Tamdydam

Za ty natřásající prsa Sophie Loren (rovnou v úvodu filmu preventivně v mokrých průsvitných šatech), historické kouzlo a s přihlédnutím ke stáří filmu. Ale svůj zenit má tenhle film už dávno za sebou.

Teda něco tak blboučkého jsem snad ještě neviděl. Jako besídka ze školky. Film má svoje roky, ale tohle snad nemohlo fungovat ani v době vzniku.

Asi jedna z nejlepsich komedii s Funesem, kterou ale bohuzel dost srazi cesky dabing. Nejen samotneho Funuse (Ackoliv Krampol delal, co mohl). Doporucuji najit si film v originalnim zneni. Funes v originale neni takovym sokem, jako Belmondo, nebo Pierre Richard, kteri zneji uplne jinak, nez jsme zvykli. Funes zni velmi podobne, jenom holt mnohem lepe, nez v Kramopove podani. Dokonce mi sedi i vic, nez legendarni dabing Filipovakeho.

Nesmirne poucny dokument, ktery mi konecne umoznil dlouhodoby chaos v Afganistanu pochopit. Ovsem ze bych snad videl na obzoru nejake reseni? Opravdu nevim. Ale silou to v teto oblasti evidentne nejde. 23. 8. 2021 Talibán před pár dny obsadil Kábul. Celý svět je šokovaný, včetně politologů, generálů, odborníků na problematiku Afganistanu,... Asi nikdo neviděl tenhle dokument:-) Mě to nepřekvapilo ani v nejmenším

Nemuzu si pomoct. Smysl by mi film Starici daval v tomto provedeni jedine tehdy, pokud by slo o verne zfilmovani skutecneho pribehu. Ovsem coby film hodne volne inspirovany neuskutecnenym zamerem tri pratel zlikvidovat komunistickeho vraha Karla Vase, me vysledek neuspokojil. Film nema skoro nic z toho, co by mel mit. Spad, napeti, zajimavy pribeh,... Herci sami o sobe to nezachrani

Velmi poučné, zajímavé a výborně zpracované. A pro mě v době korony, kdy má člověk tendence k sebelítosti, do určité míry i povznášející. Občas není špatné si připomenout, jakým peklem si miliony lidí v Sovětském svazu prošly a porovnat to s aktuálními soukromými problémy.

Film Vanilkové nebe se mi hodně líbí. Navzdory tomu, že americké remaky nemám v lásce, tak tohle je film, ke kterému se po letech i vracím. Evropským filmům ale dávám přednost a ten Španělský je pro mě objevem posledních let. Alejadro Amenábar zvlášť. Takže se mi po letech zachtělo o to víc srovnání s originálem. Remake se dost věrně drží originálu, i období vzniku je podobné, takže se tu nabízí krásné srovnání amerického a evropského pojetí. A přesto, že se mi líbí oba filmy, tomu španělskému bych dal body navíc (kdybych ovšem zohlednil i soundtrack remaku od Paula Mac Cartnyho v závěru filmu, bodový rozdíl by se možná smazal:-) ). Ze španělského filmu nečpí kontraproduktivní posedlost dokonalostí. Což, řekl bych, platí pro evropský film obecně. Herci tolik nepřehrávají, vypadají víc obyčejně. Uvolněně. Dialogy působí přirozeně.Jsou mezi nimi cítit skutečné emoce a chemie. Ve Vanilkovém nebi se naproti tomu člověku dostane jen propracovaného herectví. K postavám ve španělské verzi jsem si tak samozřejmě vytvořil osobnější vztah, než k paletě prázdných plakátových modelů a modelek z té americké. Obecně tu prostě nevidím takovou propast mezi reálným světem a tím filmovým. A to je mi bližší. Z takového filmu na mě dýchá duše a dokáže mě navzdory nedokonalostem a menšího tlaku na pilu více pohltit. Kromě toho, podívat se skrze filmové plátno do Madridu je mnohem nevšednější (a pro mě příjemnější) zážitek, než do neosobního New Yorku. Jak jsem ale psal, za vidění stojí oba filmy.

Díky tomuto dokumentu jsem zjistil, že Ozzy býval mnohem mnohem větší hovado, než jsem tušil. A zároveň byl paradoxně v době natáčení mnohem normálnější a sympatičtější, než jsem čekal. Což je vskutku nevšední kombinace. Fandou Ozzyho nejsem, nijak zvlášť nemiluju ani jeho hudbu, ale podobné dokumenty nabízející skutečné životní příběhy mám rád. Tenhle se opravdu povedl a díky Ozzyho nespornému intelektuálnímu posunu na prahu podzimu života pro mě mělo význam ho shlédnout.

Tohle je hodně slabý odvar jedničky.

Příběh (pro mě značně nevěrohodný), ve kterém se objevují takřka výhradně naprostá hovada. S vyjímkou Jakea. Ale ten je zase tuctový. Kvality filmu jsou pak pro mě dost podružné. Protože dívat se na takovou pakáž (jakkoliv herci skvěle hrají) je pro mě utrpení