Malarkey

Enderova hra mi léta unikala, až na ní jednou přišla řada. Tušil jsem, že půjde o ryzí young adult a tak jsem si s tím dával, nejspíš i proto, trošku na čas. Nakonec jsem nebyl daleko od pravdy. Young adult to sice je, ale místy tak drsný, že jsem i já měl co dělat, abych některé momenty ve filmu ustál. Silné na příběhu je totiž hlavně to, že ač jsou tu hlavní hrdinové děti, chovají se k nim všichni jako k dospělým. Domnělá hra se tak prolíná s realitou a celé je to zaobalené do obrany planety Země proti emzákům, kteří se chystají udeřit a naši planetu srovnat se zemí. Dlouho jsem tak měl co dělat, abych přijal ty dětské tváře a to, co rádoby dospělého vypouštějí z pusy. Finále mě ale totálně zmrazilo v pohovce a nakonec mě donutilo přidat i tu čtvrtou hvězdičku. Díky tomuto filmu jsem si uvědomil, kdy se z chlapců stávají muži. A není to pěkné uvědomění si.

Nikdy bych neřekl, že zrod SAS může být zfilmován třeba i zábavnou formou. Ta doba, ve které tento útvar vznikl, zábavná totiž zdaleka nebyla a tak mě překvapilo s jakým sarkasmem se tady tvůrci tohoto seriálu vytasili. A klobouk dolů. Sedlo to jako prdel na hrnec. Solidní přestřelky střídají absurdní scény, které mnohdy tnou do živého. To každý pacifista s oblibou k příběhu Hlava 22 musí jednoznačně ocenit. Šest epizod na jednu sérii je adekvátní a nechá se v klidu shlédnout. Jen jsem zvědavý, jakým směrem chtějí tvůrci děj příběhu posunout dál druhou sérií. No, uvidíme.

Překvapilo mě, že komik Michael Herbig, všemi Němci oblíbený pro svoje zábavné scénky, se tu chopil režie historicky poměrně nervy drásajícího příběhu. Chopil se toho ale se vší vervou a výsledkem je hodně slušný film, který je tématem kvalitně hodně vysoko a zaslouží si pozornost každého, kdo má dobové filmy rád. Důraz je totiž kladen nejen na detaily z doby, ale především i na napětí, které tu vládne celé dvě hodiny - obzvláště scény z balónu jsou neskutečný. Osobně jsem navíc vůbec netušil, že se ve Východním Německu někdo pokoušel uniknout na západ v balónu a všichni, kdo to zkusili, si zaslouží obrovský respekt. Nedovedu si představit jak zoufalí ti lidé museli být, když něco takového zkoušeli a zaslouží si nekonečný respekt. Můžeme být rádi, že žijeme v dnešní době.

Na dnešní poměry seriálového amerického thrilleru je to tady až moc kecací a hodně divadelní. Steve Carell a Domhnall Gleeson tu sice předvádí solidní herecké etudy, ale děj zdaleka není na deset dílů, nebo chcete-li pět hodin čistého času. To by tu toho napětí muselo být daleko víc a nesmělo by se to tady mnohdy naprosto zbytečně babrat v minulosti protagonistů.

