junxi91

Celkem originální fantasy válečný film, který se odehrává během léta 1944, kdy fašistický dicktátor Franko utužuje svou moc ve Španělsku a zbavuje se zbytků odboje. Film má celkem dvě linie - jednu válečnou a druhou pohádkovou. V tom pohádkovém světě se mladá Ofelie setkává s mýtickým faunem, který jí dá celkem tři úkoly, protože věří, že Ofelie je převtělení princezny Moanny, která kdysi utekla z podzemního království a zemřela. V tom skutečném světě pak její nevlastní otec, falangistický kapitán Vidal, loví republikánské partyzány v horách a počíná si při tom velice krutě. Ofeliina matka Carmen je těhotná s Vidalovým synem a její zdravotní stav se zhoršuje, zatímco Ofelie se setkává s malými létajícími vílami, a její nevlastní otec střílí farmáře a zrádce mezi svými lidmi. Ve filmu je dost krutostí, nechutností, a to jak v reálném, tak fantazijním světě. Mezi další postavy patří Vidalova hospodyně Mercedes, která tajně podporuje svého bratra Pedra, který se skrývá v horách s partyzány. Ofelie plní jeden nechutný úkol za druhým a ne vždy poslouchá to, co jí faun řekne, a ten je na ni proto také občas nasraný. Dále je tu doktor Ferreiro, slušný a obětavý člověk, který pomáhá jednak Carmen během jejího komplikovaného těhotenství, a také se občas vydá za partyzány a pomáhá jim s ošetřování zraněných. Mercedes a Ferreiro to tedy hrají na obě strany, Vidal vraždí a mučí každého, kdo se mu nelíbí, a Ofelie se zatím toulá v labyrintu a mluví s podivnou bytostí. Vidal představuje zlou a krutou realitu, zatímco Ofelie reprezentuje dětskou čistotu a nevinnost. Není to špatný film, ale mě zase tolik neoslovil, přece jenom fantasy moc nemusím.

Taková celkem povedená historická fikce o králi Jindřichu II., jeho uvězněné ženě Eleonoře Akvitánské, jejich třech synech, kteří bojují o nástupnictví, a nesmí chybět také francouzský král Filip II. a jeho nevlastní sestra Alais, se kterou píchá král Jindřich. Film je založen na politických a rodinných intrikách, spiknutích a pletkách, proto si jej v tomto komentáři trochu více rozeberu. V roce 1183 v Anglii vládne Jindřich II., který se snaží ustavit linii nástupnictví, dokud má ještě nějaké síly, přece jenom je mu už padesát let. Na svůj hrad Chinon v Touranie svolá celou rodinu. Chce, aby trůn zdědil nejmladší a nejslabší syn Jen, zatímco jeho odcizená manželka Eleonora Akvitánská, během svátků osvobozena z vězení v Anglii, by ráda viděla jako nástupce nejstaršího syna Richarda, osvědčeného válečníka. Jindřich pozve také Filipa II., syna a nástupce Ludvíka VII. a Eleonořina prvního manžela, aby s ním vyřešil obchod. Jindřich měl s Ludvíkem dohodu, kterou zavázal Alais k tomu, že si vezme jeho syna a dědice trůnu, ale Jindřichovi více vyhovuje s touto mladou krásnou ženou souložit. Filip požaduje, že se buď vezmou, a nebo bude muset vrátit věno - strategicky důležité hrabství Vexin nedaleko Paříže. Jindřich má řešení - Richard si vezme Alais a stane se dědicem, ale Eleonora se vzdá Akvitánie, kterou přenechá Jenovi a dostane za to svobodu. Na svatbě je ujednání odhaleno a Richard manželství