junxi91

Tento film je takové klidné rodinné drama, které dle mého názoru potěší spíše rodinné typy a lidi, kteří se zajímají o složité mezilidské vztahy. Film je situován do roku 1971, a vypráví o Charlotte „Charlie“ Brooks, které je 10 let a žije se svou matkou samoživitelkou Marie Brooks. Jednoho dne ji probudí vůně vaření z kuchyně a najde tam podivného černocha jménem Mr. Church, který připravuje snídani. Nejprve z něj není nadšená, ale nakonec jí začne jídlo od Mr. Churche chutnat a přijme jej jako součást rodiny. Mr. Church byl najat bohatým milencem Marie Richardem Cannonem, který jí ve své závěti odkázal finanční pomoc, jelikož jí byla diagnostikována smrtelná rakovina prsu. Pomoc měla stačit na šest měsíců, nakonec s nimi však zůstane Mr. Church mnohem déle, protože chce a protože má zaručen doživotní příjem z pozůstalosti po Richardu Cannonovi. O šest let později je z Charlie krásná mladá slečna a z Mr. Churche je nedílná součást domácnosti. Marie umírá, Charlie nastupuje na univerzitu a během sexu na jednu noc otěhotní. Charlie zůstane pouze její kamarádka z dětství, ze které se stala bohatá snobka. Charlie přeruší studium kvůli těhotenství a vrací se domů, a jediné místo, kam může jít, je k Mr. Churchovi. Ten má pro vzájemné soužití pouze jedno pravidlo – Charlie bude respektovat jeho soukromí, ale i tohle pravidlo Charlie poruší, a tak ji Mr. Church vyhodí z domu. Později je na parkovišti sražena skateboardistou a do nemocnice ji zaveze její opilý kamarád z dětství Larson. Mr. Church pak vezme Charlie zpátky a ta porodí dceru jménem Isabel. Ti tři pak žijí spolu v jedné domácnosti a jejich soužití je harmonické. Mr. Church je skutečně zvláštní postava – je inteligentní, přivede mladou Charlie ke čtení knih, umí skvěle vařit, hraje na klavír a všechno na co sáhne mu jde. Má ovšem také stinnou stránku – v noci chodí do klubů, chlastá, vrací se ožralý a nadává na svého dědu. A to je jeho druhý život, který za každou cenu skrývá před Charlie. Odpočinkový film s Eddiem Murphym v nečekaně seriózní roli muže, který se stará o tři generace slečen Brooksových, učí je vařit a zároveň vede dvojí život, který je nakonec stejně odhalen. 

Je možné, aby byl někdo odsouzen za dvě vraždy k trestu odnětí svobody, a přesto dokázal dále vraždit? No, pokud je ten někdo geniální inženýr a vynálezce, pak ano! Příběh se odehrává ve Filadelfii a je o jednom muži, který je posedlý honbou za spravedlností, kvůli které zabije nejen vrahy své rodiny, ale také ty, kteří podporují zkorumpovanou spravedlnost. Na začátku filmu dojde k přepadení domu Clyda Sheltona, během kterého Clarence Darby znásilní a zavraždí jeho ženu a také dceru, zatímco Clyde tomu musí bezmocně přihlížet. Státní zástupce Nick Rice nedokáže usvědčit Darbyho, a tak s ním uzavře dohodu, aby svědčil proti svému komplici Rupertu Amesovi (který chtěl pouze krást), a ten je pak odsouzen k smrti, zatímco Darby dostane mírnější trest. Clyde cítí zradu od Nicka a také od justičního systému. O deset let je Ames popraven smrtící injekcí a je to scéna jako z hororu, podle všeho za to může Darby. Tomu volá anonymní muž, který mu poradí unést policejní auto a dojet společně s policejním důstojníkem do opuštěného skladiště. Důstojník se odhalí jako Clyde