Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Dokumentárny

Recenzie (106)

plagát

Ví o tobě (2021) (seriál) 

Průměrná mysteriózní netflixovka, kterou zachraňuje charismatická Eve Hewson (dcera Bono Voxe, kdyby to náhodou někdo nevěděl), kterou žeru už od seriálu The Knick. Když to má celý 6 dílů, je celkem problém, pokud se v prvních třech nic neděje. Korunu tomu všemu nasazuje až závěrečnej twist, do té doby je za padoucha Adele.___Nj, klišé o tom, že muži jsou lepší přátelé je vážně mýtus. Z mojí zkušenosti vám dovedou závidět lepší život víc než nejlepší kámoška.___Vzdycky nechápu ty výtky na to, že postavy nejsou sympatický nebo dostatečně atraktivní... Ono v životě taky nepotkáváte jenom lidi, kteří jsou sympatický. Tohle bych jako kvalitativní nedostatek vypustila. Navíc o tom píše každej všude. Postavy nebyly sympatický, bla bla, jako kolovrátek. No a? Když budu koukat na film o sériovým vrahovi, bude mi záležet, aby byl sympatickej?

plagát

Hluboce pod vlivem (2022) 

Drama o potápění a vývoji toxického vztahu nadějné a křehké free diverky a jejího trenéra, pomalu vyhasínajícího rekordmana v totožné disciplíně. Film je věnován památce zesnulé potápěčky Audrey Mestre a ač je v závěru uvedeno, že jde o fiktivní příběh, děsivých podobností se objevuje víc než dost. Lepší než jsem čekala. Film má lehkost francouzské produkce a ač Audrey Mestre zemřela před více než 20 lety, příběh nabízí aktuální přesah a v obecné rovině je daleko víc než sportovním filmem výpovědí o (mužském) egu, kontrole, manipulaci ve vztazích, komplexech a zžírající závisti, která je schopna obětovat nevinný život. Že hlavní hrdinku Roxanu hrála modelka, je mi úplně jedno. Působila autenticky a Audrey byla dost podobná.___ Pascala hraje rapper, jak příznačné.

plagát

Divočina (2014) 

Film na motivy skutečného příběhu spisovatelky Cheryl Strayed, jež se po bolestné ztrátě a následných životních kotrmelcích vydá hledat ztracenou rovnováhu a přijme výzvu sama přejít Pacific Crest Trail (Pacifickou hřebenovku). Výborná Laura Dern ve vedlejší roli. Reese Witherspoon velmi přirozeně hraje odhodlanou ženu zmítanou velkou vnitřní bolestí pod vedením Jeana-Marca Vallého, který dokázal vystihnout zranitelnost i sílu ženské duše jako málokterý jiný mužský režisér. Jeho díla kombinují poetiku nezávislého filmu a silného, emotivního příběhu. Obojí zvládl i v Sedmilhářkách a Ostrých předmětech. RIP.___Poprvé jsem Wild viděla ve svých 20s a dneska bych takovou cestu sama potřebovala.

plagát

Slender Man (2018) 

Podceněnej horor, kterej patří do modrý zóny, určitě ne do odpadu, ke kterýmu se blíží a kam by ho někteří rádi zařadili. Jak už zaznělo, není na něm nic vyloženě špatnýho nebo trashy. Jenom se prostě málokdy leknete, málokdy se doopravdy bojíte, film je docela atmosférický, ale vyvolává spíš ponurou, táhlou beznaděj. Až na ten závěr. Někdo má v hororu partu vyděšených teenagerek, který tam nikdo neznásilňuje ani nečtvrtí, takže (mužský) sadistický divák nedostane satisfakci za to, že musel ty emočně nestabilní holky bezmála 2 hodiny poslouchat a nic z toho. To asi nasere. Osobně s tím ale problém nemám.

plagát

Princezná zakliata v čase 2 (2022) 

