Brinkley

Animák, vezoucí se na populární upírské vlně, určený pro ty nejmenší. Pár vtípků je povedených, ovšem rozhodně nejde o ten případ, kdy rodič při opětovné produkci se zájmem přisedne ke své nezletilé ratolesti. Slabé tři hvězdy.

Věřím, že ten, kdo nebyl odrazen úvodní jízdou ohnivým ořem napříč jednotlivými americkými vegetačními pásy směrem ku západu (nebo si ji naopak užil jako já), bude z tohoto netradičního, poeticky laděného, hlasem Youngovy kytary podbarveného "westernu" nadšen.

Podobných vyvražďovaček už tu bylo... a zábavnějších.

"Precizuj pregnantně", výklad pojmu a funkce sytiče, "Ženy stárnou strašně rychle"... a spousta dalších momentů mám na této komedii (byť socialistické) ráda. Humor stojí především na slovních potyčkách manželů Novákových a jednostranných přednáškách otce Nováka. Lázeňské pasáže lehce nudí, bez vážnějšího konce bych se obešla.

Pracovně vytížený muž + panička, jež se cítí zanedbávaná = očekávané následky (on si hledá pochopení jinde, ona zase pánskou společnost)... časy se od roku 1946 nezměnily. Každopádně klasicky pojatá variace na téma "tradičních amerických hodnot". Ovšem za přítomnosti skvělých herců (božský Newman) a nostalgie k starším filmům... 4 - nebo chcete-li 3+ . I když.... scénu, kdy se manžel zamyká před vyčítající manželkou v pokoji (a nikoli naopak), tu jsem v jiném filmu doposud neviděla.

Stylizace do noir podoby se povedla, ale chybělo mi napětí, svižnější tempo a u přítomných dam sex appeal.

Ridley Scott dokázal, že kdybych si z jeho tvorby měla vybrat mezi sci-fi a výborným historickým eposem, vyhraje to sci-fi. A to je v mém případě opravdu zázrak. Navíc se postaral o scénu, bez níž by byla spousta komedií ochuzena o nejeden parodický moment.

Dětem se to líbilo a já přepnula mozek na "standby" (přičemž tento režim je možný pouze za předpokladu, že netrpím jako v případě Mickeyho Klubíku).

O co delší a úmornější je "úvodní" čtyřicetiminutová svatba, o to sinější a působivější je zbytek filmu. V osmnácti jsem se o Lovce pozkusila kvůli Walkenovi, leč vtipně stanovený popůlnoční vysílací čas na ČT2 a určitě i můj věk způsobily, že jsem se přes svatební obřad nedostala a probudila se na gauči ve čtyři hodiny ráno. Druhý pokus po deseti letech však stál za to.

Tento "dokument" má v podstatě smysl pouze pro milovníka el. kytary, v menší míře pak pro fanouška některého ze tří přítomných prvotřídních hudebníků. Jsem vším, takže slovy Jimmyho Page "prostě jsem si to užila, toť vše"... 5 hvězd.