Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Horor
  • Akčný
  • Komédia
  • Dokumentárny

Recenzie (501)

plagát

Spolu & Hladoví (2022) (seriál) 

No je mi úplně jasné, že pro spoustu lidí tohle bude odpad. Když se na to však podívám ze svého úhlu pohledu, miluji gatronomii a ještě více miluji cestování, no a pokud tyto dvě věci spojím dohromady pak jsem v tom nejlepším rauši. Jezdit po světě, nebo klidně jen po Čr, navštěvovat různe kulturní památky, architekturu, poznávání přírody, lezení po skalách a přitom si dopřávat dobrého jídla je pro mě ten největší relax, takže já jsem tady maximálně spokojen a tak trochu se v tom vidím. Lukáš nás se svou dcerou provede několika kraji, dostaneme spoustu tipů na nejrůznější kavarány, bistra a restaurace, které spolu při svých výletech navštíví a já už se těším, až na některá místa sám zavítám. Jak sám už Lukáš zmínil, tohle je dokument o jeho dceři. Může se tak zdát, že celé dílo působi osobně, vlastně i možná jo, ale mě to vůbec nevadí. Klára je ukázkou takového klasického teenagera, který má svou vlastní hlavu a dělal by si nejraději vše po svém a Lukáš zase v roli starostlivého otce. Oba se často popichují a dělají si legrácky. Je to milé, úsměvné a hlavně úplně nevinné. Vůbec bych se nebránil dalším dílům.

plagát

Trhlina (2019) 

Zrovna jsem dočetl Karikovu předlohu a jo, můžu říct, že je to věrohodný. Jednu hvězdu navíc musím určitě přihodit za to, jak se snaží Bebjak knihy držet. Oceňuji, jak některé detaily dokázal zakomponovat a zachovat i tady. Problém sehnat jako vysokoškolák práci, výdělek za brigádu apod. Co bylo obzvlášť super, tak písníčka Hýkal od kapely Zrní, kdo četl, ví, o čem mluvím. Dojmy mám však stejný, jako když jsem film viděl prvně. První půlka má správnou atmosféru, kterou si snaží film budovat už od začátku, kdy se Igor dostane do psychiatrické léčebny a začne pátrat. Vše je super do doby, než se všichni dostanou na Tribeč. Za prvé, celé mi to přijde jako kopírka Blair Witch. Jasně, nemůžeme vědět, jestli to co Karika napsal, je opravdu vše pravda a snaží se tak jen držet skutečnosti, ale nemůžu hold jinak. Za druhé a to je to hlavní, bloudění po lese je celý takový nemastný, neslaný. Tady je prostě kniha stokrát lepší a Bebjak se, i když jen místy, trošičku od Kariky odkloňuje. Jsou tu nějaký věci navíc, některý jsou pozměněný a je to škoda, jelikož to tak vůbec nemuselo být a já bych filmu klidně dal plnou palbu. Nikdo mi nemusí vysvětlovat, že 330 stránkovou knihu nenacpu do 110 minut ale pořád věřím, že to šlo natočit i bez některých všech těch zbytečností. Taky mi hodně chyběl vývoj charakterů postav Davida a Andreje. Tohle je tu vážně hodně osekaný.

plagát

Příliš pozdní hrdina (1970) 

Velmi nezáživné válečné drama, které ubíjí ještě dlouhá stopáž. Jednotka britských vojáků v čele s američanem, který je do akce zapojen pouze kvůli tomu, že umí japonsky, má za úkol odvysílat zprávu z druhého konce ostrova. No a tak se musí tato skupina vojáků prodírat džunglí a svůj úkol splnit. Nudil jsem se téměř celou dobu. Asi poprvé co vidím, že britové spolupracují s američany v Pacifiku, o tom jsem doposud neslyšel a ani nečetl, budiž. Japonský shovívavý velitel je jeden velký vtip, stejně tak jako finální běh přes nekrytou pláň, to asi nepotřebuje žádný jiný komentář. Celý film zachraňuje alespoň zajímavé herecké obsazení.

plagát

Ohnivá linie: Bitva u El Alameinu (2002) 

Vynikající válečný snímek a zatím jeden z nejlepších co sami italové natočili. Už dopředu však upozorňuji, že se jedná převážně o psychologické drama o italských vojácích, co v Africe bojovali. Se vším všudy je tady jedna větší bojová scéna a nějaké to bombardování, takže ať nikdo nečeká našlapanou vojenskou akci. Mladičký, zidealizovaný nováček nastupuje na frontu mezi ostřílené hochy ve zbrani. Záhy však pochopí, že na válce není nic k fantazírování a čeká ho krutá a nemilosrdná realita. Realita, kdy úhlavním nepřítelem nemusí být vždy jen protivník, ale taky samotná poušť, spalující slunce nebo žízeň. Skvěle vykreslený příběh o skupině vojáků, jenž se musela potýkat se strasti války na úplně odlišné frontě než byla Evropa či Pacifik. Musím ocenit i samotnou hudbu, která všemu dává ten správný a depresivnější nádech. Vážně jsem nečekal, že budu až tak nadšen. Všem fandům válečným filmům z období WWII mohu jen a jen doporučit.

