starbrejkr

Nejen příběh o "Zdi", ale zároveň nepřeberná a pestrá škála metafor a symbolů, které všechny nedovede vyložit snad nikdo. Speciální stránkou filmu jsou animace, které jsou dodnes nadčasové jak myšlenkou, tak provedením. Film jsem viděl poprvé až den před koncertem Rogera Waterse, kde byla Zeď poprvá u nás přehrána celá a musím říct, že se tím celý zážitek zvojnásobil a jaksi slil. Je to dílo, které bude zřejmě navěky geniálním a já se k němu i přes jeho těžký dopad, depresivnost a avantgardnost budu vždycky moc rád vracet.

Začnu negativně. Králova řeč je sice krásný film, ale přeci jen bych za letošek poměrně jednoznačně udělil Oscara Černé labuti, která je jak dějové zajímavější, tak filmařsky odvážnější a celkově jsem z ní měl o dost větší "umělecký dojem". Králova řeč je zkrátka "jen" komorně natočeným silným životním příběhem, který ale dle mého v historii filmu nijak nevyniká. Ale konec plků, v historii zabřednout nehodlám. Film jsem si užíval již od počátků a jeho provedení mi naprosto sedlo. Celkově to pro mě ani tak nakonec nebylo filmem o (jakkoliv úchvatném) boji Jiřího VI. se svým handikapem, jako především o údělu nejen královských členů, ale celkově lidí, kteří si svou životní dráhu nemohou vybrat, resp. jim byla již od narození vybrána. A pokud si jí i přesto vybrat chtějí, jako Jiřího bratr, většinou to s nimi nedopadne nejlépe. Colin Firth v tomto filmu konečně vystoupil ze stínu připitomnělých romantických komedií a v momentech jeho bojů s nenáviděným rádiem jsem s ním prožíval každou chvilku. Kéž by se podobně někdy vzepjal i jeho sladkobolný souputník Hugh Grant.....Z kina jsem odcházel s naprosto příjemnými pocity - aby taky ne, shlédl jsou velmi pěkný film, přesto jen tam vzadu dole začalo jemně hlodat, že ten Oscar měl jít malinko jinam.

Na jednu stranu Hřebejk nezklamal a stále si drží vysoký standard (navíc se mi zdá, že umí čím dál tím líp pracovat s výrazovými prostředky a jeho filmy působí stále více umelěčtěji a přemýšlivěji), na stranu druhou mi to přišlo krapet nedotažené. Většinu času totiž film působí jako celkem napínavá a chytrá kriminálka o tom, jak se jedna zhrzená holčička rozhodla někomu zničit život. Když však vyšetřování skončí, vydá se film jiným směrem, který dle mého nebyl tak úplně ukočírován. Dlouho chvíle, kdy dostává zejména v monologu prostor Geislerová vyznívají většinu času do prázdna a přestože v úplném závěru to všechno přemítání alespoň dostalo smysl, "pachuť" ze zabržděného a nedomyšleného obratu úplně nezmizela. Nicméně i přesto jsem z filmu jako celku měl kladné dojmy, zejména díky přesvědčivým výkonům, které vzhledem k nejednoznačným postavám vůbec nebylo lehké zahrát a díky již zmíněné výborné režii a kameře. Osobně toto beru jako Hřebejkův další posun k čím dál vážnějším tématům (jistě už poznal, že tragikomediemi už nemůže tolik říct a překonávat dříve natočené) a věřím, že se od něj v tomto směru dočkáme ještě velikých věcí...

Zapomeňte na to, co jste od Coenů doposud viděli. Opravdová kuráž nepřipomíná žádný film, který jsem od fenomenálních bratrů zatím viděl, dokonce ani Tuhle zemi, jak se třeba dalo očekávat. Je to totiž vskutku jejich skoro až soukromá pocta westernům. Pochopitelně, nebyli by to Coeni, aby z toho byl obyčejný film. Řízný humor se tu taky najde a stará se o něj hlavně Jeff Bridges, který mě asi nejvíc uchvátil svým mluveným projevem. Jeho maršál je bezpochyby zajímavá postava a těžko by sa na něj někdo hodil líp. Ani další postavy však nezaostávají a z malé Hailee Steinfeld by jednou mohla být zatraceně dobrá herečka. Jak mě dětští herci většinou štvou, tak malá Mattie si mě získala hned.....Režijní mistrovství bratří se ukazuje hlavně v závěru, který graduje a vrcholí naprosto famozní scénou noční jízdy Cogburna a Matti na koni....samotno finále je až překvapivě dojemné a až jsem se sám divil, že mi na konci zvlhly oči...:-) Celkově nepatří Opravdová kuráž k TOP Coeni, zejména proto, že narozdíl třeba od Lebowskiho či pro mě i Seriozního muže není přelomová, ale je to zkrátka skvělý film, kterému bych tři Oscary přál (Bridges, Steinfeld, Výprava)

Je sranda, jak takový "drobný" detail jako postava vypravěče (v českém provedení samozřejmě v geniálním podání Vladimíra Čecha....sakra, proč ho v TV a filmu vídáme tak málo....) dovede udělat z filmu, který by jinak byl absolutně béčkovou záležitostí, parádní zábavu. Na ploše 90 minut tu máme nádherně naservírováno, kterak nesmyslné, směšné, trapné a zároveň krásné je lidské poznávání, sbližování, milování....Jistě, je to celé naprosto čitelné a předvídatelné, ale o to vlastně i tak trochu jde. Zkrátka super zábava, kdy se smějeme sami sobě.

