Lina

Na obou dílech Rebel Moon je skvělé, že díky nim dostala práci spousta herců, trikařů, kostymérů atd. V jedničce se dokonce našlo pár docela hezkých akčních scén. Ve dvojce bohužel ani to. Málokdy se stane, že by vám bylo úplně jedno, co se děje s postavami. Spíš mě zaujal interiér kosmického plavidla nepřátel, na který by se hodil komentář od poručíka Madisonové z Galaxy Questu: "Co tohle dělá uprostřed lodi?" Jestli ale chcete na dvě hodiny úplně vypnout, nestaráte se ani trochu o logiku nebo originalitu a stačí vám podívat se na něco jako sci-fi s pěknou hlavní hrdinkou ... klidně. I tak to bude chtít aspoň balíček dobrých chipsů.

Křehký, napůl pohádkový kus. Myslím, že jiná herečka než Barbra Streisand by hlavní roli hrát nemohla. A zpracovat si k tomu scénář a hlavně dobře zvládnout všechny ostatní i sám sebe jako režisér se opravdu podaří jen málokdy. I když by písně mohly být o něco kratší, mají zas výborné  texty a občas tvoří zajímavou další vrstvu scény. Navíc příjemně překvapil Mandy Patinkin a to, že jeho postava naštěstí nebyla tak úplně princ z těch krásných knížek pro ženy.

Jeden ze zásadních dílů celého Treku o stinné stránce duševní vyrovnanosti Vulkanců. V přepisu scénáře do knižní verze je konec malinko jiný. Problém totiž nevyřeší doktorův nápad, ale omyl, s tím, že výsledek je málem stejně špatný jako to, co původně hrozilo. K vyrovnanosti souboje – protože cesta k Vulkanu trvala docela dlouho, nebyl Spock v obvyklé kondici. Vulkanský stisk možná pravidla zakazovala, protože by nedošlo k dostatečnému vybití agresivity.  Po době, co už uběhla od natočení, vypadá obřad bohužel trochu lacině, a to samozřejmě ubírá na celkovém dojmu. Při čtení se ovšem tenhle hendikep ztratí. Jestli si chcete představit, jak by Čas amoku vypadal teď, objevil se v upravené a oprášené snové podobě na začátku 5. epizody první řady Strange New Worlds.

Tohle je jeden z mála dílů, co naopak v přepisu na papír moc velký dojem neudělal. V hrané podobě je dobrý.

Tady najdete důvod, proč vznikla Základní směrnice, i když tentokrát do vývoje civilizace zasáhl zvenčí někdo jiný. Napravovat škodu jde těžko. K tomu trocha exotiky v podobě čarodějnictví, city sestry Chapelové a příšera, co dojmem z masky překoná snad i gumového Gorna.

Akce tu je, pár zajímavých scének taky a sledování gladiátorských her v televizi – to už je skoro Hunger Games (ne tak okázalé, samozřejmě.) Ale celkové vyznění je trochu prázdné.

Podobný způsob léčení se už objevil v Malé soukromé válce. Tady se jde dál, k bytosti, která se dokáže natolik vcítit do jiných, že ani nepotřebuje mluvit – podle toho dostala epizoda název. Zápletka je ale ještě o něčem dalším; o tom, kde je při pokusech hranice mezi účelem a zbytečnou krutostí. V tom je tentokrát smysl příběhu, ne v honičkách po planetě. Důvody mimozemšťanů v Kleci byly jiné, i když vyšší schopnosti a nějaká příbuznost ve vzhledu se tu najde. Děj se omezuje vlastně jen na pár postav a kulisy i efekty jsou dost úsporné.

Do dokonalosti tomu cosi chybí. Hodně věcí je tu řešených jen tak polehku a zvlášť začátek je hození do vody bez úvodu, jak se lidstvo do tak zoufalé situace vůbec dostalo. Můžete si jen domyslet, že asi válkou. Vědci už boj se snětí očividně vzdali, takže nezbývá, než hledat jiný svět. Nejkvalifikovanější pilot se k tomu musí přihlásit sám. Proto to chvíli vypadá na Kontakt smíchaný s Vesmírnou odysseou, potom se Interstellar vydá vlastním směrem (i když ani třeba scéna setkání s minulostí není úplně originální). Balancuje přitom někde mezi áčkovým a béčkovým filmem. Emoce, zvýrazněné Zimmerovou hudbou, ovšem najde. K tomu dobré záběry kosmické lodi a cizích planet, napětí, dokonce i přiměřený konec. Nolan přece není amatér, aby odvedl mizernou práci. A Matthew McConaughey - ano, ten je výborný.

Čistě bojová epizoda. William Shatner tady hraje přesně to, co mu jde nejlíp. Trocha zastaralých efektů, jiné brzdy to nemá.

Sice jsme technicky někde jinde než v šedesátých letech, ale něco z téhle představy budoucnosti  platí pořád. Vždyť náhrada lidské práce umělou inteligencí začíná být docela aktuální. Daystrom: "Pár menších problémů se dalo čekat. Ale já je jistě napravím!" "Přece nevypnete dítě, když udělá chybu. M5 roste, učí se." Jenže asi je potřeba naučit ho některé důležité věci dřív, než mu půjčíte kosmickou loď. Jinak na zdraví kapitána Dunsela.