JohnCZ

Ve své podstatě tuctová kriminálka zasazená v kulisách ne příliš vzdálené budoucnosti. Jednotlivé kriminální případy se většinou týkají právě nových technologií, díky čemuž působí vcelku neotřele. Avšak na Almost Human mě zklamal právě ten fakt, že je to jen epizodická "case-of-the-week" krimi - sic s jistým náznakem hlavní dějové linky, ale tu však kvůli brzkému zrušení tvůrci nestihli rozvést a to, co je načnuto v pilotní epizodě, zůstane po zbytek série nezmíněno. Proč tedy 4*? Jednak díky přirozeně působícím efektům, ale především kvůli obsazení, které mi bylo velmi sympatické. Karla Urbana jsem si oblíbil v mnoha jiných filmech a ačkoli svůj "grumpy" výraz moc nemění ani zde, je to sympaťák každým coulem a to samé by se dalo říci i o Michaelu Ealym v roli "emocionálně nestálého" androida. Nechybí tedy chlapské pošťuchování v kontrastu s narůstajícím respektem, který vůči sobě obě postavy chovají. Právě ta buddy chemie mezi nimi skutečně funguje a na seriál jsem se nedíval ani tak kvůli ději, ale kvůli hlavní dvojce. Něco podobného jsem už dlouhá léta nezažil, takže za mě palec nahoru seriálu a palec dolů blbounům z FOXu, že mi zase něco zrušili.

Pokud se přenesu přes fakt, že vůbec nedokážu vysvětlit, jak by tohle rozdělení do frakcí mohlo v reálu fungovat (ve filmu se v tom radši moc nenimrali), tak jsem nadšený jak ze samotné myšlenky, tak ze samotného filmu. Tvůrci, potažmo asi i Veronica Roth ve své předloze, se snažili formou metafory převést film na soudobou společnost, což se jim bezesporu daří. Co se týče filmu samotného, po herecké, vizuální a hudební stránce nemám prakticky co vytknout. Hunger Games je obsahově trochu podobný, ale srovnávat Divergent s Harrym Potterem nebo Twilightem? To je úplně mimo. Akční je to dostatečně, napínavé to je místy opravdu hodně a romantiky je přesně tak akorát - prostě hollywoodský standard. A na pár epických scén také dojde.

O něco odlehčenější než první dvě Bondovky, opět s charismatickým záporákem a slušnou výpravou (úvodní horská oblast ve Švýcarsku byla super). Ale nemůžu si pomoct, ten film prostě působí až moc staře, což je vidět zejména na střihu a bojových scénách, které dnes působí dost úsměvně.

Trochu odlišná marvelovka ve vážnějším pojetí, s menším množství akce a v trochu temnějším hávu. Zmiňuju to u každého filmu z tohoto universa a zmíním to i zde: oceňuji propojení s ostatními filmy, zejména se seriálem Agents of SHIELD, jemuž události z Kapitána Ameriky tvořily odrazový můstek pro děj celé druhé poloviny první série. SHIELD pro mě vždy znamenal jednu z nejatraktivnějších dějových linek pro celé universum a proto se mi špionážně laděné pokračování Kapitána Ameriky hodně zamlouvalo. Nezapomnělo se ani na trošku humoru, ale je ho výrazně méně, než je obvyklé. Obsazení je hodně natřískané, scénář už tolik ne a akce na mě působila nečekaně dost chaoticky kvůli až moc častému střihu, který se evidentně snažil maskovat nedostatky v choreografii soubojů. Jednička se mi líbila o něco málo víc, ale faktem je, že Winter Soldier je pořád hodně našlapané pokračování.

Raimiho Spider-Man a vlastně pavoučí muž obecně mě nikdy moc nebral, ale současný reboot mě setsakra baví. Líbí se mi větší důraz na vztahovou lini a emoce celkově, ale i fandové akce si přijdou na své - tentokrát v hodně barevném a výbušném provedení. Příběhově to je typický Marvel - tedy superhrdina vs. superpadouši + nějaké ty existencionální problémy. Nic originálního se nekoná ani po stránce soundtracku. Zimmer se hodně vykrádá (hodně v tom byla slyšet jeho práce z Crysis 2) a ačkoli se mi líbilo mixování orchestriální hudby a dubstepu včetně přímého zapracování do dění na obrazovce, působil na mě celý soundtrack dost mainstreamově a tedy poměrně tuctově. James Horner v jedničce byl mnohem lepší.

Špatně natočená, chaoticky sestříhaná, po stránce dialogů nudná, zbytečně sexistická a hodně nevýrazně zahraná blbost s hodně pěknými efekty. Na Supernovu jsem se dost těšil, ale ve výsledku není vůbec o co stát. Odpad nedávám prakticky vůbec, ale tady jsem k tomu fakt neměl daleko. Naštěstí to zachránil ten vizuál.

Na film jsem se vrhl pln očekávání, trailer mě zaujal a těšil jsem se na Gillian Anderson. Sci-fíčko se Scullyovou a "I see dead people" Osmentem by mohlo být fajn. No, nebylo. Film se bohužel potácí v rodinných problémech, které hraničí místy až s hysterií. Z Osmenta nevyrostl zrovna sympatický herec a Gillian nemá až na pár hysterických scén moc co hrát. Děj je neoriginální, nevypointovaný a dalo by se říci až zbytečný. Nemůžu tomu ale upřít místy docela hutnou atmosféru a hodně pěknou hudbu, takže ty dvě odřené to ode mne dostane.

Líbí se mi, že film jako takový se k tématu staví vcelku neutrálně, nesnaží se moralizovat, ale ani šokovat či řešit neřešitelné, ale prostě přirozeně a nevtíravě vychází ze situace. Oproti stejnojmennému kraťasu ale přeci jen nepůsobí tak mile, ale to se dalo čekat, protože na 96 minut už je potřeba nějaká zápletka a tak je celý film komplexnější a větví se do několika vedlejších linek. Představitelé hlavních rolí jsou už o něco starší a tak se nebojí odvážnějších scén, ale to je přesně ten moment, kde bych na fyzičnosti radši ubral. Co jsem ale hodně ocenil je větší prostor pro friendzoned kámošku - jednak proto, že mi byla hodně sympatická a jednak proto, že v kraťasu je kvůli omezené stopáži její postava v podstatě nedořešená.

Líbí se mi, že film jako takový se k tématu staví vcelku neutrálně, nesnaží se moralizovat a řešit neřešitelné, ale prostě přirozeně a nevtíravě vychází ze situace. Hodně milý kraťas.

Plus především za Alexis a za parádní výběr hudby. Ale jinak je to spíše podprůměrná romantická komedie, kde humoru je poskrovnu a romantika působí trochu toporně. Příběh je nevýrazný, nevypointovaný a od začátku divák ví, jak film dopadne. Do role Daniela bych vybral menšího hezounka, tu jeho nervozitu a stydlivost jsem mu při jeho vzhledu prostě nežral. Ale nenudil jsem se, na relax ideální.