Výhodou je, že žádnej film s Eliškou Křenkovou, nadto když v něm hraje hlavní roli, nemůže být úplně špatnej. Jen už to prostě není spirálový vyprávění. No a. Připadalo mi to jak jeden díl Zaklínače, ale pochopitelně česky svojský a s původním příběhem. Nakonec... Zaklínače napsal Polák, takže určitá podobnost by mohla dávat smysl.

plagát

Podmáznuté přijímačky (2021) 

Volná parafráze: Školám z Ivy League jde o prestiž. To slovo pochází z francouzštiny. Jenže málokdo už si vzpomene, že prestige ve francouzštině původně znamenalo klam.___To sedí. Dneska je málokdo autentickej, ale o to víc lidi zajímá, jak je vidí ti ostatní. Vzpomněla jsem si na Dokonalý trik, mimochodem.

plagát

Chudiatko (2023) 

Vizuální masterpiece, ani ne tak kvůli použití rybího oka, jakkoli chápu jeho význam pro vytvoření Bellyny perspektivy. Ale především kvůli úchvatným kostýmům a fikčnímu světu, který možná spolu s hlavní hrdinkou vstoupí do dějin filmu. Emma Stone s přirozeností a zároveň precizností ztvárňuje Bellyn osobnostní i intelektuální přerod. Viktoriánské motivy, říznuté fantaskními detaily vytváří snový svět. Jde ale spíše o mužský sen či noční můru, v níž Bella představuje mužskou unikavou fantazii o mladé, krásné a nespoutané ženě s potenciálem, jíž muži budou moci tvarovat. Ostatně i to, že Bella čerpá ve filmu plném vášnivého sexu zkušenost především s výrazně staršími a často vizuálně velmi odpudivými muži, je tak trochu naplnění fantazií všech neatraktivních chlapů a zároveň tím tvůrci jen podporují stereotyp o mužském výběru při milostných dobrodružstvích. Nechutnost spojenou se sexem mají přitom Chudáčci společnou s Favoritkou. Tam ale postava (též ztvárněná Emmou Stone) pragmaticky, nikoli s potěšením, reflektuje sex jako nutný prostředek, aby se dostala z nuzného prostředí. Bella má možnost přestat, když se jí chce, má se kam vrátit, ale přesto je to vždy ona, kdo je někým sveden. Když na téma výběru milence přijde řeč v pařížském nevěstinci, Bella je majitelkou poučena o tom, jak to chodí. Hlavní hrdinka není ženou (ostatně původní majitelka jejího těla se na svět kolem adaptovat nechtěla), ale umělou bytostí takřka bez traumat, stvořenou mužem. Bytostí, která může tak trochu symbolizovat, jak možná jednou budeme vnímat pokročilou umělou inteligenci. Bytostí, která ve vrcholné fázi svého vývoje prostě dospěje k tomu, že plně nahradí svého bývalého učitele. Navíc ve filmu natočeném mužem a napsaném mužem. Asi tam vnímám víc pygmalionský než frankensteinovský motiv. Ano, Bella si zaslouží plný respekt, jsou to naopak mužské postavy, kdo je tu směšný. Ale co to znamená? Tvůrci jako by tím ženám říkali, že pokud chtějí v životě vyhrát, ať se adaptují na mužský svět, ne ať ho mění. Skvělej film, jsem ráda, že vzniknul. Jen je to podle mě jedinej typ feminismu, kterej většina mužských diváků zkousne. Přinejlepším. A to je vlastně dost hořkosladká radost. Kdyby tomu všichni nepřipisovali toho emancipačního ducha, asi bych to neřešila.____ Je sociologicky zajímavý, že když před lety vznikla Trierova Nymfomanka, nebo nedávno český film Její tělo, řada lidí se k hrdinčiným svévolným nakládáním s vlastními těly stavěla dost moralisticky. Okay, u Nymfomanky s tím měli problém spíše diváci, v případě Jejího těla šlo o formální nedostatek, ale stejně. Ve fantastickém příběhu to nespoutaný šukání najednou nikomu nevadí. Přitom Bella byla nymfomankou, byla jí i s původním mozkem (málem přišla o klitoris), a podle všeho i v knižní předloze. Ty reakce jsou ironickej experiment.