odmítne, s čímž Jindřich počítal. Jen se nechá zmanipulovat prostředním bratrem Geoffreyem II., vévodou z Bretaně, aby s Filipem plánoval válku proti otci za to, že bude jmenován Jenovým kancléřem. Richard zase kuje pikle s Filipem a nechá s sebou manipulovat, zatímco Jen a Geoffrey jsou schováni za závěsem, který je pro tyto účely přímo určen. Jindřich s Filipem rozebírají podmínky, zatímco synové jsou schováni za závěsem. Filip odhalí, že se hádal se dvěma mladšími syny, pak s Richardem a pak také naznačí, že byl Richardovým milencem! Filip rozebírá jejich vztah, Richard se vynoří a vše odmítne, ale Filip začne mluvit o tom, že neměl rád Richardův pohled ani dotek. Jindřich si uvědomuje, že jeho synové mají své limity a spřádají proti němu spiknutí, a tak je všechny propustí jako nevhodné dědice trůnu a všechny tři zavře do basy. Připravuje se na cestu do Říma, aby papež zrušil jeho manželství s Eleanorou a aby si mohl vzít Alaise a mít s ní další, lepší a věrnější syny. Alais však má pochybnosti, protože pokud by se jeho synové dostali z vězení, tak by zabili každého nového dědice. Eleanor s tím souhlasí a zase si do manžela rýpne, že si synové počkají na to, až umře. Jindřich se postaví proti svým synům s nožem v ruce, synové mají v rukách dýky a dojde k šarvátce, po které Jindřich odsoudí své syny k smrti, ale nakonec se rozbrečí a nechá je uniknout. Král je nyní zlomen, rezignuje a padne Eleanoře do náruče. Ráno Eleanora odplouvá na bárce, láskyplně mává a ona i Jindřich si uvědomují svou vzájemnou lásku. A za rok se má pokračovat. Co k tomuto filmu dodat? Politikaření, spiklenectví, osobní útoky, vytahování starých ran, boj o následnictví, sňatková politika, dobré herecké výkony, ale místy nudný film. 

Tvůrci South Parku se pustili do loutkového filmu a podle mě se jim to celkem povedlo. Amerika je nejlepší země na světě, to teda kurva jo, a vždy je připravena zachránit zkurvený den. Od toho je tu Team America, mezinárodní policejní formace, která vždy zasáhne proti teroristům a při tom jen tak nechtěně zničí buď Eiffelovu věž, Louvre a Vítězný oblouk, nebo egyptské pyramidy v Gíze společně se Sfingou. Team se skládá z psycholožky Lisy, jejího milence Carsona, telepatky Sarah, Joa, který je zamilován do Sarah a Chrise, který je expert na bojová umění a nesnáší herce. Team zjistí, že teroristům dodává zbraně hromadného ničení zlý severokorejský dicktátor Kim Jong Il. Velitel Teamu jménem Spottswoode najme Hollywoodského herce Garyho Johnstona, aby infiltroval teroristickou buňku, a to kvůli jeho hereckým schopnostem. Proti Teamu America a jeho destrukčním praktikám se postaví také hollywoodští herci, sdruženi do hnutí FAG. Ve filmu je spousta šílené akce, výbuchů, ničení, brutálních hlášek, sprostých slov, Gary a Lisa si spolu dají animální sex a Spottswoode se nechá od Garyho vykouřit, aby mu odpustil a vzal jej zpět do týmu. Film si samozřejmě dělá srandu z herců, amerického vojensko-průmyslového komplexu, přehnaného patriotismu a také z teroristů a Kim Čong Una. Na nikom nenechá nit suchou, což oceňuji a dávám 4*.

