Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Krátkometrážny

Recenzie (473)

plagát

Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu (1964) 

Stanley Kubrick našel způsob, jak udělat varovný film zajímavě... víte, nikdo si jen tak nezajde do kina na válečné drama, minimálně ne tolik lidí, kolik by mělo, pro nějaký účinek. Ale komedie! To už je něco jiného. S tím podtextem je to opravdu ohromný a mě ten film prostě bavil, protože proč by prostě neměl? Obzvlášť, když v něm je někdo jako George C. Scott.

plagát

Saw: Hra o prežitie (2004) 

Jsem proti samotnýmu označení teen horor (což zmiňuji jenom proto, že se tento film někdo tak opovážil nazvat). Ok, některé filmy si svojí tupostí o to vyloženě říkají, nazývejme je ale kupříkladu Asylovky či tak nějak a ať to je oficiální žánr, aby lidi takto náhodně neuráželi actually dobré horory s mysšlenkami a dobrým provedením. Kupříkladu u tohoto, se kterým mám ale osobně pár menších problémů, nehledě na to, jakých kvalit dosahuje a že jsem sám uvažoval nad celými pěti hvězdami. Film je vizuálně moc působivý (a troufale jsem chtěl říct překvapivě na tu dobu), je v něm dravost a akčnost, do toho vypiplanost co se scénáře týká s několika zajímavýma zvratama z toho rozhodně činí mnohem víc než jen pouhou únikovku (na který jsem třeba jednou byl já, trvalo mi hodinu a něco dostat se ven, zatímco kámoši jinde byli dávno venku - co tím chci říct? já sám nevím). Bohužel mi ale vadí občasná ''nápaditost za hranou'' kdy to bohužel vypadá, že si režisér řekl: ''Hej, co tam nasekat všechny tyhle efekty'' a najednou se z toho stane až moc akční film se samýma přibližovačkama a střihama (i když v jednu chvíli to vypadá (v tom baráku) cool as f*ck - úplnej předchůdce Vaughna, ten naž Wan), do toho i postavy se najednou začnou chovat trochu vyhrotěněji než byx situace vyžadovala (asi) a je to takový už na mě moc. Jinak moc slušnej film, s pěknou hromádkou násilí a krve a důstojný nástupce po Sedm. Bohužel mi to ale i pomohlo uvědomit si, že v podstatě věci horory většinou (skrze padouchy) říkají (a tenhle dvojnásobně tolik), že mít soukromí je špatné.

plagát

Juno: Nezrelá na dieťa (2007) 

Mile a upřímně pojaté téma, které vyloženě vybízí k prosazování svých názorů, což by ale bylo špatně a tvůrci si to moc dobře uvědomili a právě kvůli tomu je to tak milej film. Netušil jsem, že jde udělat film o zbouchnutý šestnáctce opravdu sympaticky, neuvěřitelně vyzrále a až tak, že to pomalu žene k slzám. Ellen Page předvedla neuvěřitelnou věc a ta oscarová nominace je naprosto oprávněná. Je to barevný, milý, chytrý a já už tu vlastně jenom plácám o jednom z nejupřímnějších filmů, co jsem za dlouhou dobu viděl. Miluju to Searchlight Pictures, ty jejich barevný vyzrálý ''blbosti'' pořád mají co říct.

plagát

Interview (2014) 

Já jsem si fakt uprostřed říkal (nepolíben všemi kontroverzemi okolo filmu): ,,Hele, oni to přece jenom možná nějak uhrajou, aniž by Kim Čong-Una výrazněji pobouřili...'' No, ale jak se ukázalo, ono to ještě přitvrdilo. Je fakt fascinují vidět Jamese Franca v takovýhle roli (především pak po 127 hodinách) takovýho idiota, kde navíc v záplavě cameí vyzpovídá ty nejvíc nečekané hosty s nejbyzárnějšími otázkami, aby se to nakonec ztrhlo na ještě monumentálnější p*čovinu, kterou jsem právě viděl. Nevím, jestli mám Setha Rogena obdivovat nebo ne...

