Tamdydam

Myslel jsem, že v kině pojdu zoufalstvím. Koukat se dvě hodiny na skupinu metalových prostoduchých buranů, kteří se berou naprosto vážně ( a nikdy jinak ), evidentně nemají na to, aby se pouštěli do hlubších myšlenek, ale vehementně se do nich permanentně pouštějí a následně nad těmi plky dumají, jako nad pasážemi z bible,... bylo vskutku na hranici mých sil. Pokud hudbu Metallicy relativně můžete ( jako já ) pak vám tento film rozhodně nedoporučuji, jelikož vám to může váš idealizovaný obrázek o oblíbené kapele pěkně nabourat

U tohodle doporučuji vypnout zvuk, vypnout mozek a jen se kochat pěknými auty a prostředím. Protože žádné jiné hodnoty to opravdu nenabízí

Hlavní hrdina v roli svůdce byl asi tak věrohodný, jako Milan Šteindler ve Vrať se do hrobu. S tím rozdílem, že ještě mnohem méně. Ale jinak jde podle mě na dané téma o kvalitní a vcelku inteligentní film. Pokud se vám ale do postavy Claudea podaří vžít ( pokud jste muž, jinak si to asi jen namlouváte:-) ) pak z tohoto filmu dostanete spíš depresi, než že by jste se od srdce zasmáli

Pokud bych vzal v ůvahu nostalgii, tak to na ty **** dá. Přece jen je to jeden z těch filmů, na která jsem už jako capart koukal s našima. A některé scény, jako například ta s velebníčkem na rozpadajícím se kůru jsou prostě "boží". Na druhou stranu spousta nepříliš vtipných scén neumí v pravou chvíli skončit. Ale čert to vem. Ve výsledku je to milý a příjemný film

Nepřijde mi o nic horší nebo lepší, než spousta jiných "těžce uměleckých a šokujících" filmů. Nic moc mi to nedalo, nic moc nevzalo, ale řekl bych, že to bylo v zásadě uvěřitelné a koukatelné. Jen bych omezil nahotu Gérarda Depardieu. Mám ho sice rád, ale tolik zas ne

Tak tohle bylo vážně příšernný. Už jen ten děj: Má jít evidentně o jednohuchou ( hodně, hodně jednoduchou ) oddechovou komedii pro nic jiného než pro zasmání a začíná to smrtí manželky hlavního hrdiny. A to se jen tak odbyde, hrc prc, abychom to nedramatizovali ( vždyť jde jen o život, že ) u už se mohli honem smát té rozpustilé taškařici o osamocených pánech tvorstva, kteří si teď sami snad ani zadek neutřou... Pokud neuroníte slzu nad smrtí nebohé matky ( což tu není záměrem ), tak si pravděpodobně zapláčete nad tou trapností, která následuje. No nakonec, stačí se podívat na plakát k filmu a máte jasno

V rámci televize kvalitní a vtipný počin

Jeden z mála remaků, který se vyrovná svému předchůdci. Je to možná dáno také tím, že nejde o věrnou kopii. Jude Law tu sice věrně kopíruje Maurice Roneta z původního filmu Plein soleil, ale postava Matta Damona je podstatně odlišná od prvopočátku chladnokrevně vypočítavého sviňáka v podání Alana Delona. Líbily se mi oba filmy. Talentovaný pan Ripley je ale o to působivější, že se do pocitů a situace hlavního "hrdiny" dokážete spíše vžít

Ono podobně potrhlých komedií jako je tato existuje vcelku dost. Ale tohle bylo tak krásně přirozené, lidské a jakkoliv to zní nepatřičně tak i inteligentní... Humor v tomto filmu kolikrát balancuje na hraně, ale nikdy přes ni nepřepadne. Ono je zkrátka rozdíl, jestli se utrhne ze řetězu partička inteligentních chlapíků v druhé míze, nebo parta ranně postpubertálních pitomců jako v soudobých amerických teen komediích...

Začínalo to tak prostoduše a jaký se z toho nakonec vyklubal nadčasový thriller!