Tak tohle fakt můžu! Napínavý sci-fi thriller, ve kterém má kapitán americké armády Colter Stevens čas osm minut, aby v opakované virtuální simulaci skutečného výbuchu vlaku odhalil identitu teroristů, kteří jsou za výbuch zodpovědní. Colter se probouzí v příměstském vlaku mířícím do Chicaga a není mu jasné, co tam dělá, jelikož jeho poslední vzpomínkou je letecká průzkumná mise v Afghánistánu. Ve vlaku je však považován za učitele Seana Fentresse, který cestuje se svou kamarádkou Christinou Warrenovou, která jej podle všeho zná. Colter je ze situace zmaten a při průjezdu kolem protijedoucího vlaku jejich vlak vybouchne a všichni zemřou. Colter se pak probudí v jakési kapsli, kde na něj skrze obrazovku promlouvá kapitánka Colleen Goodwinová. Ta mu sdělí, že jeho je úkolem najít bombového útočníka z vlaku, a pak jej pošle zpátky do simulace. Colter ve vlaku skutečně najde bombu ve větracím otvoru na toaletě, a pak vlak opět exploduje. V kapsli se dozví, že vlak skutečně vybouchnul, a že to byl první ze série teroristických útoků. Další teroristický útok má způsobit smrt tisíců nevinných civilistů přímo v Chicagu! Colter je znovu poslán do vlaku a vystoupí z něj, aby sledoval podezřelého, ale to je slepá ulička a on spadne do kolejiště, kde jej přejede protijedoucí vlak. Stevens se znovu probudí a od Dr. Rutledge se dozvídá, že je uvnitř „Zdrojového kódu“. To je experimentální stroj, který rekonstruuje minulost pomocí zbytkových kolektivních vzpomínek mrtvých cestujících osm minut před jejich smrtí. A není to všechno, Colter se dozvídá další špatné zprávy o své průzkumné letecké misi, a že kapsle a jeho zdravé tělo jsou pouze projevy vytvořené jeho myslí. Stevens má několik dalších pokusů, a nakonec se mu povede najít skutečného pachatele, a výměnou za to mu Rutledge slíbil, že jej nechá umřít. No a aby toho nebylo málo, tak se dozvíme, že Zdrojový kód není pouhá simulace, nýbrž stroj schopen vytvořit alternativní realitu. Tento film měl všechno – napětí, akci, simulovanou realitu, sympatického hlavního hrdinu a také trochu sentimentu.

Jack Nicholson v roli, která mu sedla jako kdyby byla vytvořena přímo pro něj. Skvělá filmová adaptace známého románu, které se ujal náš slavný krajan Miloš Forman. Film je zasazen do léčebny psychicky nemocných pacientů, do které je zavřen také 38letý Randle McMurphy, kterého zde přemístili z pracovní farmy. McMurphy se rád porve, rád si zašuká a hlavně "znásilnil" jednu patnáctku, která vypadala na 35 a jejímuž bobrovi se nedalo odolat. Oddělení šéfuje nekompromisní, chladná a pasivně agresivní sestra Ratchedová, která nejraději provozuje společné terapie, kde se rozebírají problémy jednotlivých pacientů. Mezi ty patří mladý úzkostný a koktavý Billy Babbit, vztekající se Charlie Cheswick, dětinský Martini, utlumený Dale Harding, pak jeden vousatý chlap, který je pořád unavený, agresivní Max Taber, epileptici Jim Sefelt a Bruce Frederickson, tichý a násilnický Scanlon a především hluchoněmý indiánský náčelník Bromden. Prostě taková partička, jak se patří. Do tohohle prostředí vtrhne živelný, nespoutaný McMurphy se svou vzpurnou povahou, což se nelíbí Ratchedové, která zabaví pacientům cigarety a omezí hraní karet. McMurphy uteče, ukradne školní autobus a vezme své kolegy na ryby, kde je povzbuzuje a pomáhá jim objevovat vnější světa jejich sebevědomí. Přibere s sebou také svou přítelkyni Candy, se kterou si to rozdá v kajutě. To, jak přelezl ten vysoký plot s ostnatým drátem bylo až nereálné. McMurphy se rozhodne utéct společně s Náčelníkem, a dozvídá se, že jsou tam všichni, kromě něj, náčelníka a Tabera dobrovolně a mohou kdykoliv odejít, ale příliš se bojí. McMurphy se porve se zřízenci kvůli zabaveným cigaretám a na