Samozřejmě, zfilmování takového příběhu je vždycky tak trochu sázkou na jistotu a moc se tam nedá zkazit. Je ale sakra těžké tam přidat taky něco navíc. A to se Danny Boylemu povedlo a v mých očích za sebou 127 hodin nechalo daleko Chatrčníka.....Zůstala tady ta barevnost a hravost kamery zejména ve flashbackových momentech, které v tomto filmu mají svůj vlastní význam už jen proto, že jsou v podstatě jedinými chvílemi, kdy se tu mluví. Co samozřejmě musím na filmu vystihnout, to je odvaha a naturalismus, které se tu rozhodně nebáli a zkrátka tu je zobrazeno bez okolků vše, co je člověk nucen podstoupit, kdy chce skutečně přežít. James Franco to taky neměl jednoduché a jestli jsem ho doteď měl zapsaného jako hezouna slizouna ze Spidermana nebo teplouše z Milka, asi už těžko se mi vymaže z paměti jako Aron Ralston.....Ač tedy Oscara přeji stále spíše Černé labuti, kdyby skončil zde, taky bych se nezlobil.

Aronofsky nezklamal a potvrdil si u mě pozici možná nejjedinečnějšího tvůrce současnosti. Balet? Co jsem si o něm myslel dodneška? Nudná záležitost pro snoby....Natočit o něm zajímavý film? Nesmysl. Ono to samozřejmě vůbec není o baletu (i když nakoukneme pod jeho pokličku hodně), ten film je jedná velká učebnice psychologie podbarvená notnou dávkou avantgardních psychoscén. Nemá smysl ho asi nějak rozebírat či líčit nějaké poselství, ono se vlastně ani nekoná. Je to vskutku "jen" nesmírně silný a mrazivý příběh jednoho života, který se postupně odhaluje se všemi niternostmi, které ho určovaly a na konci je jasné, že to ani nemohlo dopadnout jinak....Ztvárnění v čele s režií je samozřejmě naprosto brilantní, uchvacující a pohlcující....Bravo Natalie, bravo Darrene....favorita na Oscara tedy mám, uvidíme, co po projekci dalších nominovaných filmů, které jsem zatím neviděl.

Bezpochyby se jedná o nejslabší Fincherův film. Již když se o filmu začalo mluvit, měl jsem pochybnosti, jestli je to dost zajímavá látka na to, aby z toho vznikl pecka film (čekáme snad od Finchera něco jiného než bombu??). Po prvních hodnoceních tahle pochyba zmizela, ale s vlastním zkouknutím se zase vrátila a bohužel - přes veškerou technickou kvalitu a místy parádní ukázání, v čem vlastně spočívá současná moc a neskutečná manipulace facebooku s lidmi jde o film, který minimálně mě prostě nemohl hlouběji zasáhnout. Především mi tam chyběly emoce, dramatičnost, zapamatovatelné scény - to, pro co veškerá předchozí Fincherova díla zbožňuju. Chvílemi mi to dokonce připomínalo nudné soudní drama, které by se z toho nejspíš stalo kompletně, být v rukou jiného tvůrce. Naštěstí to zachraňují momenty, kdy je budována zajímavá postava samotného Zuckerberga, který oproti určitě není jednoznačnou postavou. Celkově je to pro mne na rozhraní mezi třemi a čtyřmi hvězdami a k vyššímu hodnocení se uchyluji zejména proto, že i i dnes druhý den po projekci vzpomínám na některé scény. Jinak si myslím, že z tématu o moc víc vytěžit nešlo. Pokud jde o Facebook, doufám, že jednou vznikne i drama o jeho současných uživatelích, protože to je téma, ze kterého může vyrůst skvost.

Robin Williams udělal tenhle film. Tím rozhodně nepodceňuji hodnotu příběhu, právě naopak, ten poskytl tomuto nenápadnému muži, který se utopil v tolika laciných komediích, parádní podklady na čem vystavět svou kreaci. Ta totiž dokonala utvořila tak složitou postavu Sy Parrishe. Těžko na ni mít jednoznačný názor. Sympaťák to rozhodně není, ale jak poznamenal Pomo, cestu k němu si člověk najde až těsně před závěrečnými titulky. Až zde vylezou kořeny jeho patologického vztahu k rodině Yorkinových, kterou si přijal za svou. Sice ho to neospravedlní, ale minimálně ho lze chápat....Film to rozhodně není veselý a optimistický, ale hloubka z něj jen čiší a především "doznívá", což cítím právě teď při psaní komentáře pár minut po jeho zkouknutí...

Jeden svět nestačí je obecně považován za nej brosnanovku, pro mě je však z těch slabších. Přestože má zajímavý příběh, chvílemi se docela táhne a určitě by zasloužila zkrátit. Občasná rozvleklost (která jinak pro brosnanovky není vůbec typická) je ale jediným výraznějším negativem, jinak vše jede dle zajetých kolejích, což znamená, že mě jako fandu této éry agenta MI6, to zklamat nemůže, i když mám jiné filmy raději. Kromě příběhu je pro mě největším kladem Denise Richards, která určitě patří do TOP 5 nejhezčích bond girls. Co na tom, že jadernou fyziku nepochybně neviděla ani z vlaku..:-))