plagát

Čo robíme v temnotách - Season 1 (2019) (séria) 

Zábavné tím trapnohumorem pro Waititiho typickým. Bohužel to kvůli němu občas čeká, kdy se to rozjede, protože na rozdíl od geniálního filmu, který má celou dobu spád (a přeci jen i herci, zasazení a vizuál mi byli o něco sympatičtější), zde ne všechny vtipy fungují. Jsou tu samozřejmě taky epizody, kdy jsem se smát nepřestal, jindy to ale bylo krapet natahované a takové nijaké. Naštěstí to zábavné stále převládá. V celku jsem za to rád. A slova energický upír už se u mě uchytilo jako lidové přirovnání.

plagát

Lásky jednej plavovlásky (1965) 

Co říct, ono to prostě je, není to blbý a je to prostě super. Krom zvlášť vychválení tohohle už nemám co říct.

plagát

Votrelec 2 (1986) 

Upřímně preferuji svět Predátora, ale je blbost k sobě přirovnávat dva úplně rozdílné filmové světy, které i tak ale byly bůhvíproč sloučeny do společného filmu (hele, asi prachy...). Jde mi jen o to, že celý svět Vetřelce a především pak Ripleyový, i přes to, že ho mám moc rád, je na mě tak nějak umělý, postavy jsou takové moc ploché a všechno je to prostě studené. A vlastně i to, že do tohoto dílu zavítal James Cameron, úplně tomuto faktu neprospělo - i přes to, že ho mám taky docela rád. Celé je to ale kvůli tomu prostředí (vojáků, kde se snaží být jeden jako druhý drsný (což tedy ne vždy funguje)) takové ploché, s ne moc emocemi a filmu taky kvůli té vědeckosti a anti-emotičnosti odmítáte odpustit nějaké ty chyby, ať už jde o postavy či fyziku (jde ale taky o to, jestli tenhle film něco z toho obsahuje). Jinak film je to samozřejmě super, moc se mi to líbí, celý mě to baví a vizuálně je to ke všemu moc pěkně zpracovaný - a Cameron zase musel tak nějak předběhnout svou dobu.

plagát

Kolaps (2024) 