a dá Darbymu na vlastní kůži pocítit, co jsou to bezmoc a bolest – použije k tomu tetradotoxin, lůžko, řemeny a pilka. Darbyho pozůstatky jsou nalezeny ve skladišti a důkazy zavedou policii ke Clydovi, který je zatčen. Clyde chce do vězení novou matraci výměnou za přiznání, a pak se zastupuje u soudu a má být propuštěn na kauci, ale místo radosti začne nadávat soudkyni a je po kauci. Clyde si pak poručí do vězení pořádný oběd a neobejde se to bez dalších vražd – ubodá svého spoluvězně a nechá umřít Darbyho právníka v krabici, protože mu byl oběd donesen o něco později. Státní zástupce Cantrell a Nick se sejdou s kontaktem CIA, který jim řekne o Clydově bývalém zaměstnání v CIA – jeho úkolem bylo eliminovat téměř nemožné cíle. Clyde může prostě zabít kohokoliv a kdekoliv, a tak je soudkyně během schůzky s Nickem a Cantrellem zabita výbušninou ve svém mobilu. Clyde požaduje své propuštění a stažení všech obvinění, aby přestal zabíjet. Nick požaduje ukončení zabíjení, ale Clyde teprve začíná. Výbuchy bomb v autech Nickových asistentů, smrt Nickovy asistentky Sarah, kulometný robot, střílející na jejím pohřbu, a mrtvý Cantrell. Nick je z něj už nepříčetný, mlátí ho a vysvětluje mu, že Darby a Ames by mohli být osvobozeni, kdyby se je pokoušel usvědčit. Clyde zase oponuje, že je Nick apatický a měl se o to aspoň pokusit. Nick je povýšen na úřadujícího okresního prokurátora a nechá uzavřít město. Co se bude dít dále? Je možné Clyda a jeho slepou honbu za spravedlností, spočívající v zabíjení nevinných lidí zastavit? To se dozvíme na konci tohoto brutálního krimi thrilleru, ve kterém není nouze o pořádné napětí a potoky krve.

Historický válečný film, ukazující s dokumentární přesností to, co se dělo mezi lety 1939-1941 v Pacifiku. Hlavním tématem je samozřejmě příprava na japonské útoky v Indočíně a především na přístav Pearl Harbor, který je ukázán až v poslední půl hodině. Japonci se po americkém embargu dají dohromady s Němci a Italy, což se moc nelíbí japonskému námořnictvu. Isoroku Yamamoto, vrchní velitel námořnictva prosazuje útok na Pearl Harbor, který vidí jako jedinou šanci, jak ovládnout Pacifik. Americké zpravodajství mezitím prolomí japonskou rádiovou komunikaci, a tak na Havaji organizuje admirál Kimmel obranu souostroví a také systém včasného varování. Letadla jsou shromážděna na jedné základně, čímž se stanou jednoduchým terčem bombardování. Mezi USA a Japonskem dochází ke zhoršování diplomatických vztahů, zatímco se šest japonských letadlových lodí vydává směrem na Havaj. Rádiová komunikace je pořád čilá, ale americká zpravodajská služba ji neumí správně interpretovat. Z Tokia na japonskou ambasádu ve Washingtonu je vysíláno celkem 14 rádiových zpráv. Útok se pomalu blíží, americká armáda podceňuje veškeré varovné signály v okolí Havajských ostrovů, a tak je napadení přístavu naprostým překvapením. V poslední půl hodině tedy konečně dojde k pořádné akci, a hned po signálu "Tora! Tora! Tora!" je útok zahájen. Ztráty v přístavu jsou obrovské a škody ještě větší. Prostě našlapaný válečný film, který podrobně ukazuje, co se dělo na obou stranách konfliktu roky před útokem, během něj a těsně pro něm. Pro milovníky druhé světové války a zejména války v Pacifiku je jeho zhlédnutí povinnost! 

Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Nechybí v něm nic – sympatická ústřední dvojice detektivů FBI, napínavý kriminální příběh, prostředí nepřátelského buranského a vidláckého amerického jihu, naprostá neúcta vůči negrům, a také spousta hořících křížů, kostelů a domů. V roce 1964 se vydávají tři aktivisté v oblasti občanských práv do okresu Jessup ve státě Mississippi, aby organizovali volební registr pro černochy. Při jejich cestě autem je zastaví místní vidláci a nemají s nimi zrovna čestné úmysly, jelikož dva z nich jsou Židé a třetí černoch. A tak FBI vyšle na místo dva agenty – mladého a výše postaveného Alana Warda ze Severu a starého, níže postaveného, zato však zkušeného bývalého šerifa ve státě Mississippi Ruperta Andersona. Místní obyvatelé nejsou příliš spokojeni s přítomností dvou agentů ve městě, chovají se nepřátelsky a místní šerif Ray Stuckley a jeho zástupci jsou ve spojení s Ku Klux Klanem. Při hledání mrtvol aktivistů jsou povolány další desítky až stovky agentů, ale v bažinách nic nenajdou. Díky synovy místního černošského pastora se agentům povede předvolat svědka, který viděl, jak jeden ze členů Klanu zapálil dům, a tři bílí muži jsou souzeni za žhářství. Místní soudce je však na jejich straně a dá jim jen symbolický trest, zatímco agentům FBI se vysmívá a říká o nich, že jsou to agitátoři, kteří vyprovokovali bílé Anglosasy k násilí. Muži jsou propuštěni a okamžitě zapálí kostel, oběsí pastora a pokusí se zabít jeho syna. FBI evakuuje celou rodinu na Sever a je jim jasné, že se nedočkají žádné pomoci od místních úřadů. Anderson si vytvoří blízký vztah s manželkou zástupce šerifa, vidláka, který vypadá jako ten píčus Netík jménem Clinton Pell. Od té se dozví, že tři aktivisti byli zavražděni jejím mužem a členy Klanu, kteří je pak pohřbili v hliněné přehradě. Těla jsou objevena, národ se dozvídá pravdu, ale Pelleho žena je za svou zradu brutálně zbita. Ward a Andersen se díky svým rozdílným metodám porvou, a nakonec se dohodnou, že se bude vyšetřovat podle Andersena, který se s nikým nepáře. Anderson má plán, jak obvinit členy klanu z porušování občanských práv, což je federální zločin. FBI zařídí únos dalšího místního šmejda, starosty Tilmana, kterého vyslýchá černoch v odlehlé chatrči, a vyhrožuje mu kastrací. A tak mu Tilman řekne úplně všechno. Informace jsou však u soudu nepoužitelné, zato však pomohou vyšetřovatelům v jejich práci. Díky chytrým vyšetřovacím metodám dostanou všechny členy Klanu na schůzku, kde se mezi sebou začnou hádat. Federálové se pak zaměří na prosťáčka Lestera Cowense, který se zdá jako nejzranitelnější. Anderson si to zase vyřídí v místním holičstvím s tím násilnickým vidlákem Pellem. Agenti FBI také zinscenují oběšení Cowense, které ho přiměje k usvědčení jeho kompliců. Nakonec jsou všichni ti hajzlové z klanu obviněni z porušování lidských práv, jenom šerif Stuckley je zproštěn viny. Paní Pell se rozhodne vrátit do svého zničeného domu a budovat v něm domov. No a na konci agenti navštíví kongregaci na černošském hřbitově, kde je znesvěcený hrob černošského aktivisty. Prostě parádní film, ve kterém vidíme zejména při klanovém shromáždění, kde řeční jejich předseda Clayton Townley, jací byli ti jižanští burani krasavci. Z řad těchto vidláckých primitivů se nyní rekrutuje voličská základna zazobaného burana jménem Donald Trump.

