Piškotka

Jak opravdu jednoduché je stát se svědkem čehokoli. Šílený mord zapadal do současnosti, stejně tak propojenost s policejní složkou. Manželská dvojice se stala rukojmím jak sebe samé, tak nelítostných zločinců. Přestala mít jakékoli soukromí a ztrácela vzájemnou důvěru, kterou střídala podezíravost. Velmi věrohodné i díky Z. Stivínové a O. Sokolovi. Z. Stivínová občas nadmíru afektovaná, postelová scéna jí moc nešla. Její samotný výsledek nahrával spíše padouchovi než duchu spravedlnosti. Aby břitva mohla nabídnout mravní odkaz, skončila tak, jak skončila. Těžkým rozhodnutím, že i za cenu boje za pravdu může člověk skončit v zajetí.

Napínavý horor, plný neznáma a strachu. A současně chuti pátrat dál a dál, navzdory vlivu na život celé rodiny. Propojení s mystériem mi vadilo až v závěru. To jsem si přála reálný horor. E. Hawke v překvapivě vážné a odpovědné roli.

Ponurá atmosféra, podmanivé postavy a autenticita P. Čepka tomuto dílu dodala punc lidství, přímosti a lidské frustrace. František Vláčil bravurně zdolal laťku literární předlohy, které se držel, ale zároveň ji obohatil. To se často nestává.

Zvláštní a neotřelé. Film nabízí vhled do dávné minulosti, která je úzce propojena s přítomností. Lidské osudy zde zaznamenávají nečekaně velké zvraty a odkrývají se až na samotnou dřeň. Věci se nedají vrátit ani napravit, přesto vedou ke katarzi. Lidské sny jsou podobné bez ohledu na kontinent. I Nový Zéland může být pokládán za díru. M. MacFadyenovi jsem věřila každé slovo.

Přemíru akce vyvažuje vtipné popichování obou hrdinů. Dobrá byla vědomá výměna identity spojená s trapasy a nedorozuměními. M. Lawrence a W. Smith dobří, soundtrack taky.

Sociální drama o štěstí na dosah. Trnité začátky přecházejí v uskutečnění amerického štěstí. Nic zde netrvá věčně. Téma moralizuje s postavením muže a ženy v rodině a je zde patrné, že muž dokáže to co žena. Výborný W. Smith.

Filmu se nedá nic vytknout. Napínavý, ztřeštěný, vášnivý, milující, nenávidějící, upřímný, freudovský,...Samotná Kika zde sehrála vedlejší roli v milosteném trojúhelníku. Hlavní otěže drželi nevlastní otec a syn. Futuristická psycholožka a nadržený a kajícný pornoherec doplňovali zvrácenost našeho žití a potvrzovali, že všude kolem nás je něco jako Velký bratr. Herci skvělí.

Předminulé století má nepochybně své kouzlo. Anglie také. Romantická láska, naplněná či nenaplněná je zde tak křehká. Obě sestry, rozum a cit, vedly své citové boje a ve finále se jejich role vyměnily. Dle mého názoru se tady více vyplatil rozum, který své touhy držel dlouho a trpělivě pod pokličkou. S rozumem se soužití jeví jako snesitelnější. Film ztvárněný velmi hezky, stejně tak kostýmy a společenská etiketa. Lidé k sobě byli uctiví a to, co je dnes norma, mohlo tehdy být skandální a hříšné. Vynikající E. Thompson a A. Rickman.

Zajímavé rozhovory mezi hlavním hrdinou a Anglánem v megavelké koupelně, zatímco dole se koná rozlučková akce s jeho ex. London tady jako persona, co má v životě jasno. Miluje pořád toho samého, aby se v dalším vztahu zkoušela odmilovat. Konec filmu předvídatelný. Vadil mi přílišný luxus, ve kterém se tak mladí lidé topili. Nebylo vůbec jasné, jak k němu přišli. J. Statham dobrý.

Honza Budař se na plakátu tváří jako Malcom McDowell z Mechanického pomeranče. Tady veškerá podobnost končí. Jeho hlas se dobře poslouchá, ale jeho komentáře, stejně tak děj, nejsou vůbec vtipné. Příběh o zlatých českých nenechavých ručičkách. Takže Czech Šmejd Man?