Recenzie (4 212)
The Smiling Man (2015)
Tss. Někdy (čti v naprostý většině případů) pro horor fakt není dobrý, když v půlce do detailu ukážete hlavní příšerku, a pak se budete snažit šokovat diváky tím, že ji dáte rádoby chytrej lidskej rozměr... Když je první polovina úžasnej atmosférickej teror, a ta druhá divný festivalový drama, je něco prostě blbě.
Battle at Big Rock (2019)
Bomba. Akorát je po letech trochu smutný, že Jurskej Park aktuálně nabízí to nejlepší ze svýho univerza v krátkometrážním akčním nátěru. Snad teď bude ve třetím filmu o hodně míň kecání a víc podobnejch vylomenin, tohle byl totiž skvělej návrat k adrenalinovým kořenům. Napětí od začátku do konce a výborný závěrečný titulky.
Súperi (1977)
ŽIVOT JE BOJ! Ridley Scott jako totální sebejistej frajer hned v jeho prvním celovečerním debutu (ne, vážně to nebyl Alien) v kulisách napoleonských válek. Právě během nich se v rozmezí hned několika let odehrává urputný souboj dvou zbytečně soupeřících duelistů (jednoho ublíženého raubíře a druhého smolného romantika), ve kterém je čest tzv. až na prvním místě. Skvělý vhled do duše dvou zfanatizovaných mužů, jimž (ne)dobrovolná rivalita postupně otupuje cit pro morálku a bere fyzické síly, a to až na hranice duchaplného žití. Klidně bych to zkousnul dvakrát delší ku prospěchu vypiplanějších charakterových profilů obou šermířů.
Glass (2019)
Unbreakable glass split. Nerozbitné sklo bylo rozbito, archetypy o comicsových filmech roztříštěny na milion kousků, a znovu pospojovány do nového patvaru. Shyamalan je nefalšovanej génius, jestli tuhle klišoidní premisu držel x let v hlavě, aby jí pak dokázal dát novej, až šokující konzistentní ksicht. V konečným důsledku je tenhle filmovej triptych pro moderní MCU tím samým, co kdysi udělali Mooreovi Strážci pro zlatou éru comicsů. Jsem z toho paf.
Najsilnejší hlas (2019) (seriál)
Chtěl jsem si na zkoušku odpoledne pustit jeden díl, že to pomalu začnu nakoukávat. Teď je jedenáct hodin večer a já mám všech sedm epizod za sebou... No, snad si tohle najde mnohem víc diváků, páč je to rozhodně jeden z nejdůležitějších seriálů roku o tom, že prachy jsou prostě vším, a že toxické opojení z moci má devastující účinky na všechny kromě toho, kdo umí štěkat nejhlasitěji. Vážně zdrcující a taky pekelně depresivní televizní důkaz o tvrzení, že pero je v dnešní době mocnější meče. Výkony Russella Crowea a Naomi Watts opojné.
Wildlife (2018)
Každodenní divočina. Všichni jsme hasiči, záleží jen na tom, jak dobře si vedete s ohněm...
Co se stalo 11. září (2019) (TV film)
Mini-dokument na půli cesty, který je sice ucházející edukativní připomínkou toho, CO se stalo, ale už zase tak moc do detailů neřeší, JAK se to stalo. Jako pomník naděje a krátká exkurze do nedávné minulosti ale dobrý. Pro děti asi ideální.
Hráči - Season 4 (2018) (séria)
Nevim, kolik ze sebe Dwayne ve skutečnosti obtiskává do seriálového Spencera, ale žeru mu tuhle roli citlivýho drsňáka už čtvrtým rokem. Zas se tam vyváženě střídaj komediální scény s dramatickejma, a znovu je to stejnou měrou zábavný jako napínavý. Jo a znělka je taky furt cool.
Mimo kontrolu - Zkáza Světového obchodního centra (2016) (epizóda)
Tisíc lidí, tisíc názorů. Pro mě osobně pak tedy důležité spíše jako palčivá připomínka, kdy vzpomínat je kupodivu ještě stále neuvěřitelné, šokující a taky neméně bolestivé.
Stalker (2017)
No bydlet bych tam nechtěl. Jinak konec sem ale bohužel neviděl, koukal sem na prsa... Nicméně, fungoval by v tomto složení i celovečerák? Není podobný námět vhodný pouze pro krátkometrážní snímky? Těžko říct. Na ploše sedmi minut ale tenhle horůrek plný srandovních zvuků šlape znamenitě.