžít do role exilovaného vojevůdce a zahrál ho vcelku civilně, ale to bylo tak všechno. V ději se nedalo vůbec vyznat. Je těžké obsáhnout život člověka, nějak protřídit ty stovky důležitých lidí, které se v něm za tu doby vyskytly, vypíchnout to nejdůležitější a nějak srozumitelně to zjednodušit, ale tady se to fakt nepovedlo. Absolutně jsme netušili kdo je kdo. Vrcholem bylo, když se po rozhovoru s ruským carem, se kterým si domlouval svatbu s jeho mladou sestrou oženil a já teprve na wikipedii zjistil, že ta mladá holka nebyla ruská kněžna, ale rakouská vévodkyně. Navíc kvůli tomu, co si tam Ridley navymýšlel za vlastní hovadiny neměl čas tam dát věci, které se skutečně staly a byly mnohem zajímavější. Napoleonova žena Josefína měla z minulosti dvě děti. Jedna její dceras se později provdala za Napoleonova bratra a jejich syn, Napoleon III pak vládl Francii. Do vztahu, který Scott prezentoval v zásadě jen jako vášnivé mrdání, by to možná vneslo něco zajímavého. A fakt, že váš bratr si vezme dceru vaší ženy a zplodí vašeho jmenovce a nástupce mi přijde do scénáře poměrně cool. Napoleon měl kromě druhé ženy i milenky, se kterými ještě před rozvodem zplodil dva syny. Jeden z nich se pak stal ministrem zahraničí Francie. Ve filmu nejsou nijak zvlášť vysvětleny ani motivy k většině válek a bitev, politická situace a vůbec tak nějak okolnosti toho, proč ten Napoleon dělal co dělal. No a pak jsou tu takové ty detaily, jakože podle Scotta se Slavkov nachází v Alpách a místo velké planiny to je údolí mezi obřími horami, kde jsou jezera hluboká desítky metrů (viz obrázek jak to tam vypadá doopravdy). Nebo že ruského cara zobrazeného jako nezralého cucáka hraje dvacetiletý herec, přičemž carovi tehdy táhlo na čtyřicet a nebyl o moc mladší než Napoleon. Scott podobě a snad ještě víc doprasil už Království nebeské, které nemělo s realitou křížových válek naprosto nic společného. A mě jakožto scénáristu se zkušeností s psaním podle historických událostí tohle americké ignorantství neskutečně sere. Proč si někdo vybere ke zfilmování nějakou skutečnou historickou látku, aby se pak naprosto vysral na jakoukoli snahu aspoň trochu se přiblížit realitě a vybleje fantasmagorické fantasy? Je to lenost načíst si zdroje a trochu víc přemýšlet o tom, jak to poskládat dohromady? Obvyklou výmluvu těchto lidí (on to dělal třeba i Forman, který třeba už navěky zostudil neprávem Salieriho), že to potřebují trochu změnit, aby to byl "dobrý příběh", což je to nejdůležitější, naprosto neberu. Jak Království nebeské tak Napoleon by šli udělat mnohem zábavněji i s držením se toho, co se skutečně stalo. No a v neposlední řadě mě vadil i vizuál filmu, který byl v podstatě černobílý a strašně zatmavený. Což v případě, že sledujete bitvy, ve kterých lze jednotlivé armády poznat primárně pouze podle barev, je dost problém. Nehledě na to, že právě ty pochodující masy v barevných extravagantních uniformách, jsou na tom celém vizuálně nejvíc cool a Scott to celé desaturoval do zahuleného černého oparu. Škoda.