Posledné recenzie (1 422)
Posledný súboj (2021)
Asi nejlepší z Ridleyho historických omylů. Středověká faux-pas a hnusný modrošedý filtr retušuje dramatická výstavba, nadčasová výpověď a hudba, která účelným mixem dobových melodií s moderním aranžmá podtrhuje optiku, jakou se na film dívat. Turnajovou půlhelmu pasuju na kostýmní omyl století.
Sherlock - Znamenie troch (2014) (epizóda)
'A žili spolu šťastně až do smrti'. Ďábelský scénář, skvělá práce s časem. Vše co následuje po tomto dílu, je jakoby se z princezny poté stala alkoholička, princ umře na souchotiny a horší než byl zlý drak je čarodějnice, o které do té doby nikdo nevěděl. Což nemusí být úplně špatně, jen to nesplňuje nastavená příběhová očekávání. Po tomhle předělu je to prostě jiný Sherlock a většina by si přála, aby zůstal u toho zabíjení draků. Znovuzhlédnutí po letch na jeden zátah vytváří o něco celistvější a shovívavější dojem a na svém hodnocení seriálu nemusím vůbec nic měnit.
Posledný denníček (17)
homo emoticus
Mladší dryas bylo období na sklonku poslední doby ledové, ve kterém se postupné oteplování velmi náhle zlomilo do výrazně nižších teplot, aby stejně tak náhle po více než tisíci letech vyletělo zpět. A podle nejnovější hypotézy byl tento zlom způsoben dopadem velkých úlomků komety na zemský povrch. Obecně je myšlenka známá jako Younger Dryas impact hypothesis. A navzdory patnácti letům intenzivní práce desítek vědců po celém světě a zcela zlomový význam pro lidskou historii jste o této kometě, která jeden nedávný doomsday na naši planetu přinesla, pravděpodobně ještě neslyšeli.
Sledovat reakce na nejnovější satiru Don't Look Up!, je někdy stejně zábavné a frustrující, jako film samotný. Každý se zoufale snaží ho vyzdvihovat či na něj zaútočit ze své perspektivy, ať už je modrá, červená nebo zelená. Jak můžou být ostatní tak slepí a nechápat, že jde: o životní prostředí! ne, o Covid! ne, o bilionářské korporace!, ne, o politiky! ne, o média! ne, o lidskou blbost! ne, o všechno dohromady! ne, všechno to je jenom další woke propaganda!
Žádný vědec s otevřenou náručí nepřivítá skutečnost, že jeho výzkum najednou ztratil smysl a texty už nebude nikdo číst. Politik si jen těžko připustí, že ztratil moc, média vliv, korporace byznys a lidé, že se mohou mýlit. Vyhrávají emoce a status quo. Navzdory všemu pokroku jsme bytostmi zvyku.
Jestli Don't Look Up! něco reflektuje, je to především tahle lidská přirozenost. Nezáleží na tom, jestli dojde k přírodní katastrofě, způsobíme ekologickou pohromu, pandemii, či rozpoutáme válku. Jsme v tom všichni společně. Připustit si změnu může vést k destrukci toho, co známe, opak k destrukci toho, co máme. Míra frustrace, která mě provázela celým filmem, tak vlastně odráží spoluodpovědnost za to všechno. I já jsem jenom člověk.