Takové trošičku jiné, zvláštní válečné drama o tom, jak se letka Boeingů B-17 vypravila na cestu nad německé Brémy, aby tam zničila jednu továrnu. Memphiská kráska je tedy B-17 – Létající pevnost, jejíž posádka má za úkol splnit 25 misí, aby dokončila svou službu. Nyní má posádka za úkol zničit továrnu na výrobu letadel Focke-Wulf Fw 190 v Brémách. Letecká skvadra je nejprve doprovázena P-51 Mustangy, ale pak zůstanou bombardéry samy, zranitelné proti německé protiletecké obraně a Flakům. Úspěch Krásky by byl v tom, že by se jednalo o první misi, která splnila svůj cíl. Armádní publicista, podplukovník Bruce Derringer chce využít Bellinu slávu k prodeji válečných dluhopisů. Nad Německém mají bombardéry ztráty kvůli Flakům a německým stíhačkám Messerschmidt, a také je zde obrovský mrak, díky kterému nejde dobře vidět na cíl – na továrnu, okolo které se nacházejí školy a civilní objekty. Proto je třeba provést druhý přelet a ten je úspěšný – cíl je zasažen. Po cestě zpátky je posádka Krásky obtěžována německými letadly a radista Danny Daly je těžce zraněn, navíc dojde k požáru jednoho z motorů, a proto musí kapitán Dearborn nařídit ponoření letadla, aby byl motor uhašen. Jsou také zničeny elektrické systémy, a tak je třeba vysunout podvozek ručně. Nakonec to ale dobře dopadne a podplukovník Derringer oslavuje s posádkou Krásky vítězství. No a na konci se dozvíme, kolik letců přišlo během druhé světové války o život, a že tento film je věnován všem letcům, kteří za války sloužili. No, byl to celkem zvláštní film, ať už se jedná o střih, výpravu a také některé scény, a díky tomu mě to úplně nebavilo a dávám jenom 3*.

Další akční krimi komedie s oblíbenou komickou hereckou dvojicí - jeden je chytrý a mrštný, druhý je zase silný a nezdolatelný. Tentokrát vystupují v rolích dvou bratrů, z nichž jeden je důstojník námořnictva a druhý řidič kamionu. Johnny Firpo je důstojník námořnictva, sportovec a matematik, tedy ideální muž. V Miami se konají sportovní hry, které však narušuje sázkařská mafie tím, že vyhrožuje účastníkům a nutí je prohrávat. Johnny se má spojit s jistou osobou, aby uchránil sportovní hry od mafie. Tou osobou je zavalitý muž jménem Charlie, který jezdí s kamionem a kdysi býval známým hazardním hráčem. Ti dva se setkají poprvé při závodech na lodích. Johnny se chce za každou cenu vetřít do kamionu za Charliem, ten ale stopuje pouze jeptiškám, a tak se za jednu Johnny převleče a vyhraje sázku. Charlie převáží delfíny, se kterými si Johnny skvěle rozumí, protože ovládá jejich řeč. Johnny předvídá, že kamion bude ukraden, což se nakonec stane. Johnny hraje poker s gangstery, dělá hloupé chyby a díky tomu také prohraje. Nemá ovšem peníze, a tak jim nabídne kamion, ve kterém spí Charlie a je z toho jedna z mnoha bitek v tomto filmu. Johnny během rvačky ukradne kamion a ten skutečně prohraje v pokeru. Oba se sejdou na závodech aut, které má Johnny podle gangsterů vyhrát, ale Johnny a Charlie se pohádají s vyjedou z dráhy, a tak následuje další bitka s gangstery. Johnny prozradí, že jsou s Charliem nevlastní bratři a Charlie se začne živit jako prodavač zmrzliny v Miami. Johnny mu navrhuje, aby si vydělal více peněz pomoci hazardu, ale to Charlie odmítá, protože má špatné zkušenosti ze své práce v jednom kasinu v Las Vegas (pracoval pro Řeka jménem Paragoulis). A tak Johnny vytáhne příběh o jejich nemocném slepém otci, který potřebuje sto tisíc dolarů na operaci, a to Charlieho přesvědčí vrátit se k hazardu. Charlie předá Johnnymu všechny své znalosti o hrách. Následuje dostihový závod, ve kterém si všichni vsázejí na