plagát

Nepriateľ pod hladinou (1957) 

Americký torpédoborec vs německá ponorka. Na jedné straně nový, nezkušený, avšak ambiciozní velitel, na té druhé ostřílený veterán od První světové. Hra na kočku a na myš může začít. Někdy si však oba dva roli prohodí. Kdo z nich však dá rozhodující, smrtící ránu ? Výborné efekty a skvělé záběry pod hladinou. Jasně, není to Ponorka ( Das Boot ), ale na tu dobu je to perfektní podívaná a jeden z prvních ponorkových filmů vůbec.

plagát

Odvážne srdce Ireny Sendler (2009) (TV film) 

Podobně jako u nás Nicholas Winton či v Rakousku manželé Krausovi, tak i Polsko má svoji hrdinku v podobě zachránce dětí. Žena, která byla po několik desítek let v zapomnění, a která si toho musela hodně vytrpět. Tady asi nastává trochu problém. Za mě je to nenaplněný. Mohlo to být klidně delší, detailnější, surovější, propracovanější. Na takových příbězích z WWII si ujíždím a jsem vždy hodně namlsaný. Nestihl jsem si tady k Ireně vytvořit pořádný vztah a daleko více mě zaujala reálná Irene na konci filmu, kde je jen na pár vteřin, než samotná Paquin. Upřímně, ani ta mi jako herečka tady prostě nesedla. Bohužel jsem taky moc naočkován Polanského Pianistou, který považuju za nejlepší válečné drama všech dob. No a když se podívám na vyobrazení varšavského ghetta tady oproti Pianisty, je to prostě neskutečná, neskutečná slabota. Právě i tohle jsem od snímku očekával, tehdejší krutá realita života v ghettu, spojená samozřejmě s Ireniným životem a činem. I samotné mučení mohlo být delší a hroznější aby v divákovi zanechala ten odporný, tíživý pocit. Je to celý takový trochu odfláklý. Další Pianista či Schindler se určitě nekoná, škoda.

plagát

Sanitka (2022) 

Jedna velká, korektně akční komedie. Až se divím, že si to nevzal pod záštitu přímo Netflix protože tady by se jeden opět zblil. Ani bych to akčním filmem nenazval. Bay vzpomíná na starý časy a chce vykrást sám sebe, když se snaží vzít ústřední postavy z Bad boys a proměnit je do opravdových padouchů a ještě to říznout Nebezpečnou rychlostí. Tohle ale vážně nefunguje. Sledujeme zlého bělocha a hodného černocha ( jojo bráchové, mě poser tvl ) při honičce v LA, která nebere konce a půlka filmu se odehrává v sanitce a snaží se je chytnout gay agent FBI, kterého si nejdříve musíme vyslechnout v manželské poradně. Pusťte si jakýkoliv béčkový akčňák s The Rockem a uděláte lépe. Já mám samozřejmě rád, když se mohu vyvalit na gauč, pustit si něco u čeho nemusím přemýšlet a prostě si jen užívat pořádnou jízdu. Tohle je však nudný, otravný, trapný a naprosto ubohý paskvil, u kterého se dá vypnout jen stylem, že u toho zdechnete nudou. Přesně jako poslední Bayova sračka 6 underground či jeho poslední Transformers. Jak já bych si tady ještě postěžoval, jenže bych musel spoilerovat což zásadně nedělám a tak se nechte jen překvapit. Bay jde dolů, klesá a klesá a já jen čekám, kdy padne na úplné dno. Jestli už tam náhodou však posledních pár let není. Ach jo, když si vzpomenu co Michael točil za pecky a já to jako mladej všechno žral. Není snad jiný režisér, který by u mě zaznamenal takový úpadek a žil už vlastně jenom z blockbusterů. Normálně bych dal tomuto paskvilu automaticky odpad, ale je fakt, že postava Eizy a docela uhrančivá kamera na mě zapůsobily. Zatím nejhorší film roku.

plagát

Rozhovory s vrahem: Výpověď Johna Waynea Gacyho (2022) (seriál) 

