Dudek

Breaking Bad je klasickým přírustkem na poli současného amerického seriálu. Koncept silná hlavní postava a potenciálem nabušený děj je zde splněn do puntíku. Walter White je osobou, jejíž život se od toho vašeho nejspíše v mnohem odlišuje, na druhou stranu se dost možná shodujete s jeho sociopsychologickým profilem. Nezbedný syn, znuděná manželka a stereotypní život. V podstatě dokonalý 'hrdina' s vysokým manévrovacím prostorem, který se ještě zvětší, pokud připočtete možnosti příběhu a další vývoj hlavní postavy.

Rozhovory Ester a pošťáka Ondry jsou vždy příjemným okořeněním každého dílu. Škoda jen, že je Ondra takový darebák a napíná diváky, z toho by někdo mohl mít infarkt.

Nebudu polemizovat se zdejšími kritickými komentáři, není důvod. Kanadská noc je opravdu přeslazená a násilně přeemotizovaná podívaná, jenže na druhou stranu nemá tento koncept v české tvorbě obdoby. Kanadská noc je totiž v první řadě funkčním snímkem, který na televizní film disponuje vcelku povedenou vizuální stránkou. Snaha o křečovité vyvolání emocí sice může působit směšně, na druhou stranu nikdo nemůže popřít že tu byla. Vyčítat herců, že se ve svých rolích plácají nepovažuji za přesné. Naopak, Kanadská noc překvapuje nenásilnými hereckými výkony. Herci jsou přirození a příliš neujíždějí.

V mnoha filmech lze najít nějakou větu, která se perfektně hodí pro ohodnocení daného díla a ani Hauru no ugoku shiro není výjimkou. V tomto animovaném snímku známého Hayaa Miyazakiho se do podobného hodnocení pouští rovnou hlavní postava, a musím přiznat že neskutečně trefným způsobem. Říkají tomu zámek, ale uvnitř je to jen hromada šrotu. Nemám co dodat.

Příliš nejednotné, řekl bych. Díky varování zdejšího kolegy jsem si předem o snímku nezjišťoval zhola nic a jen díky tomu jsem se alespoň v první moment dokázal radovat. Chvění se totiž v prvé řadě tváří jako velmi povedené drama s drobet mysteriózní detektivní zápletkou, jenže směrem ke konci se bohužel neustále odklání z trasy směrem k laciné frašce. V první moment to opravdu funguje. Hned první scéna přímo nutí diváka přemýšlet o tom, zda je hlavní postava psychicky vyrovnaný jedinec nebo zda váhá o své vlastní identitě. Toto téma je ještě posíleno po přecestování od opuštěné vesnice s nepříliš sympatickým obyvatelstem. Santi je napadán xenofóbním okolím, které jeho nemoc považuje za příznak zla, které do vesnice přišlo. Jenže jak jsem v průběhu naznačil, směřování už tak zábavné není. Jsem zklamán, z toho, že je Chvění hororem. Nutno poznamenat že nefunkčním. Odklon od dramatické roviny příběhu je hrbolatý a nepůsobí přirozeně. Okolí se stane nepotřebným a příběh se stáčí pouze k malé skupince lidí, mezi nimiž dojde k vyřešení záhady. Detektivní vyšetřování je ještě slabší než zbytek snímku. Nejedná se o postupné spojování mozaiky, ale klasické objevování stop z ničeho. Závěrečná lesní honička působí spíše směšně a závěr poztrádající logiku na tom není o moc lépe. Dětský pořád pro českou televizi na sobotní ráno.

Alan Ball rozehrává po Six Feet Under další seriálovou partii, tentokrát ovšem na poli horovém, dáli se tak True Blood nazvat. Vcelku chytrá vazba na diváka vám nedá na výběr, buď hned od začátku přistoupíte na jeho hru nebo přejděte raději o dům dál. True Blood ale v žádném případě není přesně takový jak se tváří. Hned zpočátku se dostáváme do stejné pozice jako hlavní hrdinka. O upírech víme, známe pár faktů, ale v podstatě jsme stejně jako ona na nule. Teprve postupem času se dozvídáme více o tomto světě. Poznáváme nové postavy, pronikáme hlouběji do děje a odhalujeme funkčnost univerza, upíří hierarchii apod. Ač se z počátku může zdát, že True Blood bude vystavěn zejména na konfrontaci reálií a mysteriózních vložek, není tomu tak. Tím hlavním jsou tu - díky bohu - postavy, které nepůsobí strojopisně ale žijí si svým vlastním životem. Musím přiznat, že hodně věcí mě štvalo, ale vzhledem k zajímavému příběhu (a zejména hrdinům) jsem se je naučil postupem času ignorovat. Teď už zbývá jen doufat, že True Blood tu s námi ještě nějakou dobu zůstane, neboť Alan Ball rozehrál tuhle partii opravdu zajímavým způsobem. Oblíbenost jednotlivých sezón: S04, S03, S01, S02

Dobrou chuť, pokud právě obědváte…

Vítám všechny příznivce zdravě přiměřeného riskování! Rosák je suchar a o to větší zábava to byla, ale ani ostatní moderátoři nebyli špatní. V podstatě jsem sledoval všechny verze tohoto - dnes již bohužel zrušeného - pořadu. Ano, dokonce i spojeninu "Riskuj na kolotoči".

Dokud tenhle soutěžný pořad uváděl pan Novotný, dalo se to sledovat, ale s nástupem moderátorského paka Lesáka šla veškerá "úroveň" velmi rychle dolů. Stejný názor mám i ke studiu, neboť hravý dizajn vypadal mnohem lépe než ta moderní hrůza co je tam teď. Ke znělce se netřeba vyjadřovat, opět totéž. Takže s posledními díly opravdový úpadek do nesledovatelné křeče.

Bizarní charaktery, které jen tak někde neuvidíte, mají tváře známých hereckých es. Už tohle samo o sobě dělá z Burn After Reading povedený film. Jenže ono to není všechno. Tenhle snímek totiž disponuje i naprosto šíleným příběhem, který nemůže jen tak někoho nechat chladného. Ta konfrontace CIA a partičky šílenců jejichž osudy se až nečekaně nereálně propletou je vážně k popukání.