favorita, který má ovšem prohrát, ale to se nestane, protože Johnny se stane žokejem místo něj a vyhraje. Následuje hra jménem pelota, ve které Johnny a Charlie vsázení na bývalého šampiona. S tím se zase vymění Charlie a opět vítězí. Oba jsou v podstatě univerzální sportovci a hráči, kterým jde všechno tak nějak samo. Johnny vyhraje půl milionu a domluví se s gangstery, že jej dovedou k jejich bossovi Řekovi, který je na jachtě mimo teritoriální vody USA. A tak se Johnny dostane přímo do jámy lvové, mezi ty nejostřejší gangstery v čele s Řekem Paragoulisem. Zahrají si poker a Johnny při tom všem pije krev svými průpovídkami a kousáním jablka. Jeho brácha Charlie je na něj naštvaný a opíjí se, ale nakonec přece jenom dorazí na jachtu, aby si to s Johnnym vyřídil. Jo a také jsou tu delfíni, se kterými si Johnny skvěle pokecá. Zdařená absurdní groteskní krimi komedie, ve které si občas musí člověk něco domýšlet, zato se však velice často zasměje, já sám jsem měl během filmu několikrát neubránil tomu, abych si některé vtipné momenty přehrál znovu.

Vzhledem k tomu, že jsem kdysi četl knižní předlohu, můžu tuhle animovanou filmovou adaptaci hodnotit jako velmi zdařilou. Ačkoliv se jedná o animák, tak při jeho sledování člověku přebíhá mráz po zádech. A to jednak z toho, co se děje na té známé Farmě zvířat poté, co ji od zlého farmáře Jonese převzala zvířata, která si měla být rovna. A také z toho, že tento film celkem jasně a pravdivě zobrazuje, jak to fungovalo a někde bohužel stále ještě funguje v komunistických rádoby svobodných a rovnostářských režimech. Hlavním poselstvím tedy je, že pan Jones je zlý kapitalista, zatímco komunisti jsou prostě prasata, která bezi sebou bojují o moc. A jako tajná policie jim slouží smečka psů, kteří zůstali po smrti jejich matky, hrdinky boje proti Jonesovi. Smrt komunismu!

Svižný komediální thriller s trochou tajemna a občasnými snovými scénami. Celý tento snímek se odehrává v podzemních prostorách metra a hlavní hrdinové jsou revizoři a strojvůdci, kteří jsou zde prezentováni jako obyčejní týpci, kteří jenom kontrolují jízdenky, jinak se nijak neodlišují od ostatních. A také se tu někde okolo potuluje vrah! Hlavní postava Bulscú tráví v podzemí celé dny a noci, spí na nástupištích a přes den kontroluje lístky. Do jeho potrhlého týmu revizorů patří také veterán Professzor, rozcuchaný Lecsóa, vztekající se narkoleptik Muki a hloupý zelenáč Tibi. Tibiho cestující moc nerespektují a občas jej také napadnou, protože nechtějí platit pokuty. Gonzó, modelový zaměstnanec a Bulscúův rival s ním soutěží v "kolejové jízdě", během které musí doběhnout z jedné stanice do druhé, aniž by je srazilo vozidlo údržby, Gonzóa to málem stojí život. Do Gonzóa se zamiluje krásná dívka v medvědím obleku Zsófi, dcera jednoho z veteránů metra Bély. Kolega Laci se zase dostane do sporu s cestujícím a vezme ho jako rukojmího, a pak jej podřízne. Ve stanicích metra však také řádí vrah, tajemná postava v kápi, která strká cestující do kolejiště v okamžik, kdy přijíždí metro. Jednou z jeho obětí je vtipálek recidivista jménem Bootsie, kterého Bulscú pronásleduje a je svědkem jeho smrti. Bulscú je pak vyslýchán ředitelem společnosti, a proto rezignuje. Muki naznačuje, že Bulscú je nejspíše opravdu vrahem a ten to skoro potvrdí tím, že ho málem vytlačí na kolejiště. No a na konci je nějaká undergroundová kostýmová párty, kde Bulscú zpozoruje postavu v kápi, pak spolu běží po kolejích a Bulscúovi se povede mu uniknout. Celkem divný konec, který jsem nepochopil. Nebýt tohoto konce a dalších divných scén, bylo by to na 5*.

