Chlupis

Minimalisticky interpretovaný spletitý špionážní konstrukt, navíc ohromný vizuální zážitek koncipovaný přesně podle dobového žánrového záběrování. A vlastně také velmi citlivá epizoda o zhrzené lásce dvou mužů.

Nedivácký blockbuster, jehož scénář se neřídí logikou vnější, nýbrž logikou vnitřní - Holmesovou.

Fascinuje mě, jak může být film složený z dat a statistik tak emocionálně rezonující. Sorkin už klasicky boduje v dokazování toho, že téměř nikdy nezáleží na tématu, ale vždy na kvalitě zpracování. Ani technicky pak není co vytknout.

S odhalením závěrečné pointy naprosto extrémní obhajoba existence sama sebe. Ideologicky sporné, filmařsky stejně tak. Každopádně to záměrně vyvolává zásadní otázku, tedy "jak moc je v dnešní době důležitá přítomnost podobných filmů a jestli náhodou zvrácené jedince netvoří právě ony?" - což je na druhou stranu vlastně to jediné, oč ve filmu jde a navíc se tohoto sdělení dá dosáhnout jednoduše zhlédnutím prvních a posledních pár minut. Zbytek rychloposuvem, pokud nepatříte právě mezi ty zvrácené jedince.

Odpudivě chladné a porušující veškerá hollywoodská schémata katastrofického či jakkoliv atraktivního filmu.

Anderson si za tu dobu své pochybné existence z toho všemožného vykrádání vybudoval něco jako styl a konečně se naučil gradovat poctivý, ač stále monstrózně stupidní novodobý blockbuster. Z Tří mušketýrů je proto po RE: Afterlife další formálně zajímavý počin, u kterého potěší především přímé odkazování k (video)hrám jako takovým. 3D užito slušně.

Více než dokument je Cave of Forgotten Dreams spíše Herzogovým zamyšlením nad odvěkou lidskou touhou zachytit určité vědění a jako takovému lehce podráží nohy jedině fakt, že se vše snaží režisér vtěsnat do jakéhosi "optimálního dokumentárního tvaru". Závěr s radioaktivními, albínskými krokodýly ale vynahrazuje vše.

Pro umělecky laděné duše a nekonečné snílky. Díky, Woody.

Důkaz, že třetí rozměr nemusí být jen zbytečný módní trend a zároveň utvrzení v tom, že ne každý film má právo jej užívat.

Nejopojnější zážitek roku o tom, že není snadné být "a real hero".