berg.12

Ať už se to někomu líbí nebo ne, zdá se, že český národ nechodí na filmy ale na srandu. Respektive film=sranda. Chtít po někom, kdo holduje tomuto národnímu svérázu, aby vnímal kritéria jako příběh, scénář, herecké výkony apod., je zřejmě marná lásky snaha. A přesně pro tenhle typ diváků je Kameňák určen. Zkrátka, Troška má evidentně své fanoušky, pro které točí, a které spolehlivě nakrmí tím, že narozdíl od umělců on točí pro lidi. Je to barevné, hýbe se to a těch známých herců! A hlavně ty fórky, no to se prostě musí vidět! Stejně tak jako má třebas nějaký hororový subžánr své fanoušky, přestože ostatní tímto žánrem opovrhují, posuzuji Trošku už také téměř žánrově. Na lidi, kterým se tento druh zábavy líbí je nějaká filmová estetika krátká, na druhou stranu, pokud srovnám s jinými kousky v tomto proudu, jde o relativně neškodnou a průměrnou záležitost.

Vzhledem k rychle ubíhající stopáži a probíhajícímu "ději" vám je dopředu jasné, jak tohle setkání dopadne. I z takovéhle blbosti se možná dalo vytěžit trochu víc, ale budiž. A nezapomeňte číst titulky!

Na to se vážně chodilo do kina?

Naprosto typická commedia dell'arte, jakých se dřív chrlily stovky. Takže jako vždy, kvalita stojí a padá s hlavními představiteli a já musím tentokrát přiznat, že s Miroslavem Donutilem se bavím výborně.

Nejdřív jsem u téhle záležitosti měl o stupínek nižší hodnocení, ale cca. po tisícovce hodnocení jsem zjistil, že o mnoho lepších (čistokrevných!) komedií jsem moc neviděl. Bill Murray v ní doslova kraluje, a hlavně díky němu neomrzí ani na několikáté zhlédnutí. Navíc může fungovat i jako humorné ohlédnutí za životem. Schválně, přiznejte se, kdo jste ani na chvilku po Philově handicapu nezatoužil?

Je mi téměř jedno, jakého je Stone přesvědčení, ale o "své víře" přesvědčí jako filmař kohokoli. Kdyby takhle "přesvědčovat" uměl třeba Spielberg.... Nejsem Američan, abych tohle drama asi plně docenil, vroucně bych si přál nějakého režiséra, který se podobně "naveze" do našeho národního svědomí, byť ne nezaujatě. Ale shodou okolností jsem tenhle film viděl bezprostředně po posledních dvou epizodách "Band of Brothers" a ono "Why we Fight" se tak odráželo mnohem, mnohem silněji.

Dokonalé a téměř absolutní ztělesnění žánrového kýče. Ale kouká se na to moc pěkně.

Film, který osciluje mezi teenagerovskou komedií, dokumentem a sexuální příručkou "Jak na to?". Stejně tak humor je místy povedený, místy trapný a místy roztomile didaktický. Svým pojetím má blíže než k současným teenagerovským komediím třeba k celkem povedeným "Sexuálním praktikám pozemšťanů", takže proč ne.

I když od počátku tušíte jak film musí skončit, je to nádhera. Viděl jsem pouze Director's cut, takže nevím, co v původní verzi chybí, ale téhle nechybí absolutně nic. Ta drsná poetika mě naprosto dostala a přestože fandíte vlastně nájemnému vrahovi a zabitých bude během filmu opravdu dost, je to to poslední, co by mi na něm vadilo. Mé opravdové zážitky z tohohle filmu jsou totiž někde úplně jinde.

Příběh o odcizení, které velmi dobře znám, i o tom, které si nepřeji nikdy poznat. Pocitovka, která mi doslova mluví z duše.