jeho stranu se přidá Náčelník. Po bitce s personálem jsou Náčelník, Cheswick a McMurphy odvedeni na speciální elektrokonvulzivní léčbu. Náčelník prozradí, že ve skutečnosti dobře vidí a slyší a že předstírá hluchoněmost, aby nemusel nic řešit s ostatními. Vzpomene také na svého otce, kterého zničil alkohol. Po tomto incidentu následuje plánování útěku, ale ještě před útěkem je potřeba udělat pořádný vánoční večírek se dvěma krásnými děvčaty – s Candy a Rose. Večírek se poněkud zvrhne a nastartuje sestupnou spirálu událostí, které vedou k tragickému konci. Mě tento film celkem bavil, protože mě jednak baví sledovat neurotické pacienty, jak sprostě nadávají a projevují své názory bez ohledu na to, zda se to nějaké Ratchedové líbí nebo ne. Freud by řekl, že tito lidé rezignovali na jakékoliv omezování ze strany společnosti a libovolně projevují své touhy a přání. A také se mi líbila hlavní postava Murphyho, který oplýval silnou životní energií, uměl se skvěle bavit, za každé situace udržoval dobrou náladu, nechtělo se mu dřít na pracovní farmě a ničeho se nebál. Z něj by měl zase radost Friedrich Nietzsche, který by jej možná označil za nadčlověka. Proto jsem také po druhém zhlédnutí zvýšil hodnocení z 3* na 4*.

Všehoschopný zlosyn Fantomas, mistr maskování a převleků, má opět nový ďábelský plán. Tentokrát chce okrást nejbohatší lidi v Anglii pomocí tzv. daně z práva na život. Každý boháč, který na tento plán nepřistoupí, bude zabit. Lord McRashley se odmítá tomuto vydírání podvolit, nemá v plánu zaplatit šest milionů liber, a tak na svůj luxusní a strašidelný zámek ve Skotsku pozve novináře Fandora s jeho snoubenkou Helenou a komisaře Juveho, kteří mají s tím zločincem už nějakou zkušenost. Společně s nimi se na zámku sejdou nejbohatší lidé Anglie. Netuší ovšem, že Fantomas je na hradě s nimi, a snaží se přivést komisaře k šílenství. V jeho pokoji se objevují mrtvoly a oběšenci, vyděšený komisař to rozhlásí po celém zámku, ale jakmile do jeho pokoje všichni dorazí, tak jsou mrtvoly pryč. Nikdo nemá tušení, za koho se Fantomas opět přestrojí a nikdo neví, že se lorda McRashleyho chce zbavit také jeho žena během honu na lišku. A tak probíhá celá tato ztřeštěná komedie, ve které komisař Juvé během svého zápalu často spáchá více škod než užitku.

Příjemná francouzská komedie o jednom rychlém taxikáři a pomalém policajtovi, kteří nemohou být více odlišní, a proto vytvoří skvěle se doplňující dvojici. První z nich je Daniel, který rozváží pizzu na skútru a pak s tím sekne a začne se živit jako taxikář, který vždy stihne odvézt pasažéra na místo včas, i když ten se po vystoupení z taxíku pozvrací. V osobním životě sbalí svou krásnou kamarádku Lily, se kterou si nedokáže najít čas na to, aby si spolu řádně zamrdali. Daniel je pro místní policii známý postrach, který během měření rychlosti shazuje radary. Druhou hlavní postavou je věčný smolař Emilián, který nedokáže ani na poosmé získat řidičský průkaz, protože to vždy nabourá buď to trafiky, nebo do řeznictví. Žije se svou milou a obětavou matkou, která mu vaří jídla a on si je nosí do práce. Ti dva se potkají právě přes Emiliánovu matku, kterou sveze Daniel a spřátelí se s ní. Daniel následně sveze do práce Emiliána, poruší rychlost a je nemile překvapen, že jeho pasažér je policista. Daniel však nedostane pokutu, ale místo toho má pomoci Emiliánovi dopadnout gang německých bankovních lupičů v červených Mercedesech. Každý z nich má své silné stránky a díky tomu se jim to snad nakonec povede. A Emiliánovi se snad také nakonec povede sbalit jeho o hlavu vyšší kolegyni Petru! Tento film jsem měl vždycky velice rád pro jeho pohodovou a uvolněnou atmosféru, ve které vlastně o nic moc nejde a všechno se nakonec povede.