Dobrodružný příběh o jednom lovci a stopaři jménem Hugh Glass, který musí po útoku medvěda a zradě svých kolegů sám a polomrtvý cestovat zimní krajinou, aby se zachránil a vykonal svou pomstu. Děj se odehrává v roce 1823 na území amerických Dakot, kde skupina lovců v čele s kapitánem Andrewem Henrym loví bobry na kožešiny. Členem lovecké výpravy je také Hugh Glass a jeho poloindiánský synek Hawk. Jejich tábor je přepaden bojovnými indiány Arikara, kteří chtějí získat zpět Powaqu, dceru jejich náčelníka. Většina mužů je pobita a zbytek uniká na lodi po řece, a pak putují lesy směrem do Fort Kiowa. Bobří kožešiny nechají u břehu řeky. Posádka loví zvěř a Glass zažije velice nepříjemné setkání se samicí medvěda grizzlyho, která hlídá svá mláďata. Glass je podrápán, pokousán, medvědice s ním vláčí jako s kusem hadru, ale on ji na druhý pokus zabije. Pak jej objeví ostatní a trapper John Fitzgerald tvrdí, že ho musejí nechat napospas svému osudu, aby unikli Arikarům. Henry souhlasí, ale nechce nechat polomrtvého Glasse osamoceného, ale ani nemá sílu ho zastřelit. Místo toho nabídne peníze tomu, kdo zůstane s Glassem a kdo jej po smrti pohřbí. Toho se ujme Hawk a Jim Bridger, a Fitzgerald zůstane taky, protože chce získat peníze ze ztráty bobřích kožešin. Fitzgerald je ovšem bezohledný šmejd, pokusí se Glassa udusit a pak zastřelí jeho syna, následně přesvědčí Bridgera, že musí Glassera opustit a nechají ho polomrtvého v mělkém nezasypaném hrobě. Fitzgerald a Bridger pak v pevnosti lžou Henrymu o tom, že je Glass mrtvý. Toho čeká strastiplná cesta divočinou, musí unikat před Arikari, pak se dá dohromady Pawnee uprchlíkem Hikucem a díky němu se dostane k masu a také je částečně vyléčen. Francouzští lovci však Hikuce zlynčovali a znásilňují Powaqu, a tak je Glass zpacifikuje a společně s ní ukradne koně. Pak musí utíkat přes Arikary a sněžnou bouři přečká ve vykuchaném koni. Jeden francouzský přeživší se dostane do Fort Kiowa a Bridger pozná Glassův nůž, a Fitzgeraldovi dojde, že je pro něj pevnost příliš malá a raději uteče. Henry zorganizuje pátrací skupinu, a nakonec přece jenom Glasse najde. No a pak už to půjde celkem rychle… Film, ve kterém nechybí lovci kožešin, mezi kterými jsou hodní a zlí jedinci, indiáni, kteří jsou také hodní nebo zlí, podle toho, jestli jim zrovna bílé tváře něco neprovedly, nasraná samice medvěda grizzlyho, sníh, vítr a obrovské otevřené rány. Hnusu je ve filmu dost, ale jinak je to celkem napínavé dobrodružství. A ta příroda všude okolo!