Jsem jediný, kdo má pocit, že z toho šlo vytřískat výrazně víc? (kámo, reálně se podívejte i ten plakát!) Já osobně jhsem na tento film byl poměrně natěšený - celý ten koncept ,,co kdyby v Americe probíhala občanská válka'' mi přišel strašlivě zajímavý a v rukou šikovného a odvážného tvůrce (jak jsem při přívlastku ''A24'' též očekával) by dokázal Americe a vlastně celému světu vlepit silnou realistickou facku, která by donutila svět se zamyslet nad toutou zemí, nad vším, co se o ní říká, co je pravda, jak se samy na sebe koukají a tak. Bohužel to ale do filmu musíte vlít krapíček té nenávisti a nezachovávat si mediální nestranost (jako reportéři ve filmu *geniální narážka*). Tenhle film svou absolutní nestraností absolutně ignoruje kulturní rozdíly v Americe (a jak jsme s kámoši po skončení filmu probírali ,,Rozdíly a přeci jen tu soudružnost, co z nich stále dělá američany'') a celý ten prvek, co dělal filmu největší reklamu, je absolutně zahozen a nakonec celý příběh, kolem kterého se film točí, by mohl být zasazen do absolutně jakékoliv války. I ze samotných amerických měst zdevastnovaných válkou vidíme vlastně úplný hovno, protože tam máme všudyvšude dvě scény, které se odehrávají alespoň na nějakém známějším místě a ne někde v lese, u jezera, na benzínce, v hotelu či i v blbý Santově vesničce... sorry, ale tohle fakt může být úplně kdekoliv a vůbec se nemusel vymýšlet takhle zajímavý koncept, na kterém vlastně stál i celý marketing. I to, že je film absolutně politicky nestranný, tak se vlastně nedozvíme o válce vůbec nic (ok, víme že Texas válčí, ale to je samo o sobě docela jasné, protože by se to stalo kdykoliv, ale proč se spojil s Floridou? proč jdou tyto dva státy proti Washingtonu? proč nejdou naopak proti sobě? je prezident demokrat nebo republikán? jaký je tam tedy sakra problém? v Americe je hromada států a fakt je tam mezi nimi i rozdíl, proč to ten film tak okázale ignoruje?). Máme v celém filmu jedinou scénu, která je napětím skutečně napěchovaná a tu bych zcela jistě nechal kdekoliv pročkoliv, protože je to rozhodně to nejkvalitnější, co film nabídl (je to ta s Jessem Plemonsem, kde se alespoň trochu ukáže charakter různých (amerických) vojáků a jejich smýšlení (což jsem ale chtěl v celém filmu!!!), škoda, že se to pak zase vše pokazí). Celý hlavní příběh se tedy točí kolem reportérů, až na to že ani ten nefunguje. Postavy neprojdou žádným vývojem (leda na závěr máme těch pár vteřin s tou holkou, až se podíváte, budete vědět), neutvoříte si k nim žádný vztah, ani herecky nejsou nijak výrazní (leda Jesse Plemons, který je fajn překvápko, Stephen McKinley Henderson je zase od přírody sympaťák, což udělá půlku práce, ale nejvíc se snad snaží popravdě Wagner Moura). Dokonce i kamera je na mě tak nějak nic moc, protože působí takovým strašně umělým dojmem - kdyby to byly fotky (což je tam občas moc hezky prostřihnuto), tak nic neřeknu, ale v pohybu to moc nefunguje, což mi bohužel osobně vadilo. A je pravda, že někde sehnat Emmanuela Lubezkiho, hned by o tu autentičnost v tomhle post-apo světě bylo postaráno (snad jediná scéna, kde bych to nechal, jak to je, je již zmiňovaná s Plemonsem, kde snad vše funguje). Nejlepší na celém filmu je ale zvuk. práce s ním je rozhodně moc pěkná a ty hlasité šoky jsou moc příjemným kopem do reality. Líbí se mi, že v tomto celém filmu je cítit určitá podobnost s filmem Zóna zájmu, když jde v některých záběrech o ten zvuk a tu ignoraci, že kdesi je něco špatně, postavy to ale ignorují. A na tuto notu bychr ecenzi ukončil, bohužel jsem si ale ještě vzpomněl, že celý film bohužel taky dojíždí na tu občas až komornost. Ať už jde o válečné scény, které občas působí jak nějaké video z youtube, jelikož postavy se vůbec nehýbou a vše se to oidehrává na nějakém úplně zaměnitelném místě - naštěstí je pak závěr, který je vlastně (i přes jeho absolutní nepřehlednost co se politické situace týká) tím, co od filmu chceme, a to realisticky podaný akční drsný film ve válkou rozbořené Americe. No a pak to skončí a já si cítil nějak prázdný a nijak neovlivněný. Na to, že tenhle film mohl svým konceptem ovlivňovat a lidi varovat, se jedná o strašně prázdný projekt a promarněný potenciál, který v podstatě věci jen řekne, že novináři si nemají tvořit emoce, jinak se pozvrací. Hotovo, šmitec. Jsem fakt rád, že to dopadlo takhle *sarkasmus*. Prosím, natočte někdo remake, ale jinak. Na druhou stranu to ale zas tak strašné není a několikero dobrých věcí, co na dojmu dopomůžou, se najde. Ale nevím, proč bych to měl chtít vidět znova, protože mi to vlastně nic nedalo a ani si u toho neodpočinete. Což aspoň něco by film splňovat dle mě měl. 6/10 P.S. navíc reálně co to je, když máš drama film a dáš do největší drsné akce takovouhle příjemně hipízáckou muziku - jako třeba při cestě autem nebo v komedii úplně klidně chápu, ale tady (konkrétně v jedné scéně, se podívejte a pochopíte)

plagát

Kdo chce zabít Jessii? (1966) 

A teď mi někdo povězte, co o týhle (mimochodem naprosto geniální) šílenosti napsat?