Velice zapeklitý a děsivý horor o mimozemské invazi lupičů těl. Doktor Miles Bennet je zavřený na psychiatrickém oddělení Los Angeleské nemocnice, a je silně nepříčetný. Psychiatr Dr. Hill se jej ptá, co se děje, a tak začne Bennet vyprávět, co vedlo k jeho zatčení a hospitalizacI. Všechno to začalo minulý čtvrtek, kdy do města Santa Mira dorazilo zlo. Setká se se svou bývalou přítelkyní Becky Driscoll, se kterou je povolán do domu Jacka Beliceca, který našel ve svém domě mrtvolu. K jejich zděšení se však mrtvola začíná podobat Belicecovi. A to je pouze začátek. Začíná se objevovat čím dál více replik, včetně replik Bennella, Becny, Jacka a jeho ženy Teddy v Bennellově skleníku, které vylézají z kokonů. Původně si Bennell myslel, že ve městě propukla hromadná hysterie – Capgrasův klam, který způsobuje, že si lidé myslí, že jejich příbuzní a známí byli nahrazeni identickými napodobiteli. Ve skutečnosti jsou občané města nahrazováni svými replikami, zatímco spí. Na svědomí to má mimozemská forma života, která chce ovládnout lidstvo a vytvořit lidské jedince bez emocí, individuality, a tím pádem jednoduchý a pustý svět. Jediný, kdo proti tomuto vyhlazovacímu plánu může bojovat, jsou Bennell a Becky. Nejsem si jistý tím, co bylo pro tento jediný normální páreček ve městečku těžší - utíkat před svými mimozemskými spoluobčany, nebo vydržet několik dní beze spánku...Tak jim tedy přeji hodně v tom, aby zabránili vzniku světa plného unifikovaných jedinců, kteří zcela postrádají svou jedinečnost. Reálně se o podobné zvrácenosti snaží fašisti a komunisti.

Woody Allen opět v roli malého, neurotického, roztržitého a ukecaného mužíčka, který je znám také jako ne příliš vybíravý sukničkář. Tentokrát hraje pojišťovacího vyšetřovatele C.W. Briggse, který se nemůže smířit s tím, že v pojišťovně pracuje nová ženská, která je krásná, ambiciózní a nerespektuje jeho autoritu. Jmenuje se Betty Ann Fitzgeraldová, je to expertka na efektivitu a tajně spí se svým tlustým šéfem Chrisem Magruderem, který jí slibuje, že se brzy rozvede se svou ženou. Firma uspořádá společnou večeři, na které vyzve kouzelník Voltan Betty Ann a C.W. Briggse na pódium, kde je zhypnotizuje. Vsugeruje jim představu, že jsou novomanželé a že jsou do sebe po uši zamilovaní. Na zhypnotizování Betty Ann používá slovo "Madagaskar" ana Briggse slovo "Konstantinopol". Nečekaně jej svede jistá vybíravá slečna Laura, která si jej odvede do své ložnice a chce s ním mít sex, ale zavolá mu Voltan, řekne slovo "Konstantinopol" a Briggs jde místo sexu s krásnou blondýnou krást šperky. A tak se rozjíždí vtipný, absurdní až ztřeštěný film, ve kterém Briggs krade a pak své krádeže vyšetřuje, aniž by si cokoliv pamatoval, jelikož byl zhyponotizován. Voltan volá také Betty, které řekne „Madagaskar“ a ona pak projevuje vřelou romantickou lásku k Briggsovi, který nechápe, co se to s ní sakra děje, ale jejímu svádění neodporuje. Briggs má tedy velký problém a je zatčen za krádež šperků, a všechny důkazy hovoří proti němu. Jeho kolegové George Bond a Alvin „Al“ si však uvědomí, že za všechno může počáteční zhypnotizování a skutečným zlodějem je tedy Voltan. Klasický film od Woodyho Allena, ve kterém nechybí krásné ženy, narážky na sex, absurdní situace a spousta hlášek a výmluv, které by Briggsovi mohl uvěřit jen úplný blbec.

