JohnCZ

Zábavnej trash, kterej si naprosto vůbec na nic nehraje a baví mixem nekončící párty polonahých hloupých lidí proti nenažraným rybám z pleistocénu. Svůj původ jako kdyby si film dával za přednost a nevadí mu diváka zasypat mixem stupidních dialogů a mizerných efektů, udělat si z toho děsnou bžundu a ještě u toho nezapomenout na vznešené umění :). Alexandre Aja viditelně rozumí žánru a dokázal z filmu, který je v samém základu někde na úrovni levného žraločího céčka ze Syfy, udělat překvapivě snesitelnou záležitost s tupými, ale stále docela sympatickými postavami. Zejména u Jerryho O'Connella je vidět, že se rolí vyloženě bavil.

Nejlepší Open Water. Found footage formát dovoluje trochu stalkersky nahlédnout do soukromí postav a pomáhá je to docela slušně vykreslit. Samotný survival na moři není nikterak objevný a nejedná se o podívanou, která by se otiskla do paměti nebo přinesla něco nového, ale film umí vykřesat slušné napětí, postavy jednají vyloženě hloupě jen v opodstatněných zkratových momentech a neměl jsem potřebu jim co minutu naliskat.

Partička kandidátů na Darwinovu cenu skočí z jachty do vody a nemůže zpátky bo zapomněli skopnout žebřík. Debilní, leč docela zábavně znějící premisa, která s prvním dílem nemá, až na lidi v nouzi uprostřed oceánu, v podstatě nic společného. Jenže jak byl první díl realistický (a nudný), tak dvojka není debilní jen tím samotným námětem. Snad v žádném jiném filmu mě postavy nesraly tak, jako tady. Divák, místo aby se o ně bál, se naopak těší až se ta partička namachrovaných debilů utopí a přestane zbytečně děsit už takhle vystresovanou mořskou faunu. Rozklad mozkových buněk naštěstí s blížícím se závěrem trochu pomine a musím uznat, že filmařsky to není vůbec špatné, jakkoli mi ty četné klipovité (2006™ filmařina) rádoby artové prostřihy přijdou v tomto žánru dost zbytečné. Nicméně s ohledem na ten dumbfest postav je tohle film jen pro otrlé.

Dokumentárně pojaté, ale zároveň děsně nezáživné survival drama. Celý film je nasnímaný jakousi lacinou digitální kamerou v nízkém rozlišení, takže to vypadá jak amatérské home-video. Kamera je navíc buďto naprosto statická a nebo šaškuje kdesi na úrovni vody a ke konci se mi z toho neustálého šplouchání a pohupování na hladině už skoro dělalo nevolno. Přesto mě realistické pojetí docela a byl by to fajn survival příběh, nebýt divného a neuspokojivého závěru. Ve finále Open Water působí hrozně prázdným a po filmařské stránce i ošklivým dojmem.

Ani Infinite Darkness nepřekročil stín animované série. Animace jako taková zase o kus pokročila a byť i tentokrát má k dokonalosti ještě daleko, na oko vypadá líbivě. Postavy mají detailnější mimiku a obecně jejich xichty a pohyby jsou animovány více západním, tedy realističtějším způsobem, což je bezpochyby dobře. Problém však stále přetrvává v příběhu, který je i tentokrát poněkud těžkopádný. A násilné rozkouskování do 4 epizod chápu ještě méně. Stal se z toho jakýsi hybrid na pomezí filmu a seriálu, kde jako seriál to selhává v budování světa a charakterů a jako film zase v nevyrovnaném tempu. Ale abych to zase úplně neshazoval, jako krátký animovaný doplněk k sérii to funguje velmi dobře. Jen by to nemusel být jenom doplněk.

Oproti předchozím Resi animákúm graficky naprosto někde jinde. Dobře se na to kouká a to včetně dobře rozanimovaných postav a jejich mimiky. Příběh tradičně trochu pokulhává, ale alespoň jeho podání je příjemné a tentokrát zdaleka nejstravitelnější. Bavila mě i akce, která překvapí dobrou bojovou choreografií a hravými úhly kamery. Akorát toho samoúčelného gore je občas možná až moc, byť chápu, že krev a létající končetiny k této herní sérii neoddělitelně patří.

O fous temnější a o dost akčnější, než předchozí animák. Příběh je pořád spíše takový videoherní, dialogy polodebilní a stereotypizované vyobrazení jakési fiktivní slovanské země je také spíše směšné, byť ne nezábavné. Závěrečný destruktivní bossfight ale skvělý. Animace, byť stále spíše levnějšího rázu, tu doznala určitého posunu vpřed.

Rozhodně víc Resident Evil, než ty béčkové srandy s Millou Jovovich. Animace, až na trochu umělohmotné postavy, není špatná. Působí to videoherně a to i včetně příběhu, který je snad ještě primitivnější, než ty v původních hrách. Akce je slušná, má to pár vybušných momentů a k větší spokojenosti mi chyběl akorát větší důraz na atmosféru. Fanoušky série to ale jistě potěší, ostatní diváci asi spíš nezájem, ale to je pochopitelné, neb větší ambice imo Degeneration ani nikdy neměl.

Halo Legends začíná velkolepě a úvodní dvojepizodka Origins toho o universu řekne pomalu více, než první 4 hry dohromady. Fajn shrnutí a solidně nadupaný fanservis - už jen použití původních hudebních motivů dělá fakt hodně. Posléze už jsou epizody poměrně nevyrovnané. Lepší střídají horší a nechybí ani jedna vyloženě odpadová, která více než Halo připomíná sobotní pohádky pro děti a ne příběh hodný tohoto universa. Je to anime, takže z toho zároveň občas čpí pro Halo lore trochu nežádoucí japanoidnost, ale dá se to přežít, byť animace mezi nejsilnější stránky filmu taky vyloženě nepatří.

Vlastně ani nevím, čeho jsem se tak bál. Nejedná se o nic nestravitelného, ač to mnozí říkají. Naopak je to krystalicky čistá filmařina, která umí navodit napětí a hutnou atmosféru i bez speciálních triků, čistě jen obrazovou kompozicí (ty detaily!) a zvuky. Minimalistické dobrodružné putování mixnuté artovými dialogy, které jsem ne vždycky úplně chápal, ale většinou se jednalo o zamýšlení se nad vlastním údělem, nad tím, co si vlastně člověk v životě opravdu přeje a co pro něj vlastně znamená to pravé štěstí. A nebo možná úplně něco jiného.