Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Horor
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi

Recenzie (6 988)

plagát

Temný prípad - Nočná krajina (2024) (séria) 

Tak pozitivní byla zasněžená atmosféra v době věčné noci a líbila se mi ta koláž ze zmrzlých výzkumníků. Navíc evidentně jsem nebyl sám, kdo očekával něco na způsob Carpenterova fláku. Jenže to jsem se přepočítal. Víc než cokoliv jiného hlavní hrdinové řešili rodinné patálie, překonávali vzájemné animozity a rýpali se v pohnuté minulosti. Plus je tu výrazný motiv s původními Američany, přičemž hlavní hrdinka kdovíproč zakazuje své nevlastní dceři, aby se ke své identitě hlásila. Pak je tu tak nějaký koncern, který financuje výzkum, běhají tu duchové a dost často se stává, že vám do okýnka nakoukne jednooký lední medvěd. Jo a abych nezapomněl, všichni chlapi jsou tu buď slaboši, kreténi anebo parchanti. Případně všechno dohromady. Na závěr se člověk dočká nějaké té ekologické agitky a debilního vysvětlení. A ani herecky to není žádná hitparáda. Jodie Foster mám docela rád, ale poloha stárnoucí policistky, která nejde daleko pro jadrný výraz, jí prostě nesedí. No a Kali Reis je kapitola sama pro sebe. Pokud by náhodou nestačil její původ, tak tu byla pověst boxerské šampionky, což nejspíš na castingu stačilo. A já se ani nedivim. Asi bych se taky bál říct jí "Tak děkujem a sbohem!". Moc nechápu, co mělo tohle všechno společného s True Detective. 30%

plagát

In the Land of Saints and Sinners (2023) 

Ono dějově to zase není až tak výjimečné. Hlavní hrdina je v podstatě hodný člověk až na to, že se živí jako nájemný zabiják. A protože je to dobrák od kosti, rozhodne se svoje řemeslo pověsit na hřebík a začít okopávat zahrádku. Jenže čert nikdy nespí a protože jsme na irském ostrově v 70.letech, ztělesňuje rohatého trojice příslušníků IRA. A právě prostředí a doba dělá z filmu trochu víc. Vedle nádherně nasnímaných exteriérů se celkem povedla i omáčka obalující základní příběhovou kostru a v neposlední řadě vyšel na výbornou casting. Vedle troice veteránů Neeson-Hinds-Meaney mě potěšila zejména Kerry Condon, kterou jsem snad poprvé viděl v podobné roli a bavil i mladičký vrahoun v podání Jacka Gleesona. Tak nějak jsem dostal to, co jsem čekal a chtěl. 80%

plagát

Double Blind (2023) 

Tak námět se zdál celkem dobrý, ale brzdí ho režijní i scénáristická nenápaditost. Představoval jsem si šílenější halucinace, víc způsobů, jak se udržet v bdělém stavu a ocenil bych i větší dávku napětí. Ale dostal jsem vesměs psychadelický trip, který odrážel pohnutou minulost některých z aktérů. To sice někdy sedělo, ale dost často i nudilo. Škoda. Herecky to bylo celkem ok a Millie Brady mě bavila i tady, ale celkově se nemůžu ubránit zklamání. 40%

plagát

Prišla v noci (2023) 

Vlastně jedno velké sólo pro Simonu Pekovou, u které jsem měl celou dobu pocit, že se jí každou chvílí zmocní amok a začne to rubat. Anebo že  se změní v démona. Každopádně kdo má třeba šílenou tchýni, se kterou byl nějakou dobu nucen koexistovat, ten se tu najde. Víc než hodinu jsem se královsky bavil, ale pak se to trošku zvrtlo a samotný závěr je spíš k naštvání, protože nesnáším nevyjádřené konce. Ale pozitiva převažují a i když se mi Chata na prodej líbila víc, potěšil Pavlíček i tady. 70%

plagát

Aspoň jeden gól (2023) 

Tohle je přesně ten typ filmu, při kterém vám z obličeje nesleze přiblblý úsměv. Prostě a jednoduše absolutní pohoda plná sympatických herců sestavených do týmu, kterému zkrátka nejde nefandit. A i když to tady divák zrovna nečeká, Fassbender tu přidává kus dramatického herectví, které v jednom momentu dokáže vzít člověka silně za srdce. Jedinou Waititiho ambicí zřejmě bylo natočit pohodovou prosluněnou komedii a to se mu podle mě bezezbytku podařilo. 80%

plagát

Somewhere Quiet (2023) 