Tento drsný životopisný válečný film je vedle Schindlerova seznamu jedním z nejlepších, co se týče vyobrazení hrůz holocaustu, zahrnujícího totální pohrdání židovským etnikem, jehož příslušníci byli pro nacistické Němce podřadnější druh, než krysy a šváby dohromady. Hlavním hrdinou je rozhlasový mistr pianista Wladyslaw Szpilman, polsko-židovský mladík, žijící se svými rodiči a sourozenci v bytě ve Varšavě. Hned na začátku zažije Varšava bombardování a už o měsíc později se ulicemi promenádují Němci. A pro místní Židy to znamená spoustu omezení, nesmí chodit do parků ani po chodníku, a mají povinnost nosit na rukávu bílé pásky s modrou Davidovou hvězdou. Po roce musí rodina Szpimlanových nuceně přesídlit do přecpaného ghetta, kde je čeká jenom hlad a neustálý teror a brutalita jednotek SS, kteří Židy rádi ponižují, zatýkají a střílejí na ulici. Szpilman a jeho rodina jsou svědky toho, jak je jeden chlapec z ghetta umlácen strážcem SS nebo jak SSsáci vyhodí z protějšího balkonu invalidního muže a postřílejí celou jeho rodinu. Wlodek si alespoň přivydělává peníze hraním na piano v židovské kavárně, kterou navštěvují bohatí Židé. V srpnu 1942 jsou Židé z ghetta deportováni do vyhlazovacího tábora Treblinka, a Wlodek tak naposledy vidí svou rodinu, než jej zachrání jeho přítel z židovské policie, který jej od jeho rodiny oddělí. Wlodek se dře na stavbě a v dílně, konzumuje pouze chleba a brambory, a mezi tím pomáhá židovskému odboji pašovat do ghetta zbraně. Jednoho dne se mu povede uniknout a jeho nežidovský přítel s manželkou Janinou mu poskytnou byt k ukrytí. V dubnu 1943 dojde k povstání v ghettu, které je však bohužel potlačeno a Wlodek je spatřen svou sousedkou, která začne řvát, že je to žid, a tak uteče a vydá se za svou starou přítelkyní Dorotou a jejím manželem, kteří mu poskytnou byt přímo naproti vojenské nemocnici a sídlu policie. Zde musí být Wlodek naprosto potichu, hladoví a dostane dokonce žloutenku, naštěstí jej hodný polský doktor vyléčí. Postupně to má tedy chudák Wlodek těžší a těžší, až přijde srpen 1944 a varšavské povstání. Během toho je jeho byt ostřelován německým tankem, a tak musí utéct a schovat se v opuštěné nemocnici, zatímco je Varšava kompletně zničená. Pak musí utéct i odtud do opuštěného domu, kde najde plechovku okurek. A také se sejde s jediným slušným Němcem v tomto filmu, kapitánem Wilmem Hosenfeldem, který pozná, že se jedná o Žida, ale respektuje jeho umění hry na piano. Díky jeho dodávkám jídla přežije Wlodek až do osvobození, které se mu málem stane osudným, a to kvůli tmavě zelenému německému kabátu, který mu nechal kapitán. Bohužel, tento jediný slušný Němec nakonec dopadne tak, že zemře v sovětském zajateckém táboře, zatímco Wlodek všechnu tu otřesnou hrůzu a bezpráví přežije, a po válce se vrátí do polského rozhlasu. Poměrně drsný a nevybíravý snímek, který zanechá v divákovi silný dojem a emoce, především zhnusení a vztek z toho, co všechno byli Němci schopni provést židovskému etniku. Také jsem s trochou cynismu sledoval ty naděje polských Židů, že jim pomůže Anglie a Francie, a že jim Němci přece nemůžou nic tak strašného udělat. Jednalo se o obrovskou naivitu, kterou dneska sleduji u lidí, kteří si myslí, že se Zlem se dá vyjednávat - tím Zlem je dneska samozřejmě Putinovo Rusko, které sice nevraždí Židy, zato však okupuje, rabuje a vraždí své ukrajinské bratry.