Němi

S prvnim Toy Story na VHS jsem v jedenacti chodil i spat... to pak tezko chtit, abych na trojce vnimal chyby. Ne, ze by se nejaka nenasla (snad jen, ze se opet odnekud a pred necim utika), ale pixarovsti ke svym postavam pristoupili s tak neuveritelnou laskyplnou nostalgii a uctou, ze kohokoliv jen lehce "zasazeneho" musi strhnout. Pribehovou ohranost tvurci vynahrazuji vypilovanou praci v kazde scene, kde do dokonalosti dotahli vyuziti prostredi a charakteru jednotlivych hracek. Hravost se za tech 15 let nevytratila, naopak prekracuje oba dily. Jak toho jsou po tolika filmech jeste schopni, je mi zahadou. Treti cast ale presto neni rozjuchana zabava. Nostalgicke detaily typu Andyho tricka z prvniho filmu na starych fotkach jsou jen spicka emocniho ledovce, ktery se na fanousky vyvaly. Skrz plastikove hracky se resi veci, od kterych maji deti jeste par let pokoj a pri vypjatych momentech, kdy i mne spadlo cosi do oka, smetou (opet) zive kolegy pred i za kamerou. Za tech patnact let se nezmenila jen uroven grafiky, ale i pristup k detskemu divakovi, ktery v treti casti serie dostane dospely zazitek s necekane temnymi tony. __ Trilogii uzavrel Pixar s nebyvalym citem a vkusem, a s pribehem, ktery z ni udelal neoddelitelny celek.

Animovana adaptace King Konga, prekvapive velmi verna, ale zamerena primarne na male deti. Tomu je podrizeno vse - dialogy, jednani postav i jejich inteligence. Divaku, ktery jiz prekrocil nejakych deset let zivota toho nema moc co nabidnout (vlastne vubec nic - snad jen porovnavani podoby Ann a disneyovske Ariel - v nekterych zaberech az na zalobu). Pribeh sam se pevne drzi nejzakladnejsich momentu puvodniho nametu a tedy i jeho zpracovani z roku 1933, v jeden moment dokonce i remaku z '76, ale cele to nema ani nejmensi naboj a spad. Animace je strasna, pisnicky taky, a kdyz uz jsem doufal v plivanec do toho idilickeho detskeho sveta v podobe masakru na ESB, prisel prvni odklon od predlohy - Kong se vyskubne ze zachranne site (!), spadne... a zaboreny do chodniku na vsechny stastne pomrkava, ze je v poradku. __ Pred par rokama bych byl ale velmi pravdepodobne nadseny.

Haha - SS tanci na rusky hiphop. Haha - Hitler snupe. Haha - kazdy se projevuje jak naprosty dement. Vsichni skacou, rvou, pitvori se, silene gestikuluji a, je-li treba, hazi homopohledy. To je legrace. Sem tam "uzasny" moment s smskou, PC nebo raperem... a ze to cele nema dej, natoz smysl v jednotlivych scenach, je snad jasne. 'Gitler kaput!' vyvolava smirlive vzpominky na libovolne pokracovani 'Scary movie' a ukaze znepokojivy fakt, ze lidovych satiriku typu Zdenka Trosky je vic... __Hodnoceni IMDb 28% je odpovidajici.

Make a Film.

Mezi Carreym a McGregorem to uzasne jiskri, film ani jednou nevypadne z proslunene pohody... ale kdyz je vtip postaveny prevazne jen na tom, ze v romantickych klise situacich na sebe mrkaji dva chlapi, a cokoliv dramatickeho je v zajmu uvolnenosti ihned boreno, je to malo. Jen dalsi nezvladnuty mix, kde ani jedno nefunguje poradne. Nebyt to cele gay, nebylo by to vubec. Ovsem nuda to dik nadsenym hereckym vykonum neni.

Nemenny vyraz Brada Pitta shrnuje vsechny dojmy z tohodle moc (moc!) spatneho plagiatu kralika Rogera - bezradny a ztraceny. Nakonec Zemeckis sve prelomove dilo doplnil o interakci herce a animace, nepostavil ho na ni... (i ta je zde ale taaak spatna - Bakshiovsky spatna)

Spojeni westernoveho (anti)hrdiny s rodinou Frankensteinu je tak sileny napad, ze se filmu daji velmi snadno odpustit jeho nekvality a urcitym zvracenym zpusobem si ho uzit. Bohuzel tohle spojeni neni prilis hladke, nebo dokonce funkcni. Postava Jamese by se mohla jmenovat klidne i Joe Nobody, protoze se tu jedna o naprosto anonymni charakter a slavny pistolnik je jen na okrasu plakatu. O -slusne receno- diletantskem zpracovani nemluve (ze se tocilo bez rozpoctu je omluvitelne, ale ze se napr behem jedne sceny pri kazdem zaberu ostre utne i jeho hudebni podkres, a dalsi podobna prekvapeni, to uz moc ne). __ Archive.org

Jesse James, hrdina z lidu, westernovy Robin Hood, rovny chlap a oddany manzel. Bohuzel zastrelen zbabelcem ve chvili, kdy odmitne pro klid sve pani posledni loupez a konecne se setka se synem... Je to holt smula. Vyobrazeni bandity a vraha jako lidoveho Jezise je ponekud legracni, ale nezaujate se porad jedna o filmarsky velmi podprumerny kousek. __ I takhle vypada mytus. __ "Ani Amerika se za tohoto chlapce nestydi. Mozna proto, ze byl tak odvazny. Mozna proto, ze chapeme, ze to co z nej udelala jeho doba, nebyla jen jeho chyba... Moc legracni.

Totalni brak, jemuz neverim, ze "scenar" nevznikal az pri prvnim ostrem jeti. Nakonec hodne by to vysvetlovalo... Minimalne to, ze jednotlive sceny na sebe nijak nenavazuji a nemaji temer zadny smysl ani takhle pohromade. Herci jsou strasni (Cash!) a reziser inscenuje posledni dny jedne z nejvetsich ikon divokeho zapadu se vzrusivosti, s jako uvitate cloveka, ktereho vidite popate za hodinu. Brak!

Dvojcata Hughesovych zaslouzi metal! Dostat do ruky scenar, ktery nema cenu ani papiru, na ktery byl vytisten - a vytriskat z toho film, kde je presto nejvetsi slabinou jejich rezie... no pani. Pisalek by jim mel ruce libat. __ Na jedne strane snaha o naprosty realismus, na druhe nezasazitelny Denzel strilejici i za roh a porcujici lidi s jistotou Nevesty. Polovicni bullet-time a rotujici zpomalena kamera ve filmu, ktery se snazi byt smrtelne vazne drama s presahem. Budovana atmosfera nevypocitatelnosti a strachu, kde lide uz nemaji moralku a navzajem se i poziraji, presto se neda brat vubec vazne. Naivita a plytkost. __ Oba puntiky za tu vyprahlou post-apo vypravu. Sice je jako cely film delana predevsim jen na efekt, jako jedina ale dosahla sveho.