Trip

Jack Nicholson dokázal vyprodukovat kultovní film (pod vlivem vlastního zážitku) o jednom takovém "tripu", jenž nám podává svědectví o vnitřním rozpoložení hlavního hrdiny prostřednictvím množství barevných a kaleidoskopických obrazců, pěkných, ale i děsivých zážitků v průběhu tzv. bad tripu. Corman se ujal režie velmi dobře a neodpustil si dokonce ani typicky poeovské obrazy - černí jezdci, oběšenec, smrt... The Trip je podívaná, která se alespoň vzdáleně snaží nastínit pocity člověka, který se vydal na "výlet do nitra sebe sama". Žádný jiný film se nedokázal v tomto Tripu přiblížit. Všechna čest. (01.08.2008)

LSD je prostě Lehce Senzační Dobrodružství a takovej zážitek se nedá převést na filmový plátno. Tenhle film je akorát zběsile sestříhaná psycho-blbost plná barviček, světýlek a úchylný muziky, postrádající sebemenší náznak nějakýho děje. Vůbec nechápu, jakej mělo smysl tenhle film natáčet. Je to asi stejný, jako kdybych se ve střízlivym stavu snažil natočit film o tom, jak se vožeru v hospodě a pak se potácim domu. Jestli chcete vědět, jaký to je na papíru, tak vám asi nezbyde nic jinýho, než to zkusit na vlastní kůži :-) Ty hvězdičky dávám aspoň za snahu. (04.05.2007)

Cormanův celovečerní screensaver si vysloužil statut kultu z větší části díky svému námětu, ale především svému kontextu. Právě tady se potkali Jack Nicholson, Peter Fonda a Denis Hopper a při společné průpravě ve stylu Stanislavského položili základ jejich vpravdě kultovnímu projketu "Bezstarostná jízda". Studijní dýchánek s LSD si dal i režírující producent Roger Corman, takže Nicholsonův scénář na film o ničem zabydlel svými obsesemi Edgarem Allanem Poem. "Trip" v sobě spojuje nepopiratelné řemeslné kvality Cormana, jeho čuch na dobové komerčně vytěžitelné fenomény a schopnost vykořisťovat nadšené mladé talenty iluzí, že dělají svůj film. (26.06.2016)

Zážitek na LSD je nesdělitelná zkušenost. Proto i tak výrazově bohaté médium, jako je film, se může popisu něčeho takového pouze přiblížit. Tady si myslím, že se to povedlo tak napůl. Snímek je z větší části zaměřen na halucinogenní stránku požitku, jejíž vyjádření je však značně omezeno dobou vzniku filmu. Dočkáme se tedy především zběsilého střihu, četných barev a několika vyloženě old school efektů; bohužel na můj vkus se film málo snaží proniknout do psychotropního uvažování člověka v tomto stavu, resp. se mu to nedaří (scéna s mandarinkou byla zkrátka z toho slabšího soudku)... Rozhodně si myslím, že by se zde uplatnil děj, a to alespoň v podobě konkrétnějšího cíle, jemuž chce hlavní postava přijít na kloub. Zbytečně se zde vyskytují scény, ve kterých se Paul chová až přehnaně nesmyslně a "nebezpečně", jako by snad ani nepožil tak sofistikovanou drogu, jakou je LSD :) (08.06.2008)

Enter the Void B-čkového filmu 60-tych rokov, Peter Fonda na tripe je minimálne tak kultový, ako vytripovaný Vincent Price v takmer o 10 rokov staršom Tinglerovi. __ Cormanov film predstavuje úžasne prostý, rozkošný a stoj čo stoj psychedelický pokus o zachytenie kontrakultúry 60-tych rokov. Banálne jednoduchý príbeh Jacka Nicholsona ponecháva všetok priestor pre rozstrel štylistických postupov, pokúšajúcich sa s naozajstnou húževnatosťou vizualizovať mysel hlavnej postavy na LSD. Byť v hlave Petra Fondu je dokonca oveľa zábavnejšie, než byť V hlave Johna Malkovicha :o). __ Viacnásobné expozície, hranie sa s kolorovaním, stop trikmi, asociatívnou a intelektuálnou montážou, videoklipovým formátom, štylizovaním mizanscény, ktorá pripomína dekorácie H. Warma etc. sebavedomo nesú celú "autorskú výpoveď". __ Spolu s Wild Angels azda najlepšie Cormanove filmy. Veľmi dojemné, sladko zjednodušujúce, exploatačné portréty dobového undergroundu so šťavnatou porciou autorskej vynaliezavosti. (19.12.2016)