Vždycky jsem si přál být v něčem génius a vynikat nad ostatními. Třeba být takový matematický bůh, jako hlavní hrdina tohoto filmu Max Cohen, ale bohužel jsem jen tupé hovado. Ten žije v New Yorku a zabývá se především teorií čísel. Jeho základní premisy jsou, že matematika je jazykem přírody, že vše okolo nás lze popsat pomoci čísel a že v těchto číslech lze najít vzorce. Max však trpí spoustou neurologických problémů – periodickými bolestmi hlavy, je paranoidní, má halucinace a generalizovanou úzkostnou poruchu. V tomto jsme si zase velice podobní. Baví se jednom s pár lidmi. Prvním je malá holka Jenna, která mu dává složité příklady, které on počítá z hlavy. Také má krásnou sousedku Devi, která se jej snaží uhnat, ale on nemá zájem. A nejdůležitější je jeho bývalý profesor matematiky, starý Sol Robenson. Max se rozhodne najít vzorec v pohybu akcií na burze a vytváří pro to počítačový program, který zadá svému vlastnoručně sestrojenému počítači Euclidovi. Při jednom pokusu vytiskne Euclid 216místné číslo, a pak shoří. Max výtisk vyhodí, ale pak zjistí, že na tom něco je, protože Sol mu sdělí, že před pár lety narazil také na 216místné číslo. Sol však radí Maxovi, aby si odpočinul od práce a zpomalil. Třeba by mohl opíchat svou sousedku, já bych to určitě udělal. Max se potká v kavárně s chazarským židem Lennym Meyerem, který se zabývá Tórou a hledá v ní matematické vzorce. Na Maxe také neustále dorážejí agenti z Wall Street, kteří chtějí výsledky jeho práce výměnou za výkonný počítačový čip. Max s pomocí Euclida a čipu analyzuje Tóru, ale během opisování čísla omdlívá. Může předpovídat vývoj na burze, ale jeho bolesti hlavy se zhoršují a Sol mu radí, aby přestal s prací. Max ale v práci pokračuje a láduje se spoustou analgetik a psychoaktivních látek. Na Maxe je postupně vyvíjen tlak ze strany agentů z burzy, a pak také ze strany Lennyho a jeho společníků ze synagogy. Všichni chtějí znát to 216místné číslo! Max utíká ze spár agentů a Lennyho a navštíví svého profesora Sola, který však bohužel zemřel. Max se vrací do svého špinavého bytu, kde má další šílené bolesti hlavy, které jsou podle něj propojeny s tím číslem. Pak to s ním jde už z kopce, následuje scéna pro silnější povahy a pak už jen sedí v parku, usmívá se a sleduje listí na stromech, aniž by věděl, kolik je 748/238. Prostě typický depresivní konec podle Aronofského. Takže být géniem, ve všem okolo vidět vzorce a hrát se svým profesorem Go je určitě skvělé, ale nesmíte se z toho zbláznit. Velice nepříjemný film, se spoustou nepříjemných zvuků a rozrušených záběrů, který není asi úplně pro každého. Já mám matematiku rád, i když jí často moc nerozumím, a proto dávám 4*. A ta sousedka taky stála za to, měla krásné oči.