plagát

Elvíra Madiganová (1967) 

Nečekala jsem podmanivý příběh ani logiku v jednání postav, ale lyriku, snové obrazy a cit, na který se napojujete skrze vnímavost - k lásce, k umění, což je vlastně to samé. Takže jsem nemohla být zklamaná jako někteří diváci kolem. Elvira a Sixten žijí přítomným okamžikem, minulost a kontext si doplňujeme z novinových článků, reakcí lidí nebo návštěvy přítele (?). Volba osobního štěstí na úkor společenské odpovědnosti vede mladé lidi do záhuby, ale prchavé chvíle skutečného života namísto přežívání jim stojí za to. Pia Degermark tu byla opravdu unikavě krásná a křehká. Jako motýl.

plagát

Sedm schodů k moci (2023) (seriál) 

Televizi používám jenom jakožto druhej monitor nebo na sledování streamu, tkž nemám příliš velký přehled o tom, co zrovna vyplodila Prima, Nova nebo Česká televize. Kvůli Sedmi schodům k moci jsem si na chvíli předplatila Primu+ Premium a sjela jsem to během jednoho dne na telefonu. Byla jsem zvědavá... Chm. No nevim. Z diváckého hlediska se asi jedná o atraktivní materiál, snad i díky inspiraci reálnými skutečnostmi. Inspirace je v některých ohledech opravdu dost volná. Už to, že Nagyová nebyla žádná nevinná, mladá holka, která se postupně dobře adaptovala na prostředí, do něhož se dostala, ale žena ve středním věku, podle záznamů z odposlechů působící dojmem megery. Ale rozhodně si nemyslím, že tehdejší pan premiér by byl nějaké neviňátko. Naše země má prostě ráda obrazy prizdisráčských chlapů s démonickou ženou v pozadí. Tady je vidět, že autory předlohy nejsou mladí lidé. Sorry. Jenom podporujete stereotypy. Co už. Věřím, že diváci se tetelí blahem. Mě to rozkročení mezi reáliemi a fantazií tvůrců tentokrát moc nenadchlo. Obsazení Josefikové (Podzimkové) dává příběhu dost jiný význam a pozměňuje i motivace mužů v jejím okolí. Postava působí mnohem křehčí, ale těžko se věří, že by byla něčeho podobného schopná. A to automatický souštání s hnusnými, výrazně staršími chlapy, mě iritovalo. A když už je jakž takž sexy, minimálně odpovídajícím způsobem k hlavní hrdince, vztah je to velmi bolestný, až na úrovni lehkého sadismu. Taková česká lahůdka. Jinak použití dublérky během sexuálních scén úplně chápu, a je to dobře, až na to, že to tělo k Evě vůbec nesedělo a ten double byl prostě poznat. Souhlasím s tím, že scenáristé asi nerozumí novinařině, což je vzhledem k tomu, o koho se jedná, smutné. Celej příběh působí jako z titulky bulváru, jako umělecký dílo nic moc. Divácky mě to ale docela bavilo. Sjela jsem to během jednoho večera a Eva Podzimkové hraje moc dobře. Takže 3. Fuj, nesnáším český (vysoký) úředníky a jejich prostředí.___Tematicky se opět projevuje česká specialita: Když se chceš někam dostat, musíš být svině. Idealisticky nesouhlasím.

plagát

Kým si spal (1995) 

Zas jeden z ikonických filmů mýho dětství. Strašně milý devadesátkový romantický rodinný film. Nechápu, že někomu může vadit. Pozéři.___ Pamatuju si i dialogy babičky s dědou. Teda mojí babičky s dědou. Děda se styděl, když občas usnul v křesle. Babička: "David půjčil kazetu Zatímco jsi spal." Děda: "Já jsem nespal, jenom jsem seděl v křesle." Sweet.