Morholt

Předlouhá stopáž mě dlouho odrazovala a obava to byla opodstatněná. Prostor, který dostal profesní život hlavní hrdinky, mi tady přišel neúměrný a příliš jsem nechápal, co tím chce režisérka říci. Kontrast mezi životem otce a dcery to totiž neprohlubovalo a jiný účel mě nenapadá. To samé platí pro alter ego Toniho Erdmanna. Absurdní postavička sice dokáže z počátku pobavit, ale postupem času je to pořád to samé, ačkoliv narozdíl od workoholičky Ines dokáže občas pobavit. Zkrátit to alespoň na dvě hodiny by filmu prospělo a snaha donutit diváka přemýšlet nad tím, co že je to v tom životě důležité, by určitě neutrpěla. Absolutorium zaslouží alespoň ústřední herecká dvojice, které to klapalo, ale o to větší je škoda, že střihačka nedostala volnější ruku. 60%

Gangster na pokraji smrti a šlapka si na společném útěku před místním kápem dávají dohromady své životy a zároveň k sobě nacházejí cestu. Námět x krát recyklovaný a Melánie Laurent do něj nepřináší vůbec nic nového. Nicméně má k ruce Bena Fostera a Elle Fanning a to mi tady stačilo. I když se na obrazovce nedělo nic zajímavého, a to byl poměrně častý jev, přítomnost této dvojice ta hluchá místa v pohodě vyplňovala. Závěr byl brutální tlačenka na city, ale na mě to fungovalo. Na Fostera jako Žižku se těším víc a víc. 65%

Asi tak půlhodinka je vyplněná konverzační procházkou po sebevražedném lese, kdy postarší muž a teenagerka probírají aspekty sebevraždy. Pak přijde relativně překvapivý zvrat, který vyvrcholí docela fajn zdůvodněním. Černobílý filtr a pozvolné tempo sice vybízejí k přemýšlení, ale člověk nakonec dojde k závěru, že děj je až prostě jednoduchý. A to se mi líbilo. Navíc mě potěšilo, že ačkolib to na první pohled nevypadá, nejedná se o další nudný rádoby umělecký pokus. Za artový se dá označit snad jen samotný závěr. Pro mě milé překvapení. 70%

Ono to má sice hodinu a čtvrt, ale 45 minut se tu vůbec nic neděje. Jenom se jzdí a žvaní o ničem. Pak tedy přijde něco, co by mělo děj někam posunout, ale jediné, co si z toho zmatený divák odnese, je otázka "Kurva proč?". 10% za herce.

Když jsem si po verzi s Assantem říkal, že Gottiho by se měl v budoucnu ještě někdo chopit, tak jsem to rozhodně nemyslel takhle. Travolta ještě jakž takž ušel a nastínění mafiánského prostředí se také dalo, ačkoliv Connolly není žádný Scorsese či De Palma, nicméně dějově to byla ukrutná nuda, kterou občas sice rozčísly nějaké ty výstřely, ale ty spíš ten celkový zmar podtrhovaly. Tak snad příště. 35%

Erková akčňárna se špiónským nádechem, která do puntíku využívá zdravě protivného a ukecaného Wahlberga i bojové umění v podání Iko Uwaise. K tomu spousta stříleček a honiček, to všechno v zběsilém tempu, které podporuje řízný střih. Třešničkou na dortu je nečekaný konec, takže za mě velká spokojenost. 85%

Vzpomněl jsem si na Schmidtovo zpracování Štorchových knížek. Jasně, tohle bylo kapánek o něčem jiném, ale ten klukovský duch tu je a trocha nostalgie zafungovala. Jenže už dávno nejsem dítě školou povinné, takže ten kýžený efekt to nemělo. Ale i tak se jedná o milé dobrodrůžo o přátelství chlapce a vlka, které sice mířilo na jinou cílovou skupinu, ale i tak jsem si ho docela užil. Jen mi tady chybělo víc mamutů. 65%

Skupinka vojenských průzkumníků na cestě za odhalením tajných německých experimentů. Nic zvláštního. Odpočátku z filmu dýchala lacinost, ale v podobných případech záleží na tom, jak se podaří ztvárnit atmosféru podzemních chodeb a také na tom, co vnich čeká a na to zase tak moc peněz potřeba není. A v obou případech platí nic moc. Trochu nahoru film táhne pár hezkých béčkových detailů a relativně sympatičtí herci, ale to nestačí ani na průměr. 35%

Natočený je film moc hezky, slabinu nemá ani po herecké stránce a i když se tu najde slušná řádka duchařských klišé, samotná charekteristika strašidla mi přišla celkem neokoukaná. Ale je to celé zoufale nenapínavé. Najde se tu jediná jakž takž fungující lekačka, atmosféricky také nic moc a ani samotný vizuál bubáků nebyl příliš nápaditý. Hrátky s obrazem byly spíš jen němým výkřikem. Přesto hodnotím lehce pozitivně, protože vzdor zmíněným negativům se bylo pořád na co dívat a Winnick se konečně někam posunul. Ale pocit promarněné příležitosti zůstává. 60%

Taková příprava před malováním. Jenže strhávat tapety jen tak je docela vopruz, tak si to parta mládežníků zpestří hrou, která obnáší hulákání a pobíhání po baráku. Nejblíž k hororu tady má Tara Reid, který už nepomůže všechen make-up světa. Pokaždý mě překvapí, jak jsem blbej, když u podobnejch věcí čekám, že to tak hrozný nebude.