starbrejkr

Psaní nějakých sáhodlouhých pochvalných komentářů na adresu tohoto filmu by bylo jen nošením krevet na onu obrovskou hromadu, co Forest s poručíkem Danem vylovili po bouři:-) Prostě něco neskutečně krásnýho, co i po x-tém shlédnutí ve vás nechá takový zvláštní pocit

Můj druhý nejoblíbenější film všech dob. Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem ho dokoukal. Po tříhodinovém přilepení se na obrazovku jsem takřka nedýchal a když jsem přišel do kuchyně a mamka se zeptala jaký to bylo, jen jsem vykoktal: "No....je to velkej film....." A ten pocit se objevuje po každém dalším shlédnutí (sice v menší intenzitě, ale pořád tam je). Úchvatný příběh a herecký koncert snad každého, kdo tam má větší roli (Tom Hanks, David Morse, Michael Clarke Duncan, James Cromwell....)

No s zařazením na pozici číslo jedna tak úplně nesouhlasím, přeci jen je ještě pár filmů, po kterch jsem nedýchal, což se u Shawshanku tak úplně nedostavilo....ale přesto je to genialita světové kinematografie, krásný příběh a pro mě překvapivý happyend.

Jo, jsem Star Wars fanatik (i když v některách chvílch kritický:-)), a tak o hodnocení pro Impérium nemůže být pochyb. Proti Nové naději se potěmnělo a jedna z mých nejloblíbenějších filmových postav Lord Vader dostala víc prostoru nejlepší scifi pohádka byla na světě. Na tohle můžu koukat pořád a neomrzí to.

Asi moje neojoblíbenější komedie, která je jedním velikým hereckým koncertem Jacka Nicholsona, především první půlhodinu člověk smíchy nezařve pusu....navíc se v panu Udallovi tak trochu vidím a říkám si, že takhle možná po šedesátce dopadnu:-))

Vůbec se mi nedostává slov - ostatně jako obvykle po dokouknutí filmů, které mě silně zasáhnou. Není to jen srdcervoucí drama bez patosu, ale i velké poselství o smyslu života. V neposlední řadě taky nepopsatelný herecký koncert, přičemž mě dostal hlavně sám pan režisér....Třikrát bravo, pane Eastwood

Pro změnu zas nejoblíbenější český film - dokonalá komedie s neuvěřitelně laskavým humorem. Jeden z filmů, co lze vidět vždy a za jakékoliv nálady. Role Rudolfa Hrušínského je absolutní vrchol.

Napřed musím předeslat, že tohle je nejtěžší komentář, jaký tady píšu, protože za dobu působení na ČSFD jsem právě teď poprvé dokoukal film, který za chvíli zařadím do desítky nejoblíbenějších a tímto komentářem chci aspoň trochu zachytit pocity, které ve mně jsou. Každopádně pokud chcete vědět, proč mám takovou slabost pro Clinta Eastwooda, PODÍVEJTE se na Gran Torino. Jak režisérsky, tam herecky to toitž symbolizuje, čím tento pán ve filmovém světě je. Krásně nasnímané potemnělé záběry tváří lidí, skrze zuby ceděné hlášky největším drsňákem filmové historie a na konci neskutečně gradované emoce. Na jednu stranu mě hrozně mrzí, jestli je pravdou, že Clint končí s hraním, ale když tak plynuly závěrečné titulky, rozlil se vě mně při této myšlence stejný pocit, jakým vyzníval samotný film. Smutek, ale zároveň pocit, že ten krok byl správný, protože se snad nemůže skončit ničím pro něj tak výstižným a tak úžasným. Gran Torino je opravdu jednoduchý příběh, ale především je to opravdový příběh! Jsou to poslepované scény, ke kterým v životech lidí opravdu dochází a jsou podávány tak, jak je servíruje i život - ne s růžovým páskem přes oči, ale bez vytáček a s upřímností. Záréveň se jedná o film snad s nejkrásněji zpracovanou tématikou rasismu (z "konkurence" mě napadá snad jen Crash). Takže na závěr nezbývá než jen poděkovat - díky za krásně strávené dvě hodiny a za pocity, kterými mě film naplnil. Poslouchám Pink Floyd a Walt Kowalski je stále se mnou:-) UPDATE po druhém zhlédnutí (už v kině): I na podruhé mě to absolutně dostalo a jen jsem se přesvědčil, že tohle je jeden z mých nejoblíbenějších filmů a určitě ho ještě mnohorát uvidím (avšak v dostatečně velkých odstupech, aby nezevšedněl). Jsem strašně rád, že na něco takového jsem mohl jít do kina, protože to se poštěstí jen pákrát za život. Taky jsem onoho 19.4. poprvé zažil, aby většina lidí zůstala sedět až do konce titulků a sálem se pal ozval potlesk. I já tedy říkám BRAVO!

Fincher udělal odvážný krok. K jeho dětem se nejspíš nějak dostal jakýsi československý seriál Arabela a Fincher se mihl okolo televize zrovna, když běžely díly o ostrově Pultanela. Pana režiséra to tak zaujalo, že se rozhodl opustit svůj ověřený svět temných thrillerů a natočit film založený na "pultanelském běhu života". A jak ten pokus dopadl? NESKUTEČNĚ! Fincher spolu se scénáristou Rothem stvořili nádherný snímek. Snímek, kde ono "pultanelství" je jen jakýmsi prostředkem, pomocí něhož nám ukázali, co je to život....Úchvatný epos (že má skoro tři hodiny? No a....v tomhle případě je to skoro i málo) se scénami, které si už dnes odvažuji označit za nezapomenutelné - takové východy Slunce z mola se mnou vyloženě uvnitř cloumaly. Díky panu scénáristovi bývá film přirovávnán k Forrestovi. Ano, něco tam z něj je....ale tam, kde Benjaminovi chybí půvab Forresta, tam ho nahrazuje krásnými dialogy a životními pravdami. K výkonům Brada Pitta a Cate Blanchett je zbytečné něco dodávat - skoro mi přijde, jakoby se obzvlášť v Pittově případě pro tenhle film narodili. Škoda taky něco dodávat k tomu, co zde někteří píší o "citovém vydírání" a "promyšlenému útoku na Oscara"....schopnost některých lidí hledat ve všem konspiraci a promyšlenost je někdy neskutečná. Já viděl včera 6.2.2009 strašně opravdový film a v dohledné době se určitě podívám zase....a určitě zase v kině, protože si nějak nedovedu představit koukat na tohle doma. A jak zpívá jedna má oblíbená kapela "This is an Extraordinary Life...." Po druhém shlédnutí: MILUJU ten film!!!