Němi

Halloweenský speciál, v kterém zas Shrekovi výborně fungují odkazy a parodie (Psycho, Vymítač ďábla i zombies na jedničku). Podobný temný styl by býval celovečerním filmům seděl daleko více, než od dvojky rozjuchaná barevnost. Titulky ZDE

Za Hitchcockovu epizodu "Incident at a Corner".

Příšerně levné po stránce výpravy i humoru, ale hysterický komediální talent Johna Cleese (zvlášť v kontrastu s Watsonem) je nepřehlednutelný a geniální, ať už v roli Arthura Sherlocka Holmese nebo majitele zesnulého papouška...

HRANÝ dokument, v kterém příšerný neherec odříkává ta nejhorší klišé ("korporace nám vykácí lesy") a patos kape jak z telenovel. Srdceryvný hnus, který zachraňují jen záběry na krajinu, při kterých se nemluví.

Přisprostlá a nenápaditá parodie, která se sice chválihodně nesnaží jít ve stopách Scary Movie, ale Žhavých výstřelů, nicméně nezná důkladně svůj objekt výsměchu a svou přehnanou dvojitou hrou na trapnost mě přestala bavit už před půlkou. ____ (Btw, B!shop ***** "...vsichni tu blejou sracky, ja se naprosto kurevsky bavil..." -Ano, TO je ideální divák MacGrubera!)

4*+4*+5* - Tři vyrovnané a výborné kouzelné epizodky, kterým schází jediné, a to kompletní zfilmování obou knih Jiřím Trnkou.

Ben Syder je jistě hrozný Holmes a vše od Asylum vypadá jak lepší fan-made točený na videokameru z marketu, ale "Záhada potopené lodi" prostě spojuje dvě mé lásky, které měly dojít filmového svazku už dávno (ale i kvalitněji) - Sherlocka a duchovní odkaz Julesa Vernea. Téměř každá scéna je na efekt a obsahuje k ději logickou díru, herci do sebe minimálně zmateně narážejí, případně snad až improvizují při první ostré, ale Sherlock Holmes v souboji s viktoriánským RoboCopem a nebo pronásledující v tryskové vzducholodi robotického draka chrlícího oheň na Buckinghamský palác? Oh, zvrácené potěšení!

Až mě zaráží, proč někdo na tenhle způsob převodu Sherlocka do současnosti nepřišel dřív. Čím jiným může Holmes být, než forenzním detektivem / konzultantem Scotland Yardu? Konkrétně Lestrada, který sice může vypadat dobře na tiskovce, ale v poli je nepoužitelný. Watson zůstává armádním doktorem (dokonce i ten Afghánistán tu je), má bolístku v hlavě a tvář Martina Freemana, což je téměř geniální casting. Sotva najít jiného herce, který by dokázal tak přesvědčivě spojit ňoumovství a zároveň velkou inteligenci s buldočí zarputilostí - a ještě u toho být vtipný. Nepříliš známý Benedict Cumberbatch se ukazuje jako podobně vydařený tah. Rozmáchaný šílenec, lehce arogantní, ale sympatický... Drmolící s ohněm v oku nad mrtvolou je víc než ideální následovník Jeremy Bretta (jsou si krom projevu lehce podobní i vzhledově) a možná jeden z nejlepších představitelů vůbec. BBC získává body, protože tohle není převod do současnosti jen pro ušetření za dobovou výpravu, ale opodstatněný a plně využitý. [1x01] A Study in Pink - První část nastavila laťku vysoko. Neustálý vodopád chytrých dialogů, vtípků, geniálních odkazů na Doylovu klasiku v rychlém tempu, které ale není hektické; se scénářem, z kterého po menších úpravách mohl být důstojný následovník Se7en. Přesto si "Sherlock" zachovává lehkonohou oldschool auru a nesnaží se napodobit moderní detektivní seriály. I ta dedukce je pravá, nikoliv na ozdobu. 99,9% [1x02] The Blind Banker - Druhá část má nevýhodu ve ztrátě největšího kouzla té první - ústřední páreček už je seznámen a nastěhován a zůstává "jen" děj k objevování. Chybí tak určitý aspekt, který minule dodával každé scéně extra náboj a klasicky prázdnější předpátrací část pěkně zaplňoval. Epizoda se tak očividněji rozjíždí pozvolna, ale zajímavě graduje a je vlastně duchem daleko blíže klasickým Doyleovým příběhům. Na souhru a jiskru dvojice Cumberbatch Freeman je radost pohledět. 80% [1x03] The Great Game - Laťka první části přeskočena a slabá místa druhé, tedy hlemýždí rozjezd a nepříliš interesantní příběh "Velká hra" smete během vteřin. Od prvních sekund nabere tempo, aby se nezastavila až po závěrečné titulky a skončila triumfálním způsobem. Holmes se poprvé setkává se svou nemesis Moriartym v přímém souboji, bez druhořadých prostředníků, a ač se mu relativně daří, není nic než krysa v bludišti. Z Moriartyho řádění jsem měl několikrát stejný pocit jako z Jokerova předloni. Snad kvůli nevypočitatelnosti, že je vždy o několik kroků napřed, že jeho motivací není nic než chuť si trochu zahrát... Když jsem myslel, že se blíží konec a viděl jsem vše, co jen lze do jednoho dílu vtěsnat, nebyl režisér McGuigan (i I.ep) ani za polovinou a způsob, jakým vyšponoval cestu k velkému finále s maniakálním "Napoleonem zločinu" nemá v TV příliš obdoby. 100% __ Tohle musí mít hromadu kvalitních pokračování, musí! "The game, Mrs.Hudson, is on!"

Takové filmy se dnes už prostě netočí... :)

[Za epizodu Sherlock Holmes: Dobrodružstvo so šiestimi Napoleónmi] - Holmes se přestěhoval z 221B do 211B (nechápu tenhle zásah), pravděpodobně, protože tam je krb přes celou stěnu, šavle na zdi a větší knihovna... zahodil důvtip, nebo lépe řečeno veškeré náznaky osobnosti, a přešel na zahleděné tlachání Huby. Martin Huba má blíže k absolutní katatonii, než geniální mysli. Jeho uspávací dikce a statičnost ale perfektně zapadají do celkového stylu filmu. Vorlíček vyprodukoval typicky strašnou TV produkci, v které postavy sedí ve studiu, potichu mluví a jedinou kulisou je vzdálený tikot v jinak "elektronickém" tichu. To je pak jedno, že i Labuda zahrál Watsona jako pohádkového dědečka a celé se to odehrává ve dvou miniaturních interiérech, přičemž veškerý děj mimo je sdělen skrze polopatické dialogy. Stejně to asi nebavilo ani samotné autory.