Grófka z Hongkongu

Poslední Chaplinův film o kterém jsem kdysi četl někde (Cinema?) že šlo o velký průšvih. Nebylo to tak špatné, ale ani žádný velký zázrak. Mladá žena s hraběcím původem prchá na lodi z Hongkongu, kde byla nucena k prostitutci. Snaží se dostat do USA a tak se schová se kajutě mladého magnáta, který se ji marně pokouší zbavit. A cestou se pochopitelně zamilují. Luxusní načinčané lokace, pár vedlejších postav (sluha, kamarád, exmanželka, otravná dívka na lodi) a celé to působí, jak natočené ve stylu 30. let. Brando a Lorenová jsou fajn, občas je to vtipné jak jim do kajuty neustále někdo leze, občas natahované zejména finále a několikeré falešné manželství. Stařičký Chaplin se mihne v cameu jako lodní stewart. Celkově neurážející starosvětská romantická komedie. (08.08.2022)

V roce 1967 je už trošku pozdě na gag typu: někdo zaklepe na dveře, tak se zběsile utíká sem a tam než se zapadne do koupelny... V tomto vcelku nudném filmu se zamračeným Marlonem Brandem a strnulou Sophie Loren mě potěšil pouze okamžik, kdy se na scéně na pár sekund objevil bělovlasý Charlie v roličce stewarda... (21.05.2006)

Film předchází pověst pozdního mistrova díla, které se tak trochu minulo s dobou svého vzniku. Přistupoval jsem k němu tedy dost obezřetně. O to větší bylo moje překvapení, když se z očekávaného selhání vynořila příjemná komedie, ve které tak nějak přirozeně doznívají poslední (už vskutku vzdálené) ozvěny němých grotesek. Sophia Lorenová tu má hned několik scén, které svými pohybovými kreacemi evokují Chaplinovu nejslavnější postavu. Tak nějak mi do toho nezapadal jen ten Marlon, který na rozdíl od ostatních herců působí dost strnule. Chaplin se ve svých předchozích "pozdních" filmech vždycky snažil o nějaký myšlenkový přesah formou kritiky americké televizní kultury (Král v NY), vyšších středních vrstev (Verdoux) nebo posteskem nad uplývajícím časem (Světla ramp) - o Moderní době a Diktátorovi nemluvě. Hraběnka z Hongkongu se z této řady vymyká. Nic zásadního nezděluje ani nekritizuje. A snad proto se může vykládat jako nevydařené završní Chaplinovy kariéry. Přitom její kouzlo a hodnota je právě v návratu k jednoduchému způsobu vyprávění, které nemělo působit nic víc než radost a dojetí. (15.05.2011)

Takových legend stříbrného plátna a přitom tak jalové vystupování herců. Hlavně ústřední duo je otřesné. Do dramat to byli možná dobří herci, ale do grotesek opravdu ne. A ač nejde vyloženě o grotesku, snahu místy jít touto cestou Chaplin měl. Kdykoliv Sophia vykulila oči, vzpomněl jsem si na feministickou otravnou učitelku hudebky ze základky. Hrozná to představa a věřím, že zrovna jí by se tyto scény moc líbily. Potom tu jsou ale herci, kterým prvky grotesky vyloženě svědčí. Pár scén Patricka Cargilla jsou hodně parádní a syn Chaplina Sidney také ukázal, že po otci toto nadání zdědil. Jinak se ale na filmu nejspíš podepsal hojně zmiňovaný Chaplinův despotismus. A snaha herců film se zdravou kůží a rozumem dokončit. (04.04.2023)

....nesympatický Marlon Brando nechce vo svojom apartmáne Sofiu Loren....čo je na tom divné :))) robí len to čo by robil každý  muž :)))))))  ...skoro každý.... ...čiže príbeh o impotentovi alebo ....?....film ako taký o ničom .Zaujímavá je len Sofia Loren....tu ani režisér Ch.Ch. zázrak neurobil...ále veď nie každý má len dobré filmy..... (03.04.2023)