Dudek

Kdo v nedávné četl můj komentář k prvnímu dílu, prosím aby jej v tuto chvíli nějakou dobu ignoroval, neboť se může zdát v několika momentech vzhledem k mému názoru u tohoto snímku poněkud opoziční. Lord of the Rings: The Two Towers musí být nutně souzen jako samostatný film a nejen jako součást trilogie, v jejímž středu bohužel stojí. Je to nevýhoda, to bez jediné pochyby, neboť tento snímek se musí vypořádat s těžkým úkolem, že jakožto středová část nemá vlastně počátek ani konec, ale stává se pouhým zprostředkovatelem děje mezi dvěma částmi... Jenže bohužel tím obtíže s tímto zpracování nekončí. Narozdíl od prvního a posledního dílu jsou totiž Dvě věže mnohem lidštějším příběhem, jsou tu sice krátce načrtnuté příběhy elfů a zejména pak entů, ale ostatní rasy získávají bohužel velmi málo prostoru. Jistou výjimkou jsou hobiti, kteří ovšem neprožijí krom velmi povedené cesty mrtvými močály v podstatě nic co by bylo pro děj - tohoto jednotlivého příběhu - důležité. Polidštění děje ovšem tvůrci brali jako výhodu, chtěli udělat z nouze cnost a přímo se kasali tím, že důraz na lidi není něco co by je omezovalo, ale právě naopak se snažili nalhat ostatním, že je to věc, geniální nápad, se kterým přišli... Zjednodušeně tak jsme svědky víceméně historického filmy s mírnými fantasktními prvky. Větší důraz je kladen na to minimum akce, které tu je a je jasně cítit, že tvůrci se snažili zahrnout více emocí. Nepopiratelným faktem je též zrychlení děje, kterému napomáhá jak rozdělení společenstva, tak i několik perfektních změn, kterými filmaři příběh obohatili. V podstatě se dá říct, že veškeré změny tu byly jen ku prospěchu věci. Máme tu minipříběh dvojice dětí, jedné rodinky, Aragorna, který zmizí po boji se sřety a spoustu dalších věcí, které napomáhají temporytmu příběhu a neustále se snaží diváka držet v centru děje... Dvě věže mají spoustu kladů a několik vyloženě nezapomenutelných scén, ale chybí jim větší jiskra a po filmařské stránce jsem opravdu znepokojen. Průměrný scénář si určitě zasluhoval lepší zpracování, veškeré prvky tu totiž působí neohrabaně a okoukaně. Se zápory většinou souhlasím s Dan9kem - takže tímto odkazuji na jeho komentář, abch zbytečně neopakoval již řečené - až na to, že mám k předloze přeci jen o něco vřelejší vztah...

Můj nejoblíbenější filmový brak.

Robert Rodriguez si to dal. Třetí díl rozverné špionské komedie pro děti jde dokonce tak daleko, že si dovoluje spojit reálný svět a plošinovky s absencí děje! Formální stránka filmu je neskutečná, škoda jen, že se Rodriguez rozhodl sázet tolik na 3D efekt, který působí poněkud směšným dojmem. Chápu, že tenhle snímek neustojí každý, takže se ani zdejšímu hodnocení nedivím, na druhou stranu je bezva, že se konečně někdo rozhodl něco podobného zkusit. Rodriguez podrobuje většinu stopáže přízpůsobení formě. Každý detail tu má své opodstatnění, narozdíl od reálných filmů není zaostřeno jen popředí, ale kamera se věnuje všemu. Děj samotný je absurdní, jednotlivé postavy mluví do kamery (hlavně Stallone), stejným způsobem, jak to činí jejich herní vzory. Ač jsou dialogy svým způsobem směšné, fungují přesně tak jak mají, jedná se totiž opět pouze o jistou daň, kterou bylo třeba výsledku dát. Jako třešnička na dortu jsou tu pak různé konfrontace s realitou, ať je to zábavná vsuvka s programátory nebo Demetra jako postava sama o sobě. Funkční celek podřízený nápadu.