Musel jsem se po Babylonu trošku uklidnit. Přijet z kina domů, vydechnout, usnout, nechat si zdát nějaké hezké filmové sny (což se opravdu splnilo), ráno se vzbudit, udělat procházku zamrzlou krajinou do práce, nadechnout se a uvědomit si, čeho jsem byl vlastně svědkem. Babylon je úctyhodný film. Vypráví příběh z doby němé éry v Hollywoodu formou tří různých postav a jejich příběhů, kde ve všech třech ohledech tu herci hrají jak z partesu. Konkrétně Brad Pitt, Margot Robbie a Diego Calva. A zatímco první dva tu hrají na hranici emotivních možností, tak Diego Calva minimálně coby nováček neskutečně překvapuje. Tyto tři různé příběhy se pak různě prolínají a procházejí jednou filmovou érou, která má své místo pod Sluncem. Už v úvodním asi půl hodiny dlouhém prologu je vše řečeno. Kamera postupně prochází místnostmi domu, ve kterém se koná jedna z mnoha akcí majitele filmového studia. To co se ale na scéně dělo byla dějová dekadence nejhrubšího zrna. Můžete jenom litovat, že v tu chvíli máte jen dvě oči, protože ani jimi nedokážete zabrat vše, co se na plátně děje. Po finále samotného úvodu a naběhnutí nápisu Babylon přichází konečně samotný děj. Ten v kulisách dobového Hollywoodu odkazuje na různé osobnosti doby a divák vchází z jedné scény do druhé, kde každá další přináší něco nového, nepoznaného. V celém průběhu pak film podporuje fantastický hudební podkres, který si místy vykrádá La La Land, ale mně to vůbec nevadilo a vtip, který ve mně místy vyvolával až záchvaty. Ve druhé třetině pak děj výrazně potemňuje a finále je reálný filmový orgasmus. Bylo krásné být svědkem premiéry tohoto filmu. Asi ve mně Babylon bude dlouho rezonovat…

Krásná minisérie, která odkazuje na nejhezčí dobové westerny a k tomu přináší něco navíc. Nádherná hudba v čele s úvodní znělkou, fantastické herecké výkon Emily Blunt, Chaske Spencera a vlastně všech, kteří se v příběhu objeví. Každý tu totiž má své místo, každý zde předkládá svůj životní osud. Škoda, že příběh je místy zbytečně komplikovaný a zmatený nebo, že některé dialogy tu působí až moc filozoficky a umělecky. Kamerově je to tu totiž také vytříbené. Některé záběry by si zasloužily snad i věčnost, jak jsou krásné. Stejně tak i některé scény, které se mi do paměti vryjí nejspíš navždy (fotografování, závěrečná scéna v 5. díle). No, co Vám budu povídat. Každý, kdo má rád kinematografii, tenhle příběh musí vidět.

Průměrné kriminální drama o jedné naplánované loupeži, kterou pozvedává především Demi Moore a Michael Caine. Jinak by to nestálo ani za hřích. Příběhově to tu totiž nenabízí nic nového a tak většinu času sledujete něco, co dobře znáte. Jediné scénáristické překvapení je pak v závěru filmu. Ten totiž alespoň trošku rozvíří stojaté vody samotného děje.

Ego honírna Noaha Baumbacha, který umí natočit přes dvě hodiny dlouhý film totálně o hovně. Made in Netflix, který těmhle tvůrcům otevírá hranice a vůbec nehlídá, jestli takhle dlouhý a námětem vlastně poměrně náročný film na pochopení bude diváka vůbec bavit.

Standardní Netflix zklamání, kterých se rok co rok kupí čím dál tím víc. Scott Cooper, Christian Bale a námět kombinující mystiku a detektivku v 19. století tu dostali na prdel. Takovou nudu a prázdný děj si podobný příběh nezasloužil. Přitom zde film hravě ještě k tomu překračuje dvě hodiny stopáže. Nejhorší na tom všem ale je, že ve filmu je celá řada dobře odvedené práce, která kdyby byla podpořeny lepším scénářem, mohla to být pecka. Takhle tu Harry Melling v roli Edgara Allana Poea překračuje svoje herecké hranice, ale je mu to úplně k hovnu.

Musím říct, že už je to poměrně dlouho, kdy jsem se ve filmu bavil z každé další minuty. Zábavný kousek, u kterého od začátku nevíte, co se v další scéně bude dít, ale právě proto Vás to každou další minutou baví víc a víc. Herci skvělí, Ralph Fieness ještě o chlup lepší. V ději série nápadů, které kombinují horor, drama a černou komedii. Ve všech ohledech to ale dělá tak, aby to nezašlo do nějaké extrémní škatulky. Prostě překvapení, které stojí za to vidět.