Piškotka

Krásná fantazií a vizuálními efekty naplněná pohádka pro děti i dospělé. Asi jediné, co oceňuji. Moc zidealizovaný boj dobra se zlem.

Drsné místo na zemi, kde život určují větrem ošlehaní muži a všemocná církev. Bohu oddaná Bess žila ve svém světě, sice naivním, ale průzračně čistém. Její láska držela Jana jako psa na řetězu. Jan byl zpočátku obdivuhodný, pod drsnou slupkou se skrýval hodný člověk. Po úraze se choval, pro mě, pochopitelně. Boje medicíny o jeho holý život prodlužovaly utrpení jeho i Bess. Jeho sexuální manipulace naplňovala Bess doslova a zaplatila za ně životem. Nebylo fér, že ona zemřela a on po její smrti si jen tak poskakoval o berlích. Možná to byl osud, který Bess vysvobodil z osidel několika v ní žijících osobností. Strhující a živelná Emily Watson, doslova one woman show. Přirozeně ji doplňovala její švagrová, pro mě symbol křehkosti a síly. Nejvíce mě dojala scéna, kdy vesnicí vyobcovaná Bess umírala a její matka ji přesto navštívila. Představovala osobu, která na první pohled má srdce z kamene, aby se ukázalo, že svou dceru ve skutečnosti miluje.

Těšila jsem se na komedii, bohužel. Propojenost 3 ústředních dvojic nesourodá, chaotická. Tvůrce snad chtěl upozornit, jaké předsudky proti Romům, gayům a trávě trápí naši úzkoprsou společnost. Moc se mu to však nepovedlo. Užívala jsem si humorných komentářů Ondřeje Vetchého. Další dominantou filmu byla Simona Stašová.

Potemnělé a hrozivé. Němec v kladné roli se jen tak nevidí. Před válkou chlebodárce a člověk, po válce zrádce a zrůda. Jeho mučednická smrt se dala očekávat, možné vysvěltení v poválečné euforii nebylo vyslyšeno. Klíčový moment byl onen "seznam", lidé v něm pro mě byli víceméně anonymní. Nebylo by od věci je více poznat. Konec byl dokonalou odplatou a výměnou rolí. Výborný Karel Roden, Jaromír Dulava a nekonečný patolízal Hrušínský. Výborná Zuzana Kronerová.

Mísilo se mi zde několik filmů s podobným nádechem (od Iñárrita, Lost in Translation). Život všech tří bytostí skýtal samotu, únavu, bolest, lásku k dítěti, vyhoření...bez ohledu na kontinent. Ellen byla bezpochyby dobrou matkou, ale na konci filmu se zachovala zpátečnicky. Leo se zřejmě držel svých zásad být čestným a věrným a i když toto porušil, neztratil u mě na hodnotě. Jeho život dostal jiný směr a rozměr. Určitě dozrál. Životní příběh chůvy uměle a zbytečně vsazen, inspirace pro samostatný film.

Děj se rozbíhal pozvolně, zaměřoval se na nitro hlavní postavy a její touhy po pomstě. Napětí nastalo příjezdem na venkovské sídlo. Smrt bestie si kromě její matky přáli podvědomě všichni. Ve vzduchu visel strach a nevyzpytatelnost. Pročistil se tolik očekávanou a přesto nečekanou smrtí. Zajímavě propracované bylo jednak dilema potencionálních vrahů, ale také zamýšlené důsledky jednoho z nich.

Pro teenagery dobré, podobné éře Beverly Hills. Předvídatelný děj, vystrašená děvčata a ulítlé modýlky.

Mistr převleků v dlouhodobém hledáčku policie musel být pošuk s velkým P. Jeho exhibice byly na hraně hry kočky s myší. Místy novodobý bojovník, co bohatým bere a pak si nechává na své rozmary. Každopadně ješitný. Smrt ho zastihla nečekaně. V. Cassel skvělý, M. Amalric příjemně překvapil v odlišné poloze (viz Skafandr a motýl).

Vtipné a svěží. Ve srovnání s dneškem amatérské efekty, ale díky tomu má film své kouzlo. Představitelé milenecké dvojice spolu krásně ladili a jejich zběsilá jízda s ostatními členy posádky byla crazy. Nebylo nic, z čeho by si dělali velkou hlavu. Bankovní loupeže zvládali elegantně a s grácií, jakoby to tak mělo být. Konec byl víc než tragický. Kulek bylo nepočítaně, oba byli jako pořádné řešeto. Líbil se mi taky G. Hackman v kombinaci s upjatou manželkou. A scéna s šerifem Hamerem:-) Tak trochu jsem neporozuměla, jak je to s tím muchlováním.

Napínavé od začátku do konce. Období 50. let není ve filmech až tak omílané, pro mě proto zajímavé. Machinace a procesy tajné bezpečnosti zrůdné. Nikdo nezná bratra, slídí a donáší. Dobová atmosféra věrohodná, stejně tak kostýmy, do kterých se oblékli správní herci. Ivan Trojan je pán herec.