Ženská má za sebou traumtatickou zkušenost a tak se vydá s manželem do domku v lesích, kde si chce vyčistit hlavu. Chápu. Celkem záhy se objeví manželova sestřenice, která je poněkud dominantní a celkem logicky to mezi holkama začne skřípat. Chápu. A pak jsem to chápat přestal. Rozumím nějakým halucinacím, ale pořádně nevím, co měly znamenat. Stihomamu i podezřívání rozumím také, ale očekával bych, že když už se nedočkám nějakého vysvětlení, poskytne mi film alespoň nějaké vodítko, abych si k eventuálnímu závěru došel sám. Ale ani toho jsem se nedočkal. A navíc mi lezla na nervy hlavní hrdinka. Ale strašně moc. Za každé gesto, za každý výraz a vůbec za všechno co dělala či říkala bych jí nejradši nakopnul. Totéž se dá napsat i o jejím filmovém manželovi. Jediným pozitivem je Marin Ireland, kterou dlouhodobě můžu, ale ta to zachránit nemohla. 10%

plagát

Self Reliance (2023) 

Námět dával mraky možností jak pro situační vtip, tak pro ulítlou akci. Ale tady není ani jedno. Celé je to jen o Johnsonově trdlování, které je minutu od minuty protivnější. No a jestli to mělo nějaké poselství či tak něco, tak jsem ho nepochopil. Ztráta času. 10%

plagát

The Beekeeper (2024) 

Včelař má kámošku, která je vzorem snad všech ctností, na které si vzpomenete. No a když ona dáma vinou internetových podvodníků přijde o všechny prachy včetně fondu pro sirotky, prožene si hlavou kulku. No a to včelaře rozčílí, takže se rozhodne, že za to musí někdo zaplatit. A protože je to ex-agent superspešltajné vládní organizace, rozjede takový kolotoč, že by i Chuck bledl závistí. Je to blbé. Ale fakt straně moc. Ale také je to strašně zábavné. V zásadě jde o to zrubat co nejvíc mamlasů a v závěru si to vyřídit s tím, kdo tomu celému šéfuje. A tak tu na jedné hromadě končí agenti FBI se SWATem, bostonští policisté, ex-vojáci a nechybí ani pár obskurních zabijáků. V tom všem mlácení, mydlení a řezání si člověk nemá potřebu všímat toho, jak se agentovy oběti chovají dementně, ačkoliv občas to přehlédnout nejde. Každopádně pokud něco chybělo, tak je to trochu víc gore, ale jinak je to pro mě povedené pravověrné béčko. 80%

plagát

The Unheard (2023) 

Holce se díky experimentální proceduře daří bojovat s hluchotou, ale vedlejším účinkem je, že začne slýchat divné věci. Jednoduché jak facka s potenciálem solidní žánrové jednohubky. Jenže to by to musel dostat do ruky někdo jiný. Tak třičtvrtě hodiny film primárně hučí jakože je holka hluchá. Pak teda začne slyšet, ale s tím přijdou halucinace, které ovšem také hučí. A sem tam se také mrkne na video, které, světe div se, hučí a většinou i zrní či jinak blbne. Do toho v okolí řádí vrah a taky se tu dost často jezdí autem. Atmosféra žádná a napínavý moment je tu snad jeden jediný. Jediné, co tu není marné, je herečka v hlavní roli, která se chudinka fakt snaží, ale je to houby platné. Zvorat něco tak triviálního, to už vyžaduje talent a Browna si tímto škrtám. 10%

plagát

Nočné kúpanie (2024) 

Klasický mustr. Rodina se přestěhuje do nového baráku, ale postupně se začne ukazovat, že je tu něco špatně. V tomto případě se jedná o bazén, ve kterém asi něco je. Z mého pohledu je to nic proti ničemu. Pár napínavějších bazénových momentů se tu najde, celkově uchopení a vysvětlení mě také neurazilo a herecky je to fajn, přičemž Kerry Condon je pro mě osobně přidanou hodnotou. Na druhou stranu je tak zoufale neoriginální snad ve všech aspektech, že se to jednoduše nedá přehlédnout. Celkově bych to označil jako takový rodinný horor, na kterém si toho žánrový fanda moc nenajde, ale dokážu si představit, že běžný mainstreamový si to dokáže užít. 50%