Han22

Poslední Chaplinův film o kterém jsem kdysi četl někde (Cinema?) že šlo o velký průšvih. Nebylo to tak špatné, ale ani žádný velký zázrak. Mladá žena s hraběcím původem prchá na lodi z Hongkongu, kde byla nucena k prostitutci. Snaží se dostat do USA a tak se schová se kajutě mladého magnáta, který se ji marně pokouší zbavit. A cestou se pochopitelně zamilují. Luxusní načinčané lokace, pár vedlejších postav (sluha, kamarád, exmanželka, otravná dívka na lodi) a celé to působí, jak natočené ve stylu 30. let. Brando a Lorenová jsou fajn, občas je to vtipné jak jim do kajuty neustále někdo leze, občas natahované zejména finále a několikeré falešné manželství. Stařičký Chaplin se mihne v cameu jako lodní stewart. Celkově neurážející starosvětská romantická komedie.

No... ušlo to. Film je v zásadě slepencem komických scének na téma nevěra, na niž zkušený kamarád učí hrdinu, jak úspěšně zahýbat manželce. Některé vtipnější, jiné trapnější, ale všechny do jedné decentní, nic zajímavého, ani extra sexy v nich není. Chyba bude asi ve mě, protože nevěry se mi hnusí, navíc hrdina má doma krásnou, milující ženu, kterou také miluje a nechápu, proč by měl zahýbat. Zvlášť když tím hrdinou je Walter Matthau, který je podle mého se svým zmačkaným obličejem prostě šerednej a měl by být rád, že má to co má. 2* jsou málo, dávám objektivní 3*, ale žádný zázrak pro mě.

Je to neuvěřitelné, ale třetí výborný film po sobě. Správná dívka je retro muzikál z 20. let, ve kterém mladá krásná (no ehm) dívka přichází hledat štěstí do velkoměsta a chce si vzít bohatého šéfa, ať už jakéhokoliv. Jsou to milionáři, velké city, muzikálová čísla a dojemné písničky a finální odhalení kdo je kdo je jak z červené knihovny. Prostě kýč jak prastaré filmy s Astairem a Rogersovou. Jenže režisér si z toho dělá nepokrytě legraci. Ať už v písničkách (naprosto geniální tapiokový tanec), opakovaných vtipech (stepovací výtah :D :D :D) a nebo postupech. Jsou tu titulky vyjadřující pocity jak z němého filmu, nechybí tu visení z mrakodrapu jak z grotesek či cirkusové scény. Navíc je tu vedlejší příběh s únosy dívek do bordelů s celkem napínavým finále. K tomu vynikající dvojice Andrewsová, J. Fox, svižná hudba a ve vedlejší roli Pat Morita, kterého jsem si neuměl představit mladého. V Karate Kid hraje dědečka v 52 letech... nu a tady v 35ti bez vousů vypadá tak na 50. 4* a výborná nálada k tomu.

Stanley Donen byl v roce 1967 ve formě a po Dva na cestě jsem se nakonec výborně bavil i u Okouzleného. Hlavní hrdina, šílený loser pracující u hamburgerů zoufale touží po servírce, kterou neumí sbalit a ďábel mu výměnou za duši nabídne 7 přání, aby ji získal. Každé přání, sebelépe vymyšlené mu ale zlomyslně kazí. Ten film má dvě chyby - zaprvné ta holka je ošklivá a úplná pipina a zadruhé hrdina je příšerný loser a Dudleyho Moora moc nemusím. A navíc to v podstatě nijak nedopadne. Bohatě to ale vynahrazuje doslova gejzír nápadů a fantastický ďábel v podobě Petera  Cooka. Ten každou volnou chvilku škodí různými prkotinami, ale je to ohromný sympaťák. Moc se mi líbilo jak to bylo vymyšlené - Bůh jako namyšlený šmírák co kašle na lidi a vyžaduje nonstop obdiv, zatímco Ďábel je někdo koho to uctívání přestalo bavit, je v podstatě přátelský a škodí prostě protože musí. Perfektní zlomyslnosti, trefné stvárnění hříchů či nebe, perfektní segmenty (jeptišky!, animované mouchy) a režisér si nepokrytě dělá srandu tu z moderní pop music, tu z muzikálů a náboženství. Remake jsem nikdy neviděl, ale musím se někdy podívat, jestli to bude aspoň stejně dobré.

