Tamdydam

Nejvtipnější "drama", jaké jsem kdy viděl. Zmíněný žánr "thrller" tu vůbec není na míste. Nejlépe by se hodilo označení drama / tragikomedie. Pvní půlka filmu je i přes svou tragičnost neskutečně zábavnou sarkastickou a ironickou komedií. Přestože ona krize manželů dvakrát k smíchu není, tak se jejich vzájemnému kreativnímu napadání a zesměšňování před přiopilým párečkem navštěvníků prostě nejde nesmát. Film je i přes rok svého vzniku neuvěřitelně nadčasový, vtipný, silný, uvěřetelný a před hereckými výkony hlavních představitelů člověk musí smeknout. Pokud to ovšem ještě vůbec bylo herectví...

Dotek Medúzy je vcelku zajímavý a chytlavý thriller. Richard Burton vás svým charismatem jako vždy dostane a pomalu odkrývané pozadí nedokonané vraždy záhadného muže s temnými schopnostmi podbarvené zdařilou filmovou hudbou vás nenechá jen tak odejít. Škoda jen, že kromě zmíněného Burtona a Ventury působí drtivá většina ostních herců tak neuvěřitelně toporně a nepřirozeně. Skoro jako karikatury tipických angličanů. A bohužel ani samotný závěr, který ponechává až přiliž velkou volnost výkladu mě zvlášť neoslovil

Tento noblesní vrahounek by po Columbově "usvědčení" pod zámek asi opravdu nešel:-) U soudu by ani nepotřeboval právníka

Méně je někdy více. Proč to tvůrci dvojek, trojek, čtyřek,... nedokáží pochopit?

Krásnej film. Uvěřitelnej do nejmenších detailů, lidskej, ze života, plnej skvělejch herců, s pěknou hudbou... paráda.

Tak jsem to nakonec proti svému přesvědčení zkusil. A byl jsem vcelku příjemně překvapen. Přestože si nepotrpím na sci-fi, většinou nepadám na zadek z trikových efektů ani megalomanských soubojů,... tak tohle mě i přes tu prostoduchost vcelku chytlo. Nechal jsem se příjemně unášet atmosférou a pohádkovou krásou filmu, nerušen žádnou nebetyčnou pitomostí, která by mě vytrhla z mého zvláštního polosnění. A to až do závěrečného vytržení z tranzu nehorázně stupidním soubojem divochů s luky a šípy proti nejmodernějším válečným technologíím budoucnosti přesně podle pravidel posledního Terminátora : zranitelnost každého stroje se úměrně zvyšuje s jeho rostoucím počtem, veškeré náhody fungují ve prospěch dobra, soupeř je vždy stupidnější, kosti jsou stejně pevně, jako tvrzená ocel, svaly stejně silné, jako hydraulika,... atd. atd. Toho závěrečného přerodu v parodii je podle mě škoda, ale jinak dobré

Audrey je prostě tak sladká... že se i tak banální příběh stává zajímavým, nepravděpodobné jednání jejího chudého ctitele naprosto pochopitelným a vypočítavost její postavy roztomilostí

Nevím, proč ten film v televizi někdy neopakovali. Vážně jsem se bavil.

Film má zajímavou zápletku a ona zápletka velký potenciál. Ten byl ale podle mě využitý tak na půl. Vcelku jsem se sice bavil, tu a tam i od srdce zasmál, ale nějak to zkrátka nebylo ono. Dýchla z toho na mě taková podivná šeď a zatuchlost, jakoby z Dallasu nebo Columba

Působí to sice všechno věrně a uvěřitelně. Ale bohužel tahle suchá realita bez příkras z odpudivého prostředí roztažená do více jak dvou hodin je tak příšerně nudná, že bych se snad i v té radioaktivní fabrice coby zaměstnanec bavil víc