Další pecka od Netflixu. Gacy nebyl pro českého diváka nikdy moc zmapován a jsem tudíž rád, že se to konečně podařilo naservírovat. Jak už naznačuje název, celá minisérie je okořeněna Gacyho nahrávkami, které spatřily světlo světa až nyní. Nese se to tak v podobném duchu jako jeho předchůdce Rozhovory s vrahem : Výpověď Teda Bundyho. Dobře, není to tak strhující jako třeba Nightstalker, ale je třeba si uvědomit, že ono to vlastně ani jinak natočit nešlo. Na Gacyho nebyl nikdy uspořádán žádný velký hon jak na některé jiné sériové vrahy, pro které se tak logicky vyvíjí v dokumentech větší prostor a zpracování. Nikdy ( předtím než ho dopadli ) se nenašla žádná těla, byly hlášeny jen zmizelé osoby. No a v 70. letech toho úřady prostě moc nenadělaly, navíc bez jakýchkoliv důkazů či podezření. Na Gacyho nemohly nikdy přijít. A kdoví, jestli by vůbec přišly, kdyby neměl záznam v rejstříku z minulosti. Pak se to ještě podtrhlo zmizením Piesta a Gacyho hloupou chybou a až tehdy se teprve mohli začít něco dít. Celý hon od Piestova zmizení trval tak jen deset dní. Dokument je protkán několika časovými liniemi, kdy se ohlédneme za vrahovou minulostí až po jeho uvěznění. Jeho setkání s vysokými státnímí uředníky, šefy policie a dalšími, no byl jsem velice překvapen jak se takový člověk dokázal maskovat. Role klauna byla už jen taková perlička. Nepříjemná je určitě zpověď lidí, kteří se z jeho spárů, těsně předtím, než začal vraždit, dokázali dostat a po letech o tom opět mluvit. Vrcholem celé minisérie je určitě prohledávání a vytahování těl z podlahy jeho domu. Nedokážu si ani představit jaký tam musel být smrad. Člověk se až diví, jak se tam mohlo vlézt snad třicet těl. Cenzura se v této chvíli sice nedostaví, jenže ty staré kamerové záběry, hovno jde z toho vidět a nic nejde poznat. Ne že bych byl nějaký úchylák co si libuje v mrtvolách ale prostě mám rád co nejexplicitnější záběry nebo fotky z míst činu, co kinematografie povolí, viz ve zmíněném Nighstalkerovi, který prostě nemá v tomhle konkurenci. Zajímavostí určitě je i to, že dodnes se identifikují jeho poslední oběti díky DNA. Jo, celkový dojem super, líbilo se mi to. Zatím mohu hodnotit jako letošní TOP true crime z Netflixu. Pozdějí možná přihodím ještě hvězdu navíc.

plagát

Kim Wallová: Ztracena v moři (2022) (seriál) 

Kauzu jsem tenkrát sledoval jen letmo a tohle si pustil spíše náhodou. Kim Wall, novinářka, která se rozhodla pro interview s vynálezcem Peterem Madsenem, který ji ve své ponorce zavraždil, rozřezal a odhodil. Madsen, převážně tedy v Dánsku, nebyl pro veřejnost žádnou neznámou. Jednalo se o velmi slavného vynálezce a v podstatě celebritu zároveň. O to víc jsem byl překvapen a celkem i šokován, jak hrůzný čin takový člověk může vůbec spáchat. První díl nás seznamuje se všemi protagonisty a zaobírá se vraždou samotnou plus následným vzetím Madsena do vazby. Zajímavá je i část, kdy se pobřežní stráž snaží najít v rozlehlých vodách Kiminino torzo. Druhá část se věnuje soudnímu procesu, z kterého tady však nemáme krom rozsudku vůbec nic a vše je tak podáváno z druhé ruky. V této epizodě se dokument věnuje i porozumění Madsenova charakteru a snaží se vysvětlit, proč takto ohavný čin vůbec spáchal. Jo, byl to magor.

plagát

The Cellar (2022) 

Jako jo, bylo to vlastně fajn, proč taky ne. Ten námět se sice může zdát už ohranej - rodina se nastěhuje do nového domu, ten má svoji záhadnou minulost, zmizení dcery, matka se může pustit do pátrání. Na mě to ale prostě zafungovalo. Jasně, problikávající světla, skřípění dveří, tajemné zvuky, asi to není nic, z čeho by si fanoušek hororů co už má nakoukáno sednul na prdel a podobně jak se mnou, to s ním nezacloumá. Jsou tady asi jen dva prima creepy momenty ale celkové zpracování je víc než slušné a příběh zajímavý. Hlavním tématem jsou zde démoni a okultismus. Jak už to tak v moderních hororech bývá, konec je docela předpokládaný a nepřekvapilo mě, že to skončilo zrovna takhle, to mě trochu nasralo. Ještě víc mě však sralo to neustálý počítání, to už bylo místy vyloženě otravný. Pocitově spíš na tři, ale kvalitních duchařin není nikdy dost a tak přihazuju jednu hvězdu navíc. A z Elišky nám vyrostla teda pořádná milfka.