Moc pěkné to bylo. Ze začátku jsem nevěděl co od filmu na pomezí romantické komedie a dramatu čekat, měl jsem bordel v časových liniích a zdálo se mi to obyčejné. Ale chytilo mě to. Film totiž mazaně střídá s časovými liniemi i žánry. Ústřední dvojici poznáváme na cestě, kde si vyměňují jízlivosti, hádají se, mlčí, mají za sebou i nějakou tu nevěřu a uvažují o rozvodu. Zkrátka vztahové drama na půlce cesty k Válce Roseových. A ve flashbacích vidíme různé cesty z minulosti, kdy byli v různých fázích vztahu, zamilovanosti a čím starší je to vzpomínka, tím větší je to romantika a psina plná nevázaného blbnutí, vtipných dialogů i scének. Hořící auto, příliš drahý hotel nebo cesta s příšernou rodinkou a spratkem na zabití. Samozřejmě to táhne Audrey ve svém v podstatě na dlouhé roky posledním filmu, která je v některých scénách roztomilá až k sežrání, ale kupodivu Finney ji zdárně sekunduje a celkově jde o moc hezký film na 4*. Jen ten happyend mě nepřijde, že vydrží na dlouho.

Tak takhle začínal guru mafiánských filmů Martin Scorsese - mnohem lépe než mnoho jeho kolegů. Filmařsky je to parádní - výborná hudba včetně Doors, atmosféra New Yorku 60. let, dialogy ze života včetně debat o filmech. Režisér si dokonce dovolil snad jako první ve známějším filmu použít nahotu v erotické scéně a natočit znásilnění (bez nahoty). Je tu Harvey Keitel, kterého jsem snad nikdy neviděl mladého a je naprosto přirozený. Bohužel s příběhem je to horší - hrdina se poflakuje s kamarády a po barech a mezitím chodí s holkou. Když se doví tajemství z minulosti, zachová se jako kokot a on (a s ním i film) naprosto ztratil moje sympatie. Na konci se zachová jako tuplovaný kokot. Nemyslím si, že by tohleto napadlo jakéhokoliv chlapa a divím se, že po první zkušenosti s ním ta holka na konci nevyrazila dveře hnedka. Každopádně pro Scorseseho slušný start kariéry.

Vůbec nic jsem od tohohle filmu nečekal a byl jsem velice mile překvapen. Mladá parašutistka je najmuta dvěma agenty, aby přistála ve vile zloděje a získala vzácný artefakt Ohnivého draka. A začíná dobrodružně-kriminální film, ve kterém není vůbec nic jasné. Jsou tu tři, vlastně čtyři strany, které o artefakt stojí, neváhají zabíjet a hlavně všichni lžou až se hory zelenají. Raquel Welchová je krásná, je akční a navíc všechno sarkasticky komentuje a celý film plyne s lehkostí, vtipem uprostřed exotických lokací a přitom tu nechybí spousta akčních scén ať už ve vodě, ve vlaku, mezi býky či perfektní letecké finále. Jako vážný krimi thriler by to neuspělo, ale jako lehce vtipná a dobrodružná podívaná plná zvratů to funguje bezvadně.

Dokonale britské drama. To znamená nezáživné, suché a bez jediné emoce. Ve filmu se odehrává milostný mnohaúhelník, ale všechny postavy se o tom baví tak znuděně a bez zájmu, jak kdyby probírali s kolegou v pauze počasí. Nejhorší je v tomhle ta studentka, která nevypadá ani mladá, ani krásná a celou dobu má konstantní  otrávený výraz. Jediný kdo do toho vnesl trochu života byl mladičký Michael York, jinak absolutně o ničem.

Peter Fonda si šlehne LSD a je na tripu a co já s takovým filmem? Drogy neberu, mimózní feťáky nesnáším a psychedelické filmy bez děje mě ukrutně nebaví. A tohle je v souladu s názvem série tripů bez smyslu, bez děje. V druhé půlce se hrdina setkává s pár lidmi a pár scén je skoro zajímavých, ale nakonec to upadne zas do tripu. Navzdory krátké stopáži nekonečné, Corman měl zůstat u hororů a 1* za tu skoro nahotu (pěkná tanečnice na diskotéce).

Já a Shakespearovské adaptace nejsme kamarádi, spíše smrtelní nepřátelé, takže jsem čekal další přeceňovanou nudu, ale světe div se, bylo to skvělé! Zeffirelli první pochopil, že Shakespeare neznamená divadelní, utahaná, kulisová a oddeklamovaná nuda. Naopak - film má krásnou výpravu, kulisy, kostýmy, davové scény a přes archaické texty neskutečnou šťávu a drajv. Možná i proto, že se jedná o komedii a ne o drama ale i tak je radost na to pohledět a zábavné sledovat. A příběh? Je tu naprosto zběsilá, emancipovaná feministicka, zlostná a krutá a tu si rozhodne vzít a zkrotit hrubián, hulvát a šovinista každým coulem. Je to přestřelené asi o 200% - námluvy připomínají lov, svatba je katastrofa, cesta domů a společné bydlení horor, až si člověk říká, že je to jen jako a hrdina na konci uhne a nějak se to znormalizuje. A ono ne, naopak konec je takový, že sem se jako chlap i styděl :D Burton a Taylorová naprosto fantastický, ve vedlejší roli začínající Michael York a pokud dalšího Zeffirelliho adaptace budou podobné, tak se i docela těším. Historický film roku 1967.