haushinkaa

Modleme se, aby to zas nějakou tu dobu nebylo v televizi... Bůh nás ochraňuj...

Líbí se mi to pořád stejně... A vždycky se u toho směju jako poprvé...

Děsí mě, že se na to dívám snad vždycky, když je to v televizi... Je to neuvěřitelné, jak mě to dokázalo chytnout, ale nemůžu si pomoct - téměř každý okamžik mi tam přijde vtipný, i teď, když tohle píšu se směju, protože když si vzpomenu na některé obzvlášť povedené scény... :D Já vlastně ani nevím, jestli je to pouze Leslie Nielsen, který tomuhle filmu dává tu úchylně vtipnou atmosféru, ale nejspíš ne, asi to bude všechno se vším a Nielsen to jen korunuje a povyšuje na neskutečně zdařilou a vtipnou parodii...

Zajímavý příběh, neznámí herci, sice je to masakr, ale mě to zaujalo... I když lepit rozpárané břicho lepidlem, to bylo fakt hodně morbidní...

Jelikož jsem od tohoto filmu neočekávala zázraky, nebyla jsem ani zklamaná, když žádné nepřišly. Indián a jeho matrixové kung-fu bojové umění působilo velice nepřirozeně, u hlavního hrdiny jsem postrádala charisma a slečna Dequenne mi byla (a je) silně nesympatická. Úchylný a zmrzačený záporák Cassel se povedl, což se nedá říct o bestii (chudák lev), jejíž smrt byla jediným citovým pohnutkem v tomhle filmu, který mě neobešel obloukem. Asi přeháním, protože musím smeknout klobouk před dokonalou atmosférou filmu - jak nepříjemná a temná dokáže Francie být! Opravdu skvělá atmosféra podmalovaná výbornou hudbou Josepha LoDucy jsou jedny z mála předností tohoto filmu. Dalším plusem je kamera a některé zpomalené záběry, které vypadají efektivně a působivě. Nesmím zapomenout na roztomilého Jérémie Reniera, na kterého se dobře dívalo. Docela s nadšením jsem čekala na scénu, kdy se objeví Gaspard Ulliel, ano, dočkala jsem se, ovšem tohle byl ukázkový případ filmového "štěku". Film mě nijak nezaujal a neobohatil (kromě soundtracku), ale rozhodně neurazil.

Tohle bylo opravdu divné... Tak... Zemdlelé, únavné (a taky unavené), utahané... A nepříjemná atmosféra... La estejně se na to vždycky dívám... A Sophie von Kessel je úplný Draslík...

Jedna z oblíbených dětských pohádek. Jak já si v tom libovala. A libuju dodnes...

Tenhle seriál miluju, stejně jako Gumídky a podobné víkendové Disneyovky... Balú je sympaťák, Siky je tak úžasně naivní a důvěřivý, takový milý trouba, ale nejvíc jsem milovala Dona Fanfána a vždycky taky milovat budu, je to on, mého srdce šampion, aaach...

Směju se... :D Na to, že jsem si myslela, bůhví jaká to nebude trapárna, se směju hodně. Je to blbost, ale stylová.

Začátek seriálu je dobrý, ale s postupem času originalita jednotlivých dílů klesá, démoni se objevují v obměněných podobách. Nejhorší, co se mohlo stát, byla smrt Prue, protože Page je pro mě naprosto kýčovitá a bezcharismatická osoba, takže seriál hodně utrpěl. O nových sériích, kde se objevuje Chris z budoucnosti toho nemůžu napsat moc lichotivého, ale to, co přišlo v sériích po něm byla katastrofa, na kterou se nedalo dívat.