Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Sci-Fi
  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný

Recenzie (165)

plagát

Star Trek - Imunitní reakce (1968) (epizóda) 

Jednoduchý a výborně zpracovaný nápad na zápletku. Nová forma života, boj s nebezpečím, Spock – jeden z nejlepších dílů. Něco podobného se později objevilo ve třetí epizodě kresleného seriálu TAS (One of Our Planets Is Missing).

plagát

Star Trek - Ďábel v temnotě (1967) (epizóda) 

Výborně napsaný díl. Zabiják horníků a jak najít řešení. Spock má sice svou teorii, jenže po zpochybnění její části si zbytek radši zatím nechá pro sebe: "Již jsem doktorovi poskytl dostatečný důvod k pobavení." Co se týče kulis a příšery... no, představte si, že jste v divadle. Tam, stejně jako tady, musí být herec schopný věrohodně si popovídat i s kusem koberce. Digitál tehdy prostě neměli a moc peněz na výpravu taky ne.

plagát

Star Trek - Návnada (1967) (epizóda) 

Kapitán Kirk má tři oblíbené základní postupy jak jednat při problematickém kontaktu s mimozemšťany. První z nich – zkus se dohodnout. Druhý – jestli je to žena, zkus ji svést. A nakonec, když nic z toho nezabere – znič to.  V tomhle díle je použije všechny. Jinak jde o jeden ze slabších příběhů, vhodný opravdu spíš jen pro pobavení na Halloween (včetně skutečné podoby mimozemšťanů).

plagát

Chorus Line (1985) 

Muzikál jako vyšperkovaná verze tanečního konkurzu je námět, pro který autoři nešli daleko od reality. Textař písní měl fantazii a docela pěkně vystihl různé pocity postav. Taneční scény jsou samozřejmě  propracované, jenže se přiznám, že málokterá si mě dokázala chytit. Vlastně asi jen první stepařské číslo. (Z téhle stránky se mi zdá lepší i zajímavější tematicky podobný Tanec s vášní.) Jinak vyčnívá jen Paulovo vyprávění o jeho prvním vystoupení, herecké zkušenosti Diany Moralesové a možná druhá Cassiina píseň. Finále je zlaté a nudné, proč? Pokud vás tanec nijak zvlášť nezajímá, vyberte si jiný film. Děj tu nezabral moc místa a roky, co od vzniku uběhly, jsou vidět víc, než by měly (předloha je přitom ještě o deset let starší.)

plagát

Star Trek - Já, Mudd (1967) (epizóda) 

Pokud byste to chtěli brát vážně, byl Muddův návrat mnohem lepší v kreslené verzi (Elixír lásky) a možná dokonce i v Discovery. Tohle začíná ještě seriózně, jenže pak se to vyvine v díl tak odlehčený, že je až na hranici parodie. V tomhle směru ano, takže pokud chcete, vezměte ho jako tenhle druh žánru a pobavte se. Jinak doporučuju vynechat.

plagát

Star Trek - Aréna (1967) (epizóda) 

Kromě té propírané bitky má epizoda nezvykle velkorysý úvod v exteriéru, dokonce s pyrotechnickými efekty. Do Bratrstva neohrožených má sice hodně daleko, na zdejší poměry je to ale pěkné. Opravdu výjimka v celém seriálu, v knižní podobě zmíněná jen letmo. Teprve po mezihře na lodi následuje souboj v terénu (na rozdíl od Blishova přepisu scénáře pojatý trochu nevhodně jako přímý přenos pro posádku). Ten už dnes, kromě jiného, bohužel dost shazuje maska mimozemšťana, proto se místo napětí spíš zasmějete. Konec dobrý, v trekovském stylu. Mimochodem, Gornové tady mají být druhem, s jakým se lidé ještě nesetkali (https://www.kontinuum.cz/databaze/druhy/185/gornove). Scénáristé Strange New Worlds je ovšem považovali za tak zajímavé, že je teď s klidem a v podstatně dravější vetřelčí podobě používají u příběhů, kdy Enterprise velí ještě její předchozí kapitán Pike.

plagát

Star Trek - Kam se dosud člověk nevydal (1966) (epizóda) 

Pro diváky v šedesátých letech setkání s neznámem. Teď jde o seznámení s původní posádkou v ještě nedoladěných uniformách. Poprvé se ukážou prastaré kulisy a triky, co by prošly ještě tak na divadle. Příběh je ovšem tady a je to jeden z těch dobrých. Hned v druhém záběru jedna ze specialit Treku - 3D šachovnice.

plagát

Walk the Line (2005) 

Klobouk dolů před herci v hlavních rolích. Joaquin Phoenix je specialista na postavy s nevyrovnanou psychikou, od něho se dalo čekat, že si charakterem Johnnyho Cashe poradí. Ovšem Reese Witherspoon je tady opravdu výborná, krásná, přirozená a velice milá. Asi do své verze June vložila něco z toho, co se právě dělo i jí (v zajímavostech k filmu se dočtete, že v té době měla malého syna a pak se rozvedla s manželem, který ji podváděl). Neuvěřitelný kontrast proti jejím trochu uměle nastylizovaným blondýnkám a k tomu práce, kterou s Phoenixem odvedla na hudebních scénách. Od plného počtu hvězd pro mě film dělí jenom to, že se trochu zbytečně skromě drží při zemi.

plagát

Bohemian Rhapsody (2018) 

Skvělá je tu samozřejmě hudba, jinak by aspoň v prvních dvou třetinách šlo o úplně obyčejný životopisný film. Bez fantastických známých písní skupiny Queen, Freddieho nemoci a koncertu Live Aid by byl dojem sotva poloviční. Jinak mě oslovila vlastně jenom pasáž se vznikem We Will Rock You. Rami Malek se naštěstí na konci přece jen dá dohromady a ukáže něco z toho, čím Freddie Mercury dokázal lidi tak strhnout. Na téhle části si všichni včetně Maleka dali velice záležet. V první půlce filmu ale herec působí spíš divně a srovnání Mercurym si můžete udělat při závěrečných titulcích. A když se dívám na Wikipedii, Freddie mohl něco tušit, ale zřejmě se o svojí nemoci dozvěděl až po Live Aid, takže tohle si autoři z uměleckých důvodů trochu posunuli (https://cs.wikipedia.org/wiki/Queen). Při hodnocení jsem dost váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdami, jenže jsem musela přidat, protože šedivý průměr to určitě není.

plagát

Únos vlaku 1 2 3 (2009) 

Tohle mě trochu zklamalo. Je z toho cítit nevyužitý potenciál. Nápad zajímavý, ale když nic jiného, chtělo to pohrát si ještě trochu s Garberovým charakterem a vytáhnout víc na světlo jeho slabiny, které ho do jednání s vyděračem namočily. I ta závěrečka na mostě chtěla za mě trochu přikořenit. Podívat se ovšem i tak bylo na co, Tony Scott toho připravil dost a vlaky měl evidentně rád.