cariada

Představitelku babičky, kterou měl sežrat vlk, museli namazat sladkým roztokem, aby se na ni německý ovčák alias vlk vrhl a lízal jí, což vypadalo jako že ji žere.

Ze šestihodinového materiálu byla sestříhána více než tříhodinová verze, ale kvůli rozpočtu byl režisér Vojtěch Jasný nucen film ještě o polovinu zkrátit.

Vladimír Menšík měl s režisérem dohodu, že během natáčení vůbec nebude pít alkohol.

Ve filmu nosí vězni pytle (naplněné polystyreném), ale pouze František Peterka nosil opravdu téžké, téměř 50 kg pytle, aby vše vypadalo autentičtěji.

Ve filmu se měla objevit Jiřina Jirásková, ale roli odmítla a prohlásila, že se jedná o hloupost. Dodnes jí mrzí, že film zdaleka nedopadl tak špatně, jak si myslela.

Jedna z rolí byla psaná původně pro Jiřinu Jiráskovou, ale ta byla tenkrát v nemilosti soudruhů.

Při výskoku z letadla z 1 200 metrů trvá volný pád hlavních hrdinů 90 vteřin, ale ve skutečnosti z takové výšky trvá pád pouze 30 vteřin.

Při volném pádu z letadla si oba protagonisté povídají, což ale není možné, neboť v takové rychlosti není nic slyšet, pouze šum větru.

Film se odehrává celý v noci.

Shannen Doherty nebyla schopna, podobně jako při natáčení seriálu Beverly Hills 90210, chodit na natáčení v čas a byla často opilá. Producentům došla trpělivost a nařídili scénáristům, aby ji ze seriálu vyškrtli, načež ji nechali zemřít.

Katey Sagalová přišla o jedno dítě v těhotenství v době natáčení seriálu. Jelikož její těhotenství bylo součástí děje, po tragédii tvůrci upravili scénář, takže se těhotenství Peggy jen zdálo.

Martin Dejdar vzpomíná, jak ho chtěla jistá dáma zmlátit deštníkem na Václavském náměstí, neboť byla z jeho postavy znechucená.

Téměř dvě desetiletí ležel film v archivu, než jej RKO prodalo televizi. Teprve pak si získal diváky a obdiv.

25 herců se ucházelo o roli Ozzáka. Dejdar byl nejlepším, ale televize Nova uvedení Dejdara nevítala, proto musel vyhrát i druhý casting.

Film je ozvučen hudebním doprovodem, natočeným podle původní partitury Gottfrieda Huppertza.

Verze filmu z roku 2002, která je pokusem o rekonstrukci v jeho původní podobě, vznikla péčí německých expertů, kteří film pospojovali z dochovaných fragmentů. Chybějící pasáže nahradili mezititulky, případně fotografiemi.

Milan Lasica se s Janou Hlaváčovou před natáčením filmu neznal, proto se před první společnou scénou šel paní Hlaváčové představit větou: „Dobrý den, já jsem Lasica, jak se má Luděk?“. Na mysli měl jejího manžela pana Munzara.

Snímek chtěli tvůrci natáčet v Praze, kde se odehrávají klíčové pasáže z roku 1968. Nebylo jim to umožněno, takže pražské scény vznikly nakonec v Paříži a Lyonu.

E.F. Burian se po premiéře potýkal s problémy, jelikož byl nařčen z podpory židomilstvi. Nedlouho poté byl film zakázán.

O postavu vodáckého vůdce Křižáka stála řada herců. Rozsáhlým castingem nakonec prošel Lukáš Vaculík. Pomohlo mu k tomu také to, že hodně trénoval v posilovně.