curil

Výtečná francouzská komedie opomenutá naší distribucí v sedmdesátých letech je zaobalená do morálního příběhu o tom, jak "boží mlýny" melou spravedlivě. Čtyřicet let života v koloběhu francouzských dějin je zároveň i příběhem jednoho vitálního důchodce Louise a jedné vykutálené doktorské rodinky. Nutno obdivovat Michela Serraulta, který hraje už od počátku muže o dvacet let staršího než je jeho věk, a dopracuje se do stáří sta let. I dále je film skvostně obsazený, podceňovaný Jean-Pierre Darras v roli bratra další veličiny Michela Galabru. Nelze nezmínit menší role Y. Roberta, J. Richarda, N. Roqueverta, Y. Roberta, ospalého Jeana Carmeta a v neposlední řadě mladého Gérarda Depardieua. Mihne se i "Angelica" Michéle Mercier nebo znamenitý komik Paul Preboist. Komedie celkově vyznívá optimisticky a mě dobře naladila do dalších rentiérských let.

Doplnění: režie Roger Kay, scénář Roger Kay, kamera Wladimir Ivanov. Shlédnuto na ok.ru dne 30. ledna 2024 ve francouzském znění.  Catherine Alric v roli Francoise je v několika záběrech neskutečně podobná Catherine Deneuve.

Pro fanoušky francouzských komedií osmdesátých let doporučení. Tolik známých tváří jinde neuvidíte; možná kolem třiceti herců a hereček od Anémone po Zardiho. Film obsahuje 11 komediálních skečů různé délky a úrovně, ale každý si vybere své oblíbené herce i téma. Odlehčený humor si dělá legraci jak z erotických vztahů, sociálních problémů až po nejvyšší politiku. Mě nejvíce zaujala cesta mladého komunisty cestujícího do Moskvy, kde může porovnat své ideály se skutečností, také scénka se psem a páníčkem chystajícím se ke koitu s milenkou je dobrá, stejně jako  zpověď Michela Galabrua jako prostého vesničana o jeho sexuálním životě. Film je volně dostupný na netu a to ihned.

Francouzská kriminální komedie, která hodně  fandí ženám. To jsou hlavní hrdinky příběhu, které mají své důvody, jedna jak druhá, pomstít se svým mužským protějškům. Mužští představitelé jsou sympatičtí, ale ženské jsou na tom v mých očích poněkud hůře. Nejsem obdivovatelem (na rozdíl od   většiny Čechů) Annie Girardot a ani Catherine Alric, krásná blondýnka, mě v žádném filmu nezaujala. Celý příběh je značně vykonstruovaný a na komedii je toho humoru nemnoho. Celkem zklamání.

Bojovník s krumpáčem aneb "Kostěj Nesmrtelný", jak ho nazvali Rusové po napadení Finska, když sám vyřídil více než 200 ruských vojáků. Nyní se postaví jednotce wehrmachtu, jejichž velitel prahne po jeho zlatě, na které Sisu náhodně narazil. Jeho způsob boje je mnohdy na hraně uvěřitelnosti, krásně přibarvené a na pokraji naivity. Jenže vše na mě působilo tak, že jsem po dlouhé době sledoval válečný příběh s napětím a fandil tentokrát kladnému hrdinovi. Prostě na to měl, i když byl prostřílený jak řešeto, chichi. Sympatický hlavní představitel, stejně jako správně zvolené ksichty záporáků na německé straně.

Doplnění: režisérem je Jean-Paul Sassy, scénář Patrick Cummings, producent: Jean Duval, Michel Gast, kamera: Paul van der Linden.

Příběh je nerovným duelem mezi dvěma hlavními postavami, sladkou a zamilovanou Elise a jejím záludným a sadistickým nevlastním synem Marcusem s tváří dvanáctiletého andílka. I když se ve filmu téměř nic neděje, napjatou atmosféru režisér udržuje pomocí paranoii Elise, nedůvěrou manžela Paula a zvrhlým jednáním Marcuse. Jako obdivovatel půvabů exmanželky Petera Sellerse Britt Ekland jsem si při několika scénách přišel na své; výkon "Olivera" Marka Lestera je více než slušný. Trochu stranou byl odstrčen Hardy Krüger v roli nerozhodného manžela Paula. Na   debutové dílo (ve 47 letech) režiséra Andrei Bianchiho (později slavného autora filmových   hororů) je to dobrý počin.

Gregory Peck, John Wayne, Jimmy Stewart, Gary Cooper, muži kolem 190 cm a více; tak mají vypadat představitelé zákona ve westernech. Do party přizvu ještě Randolpha Scotta a Jamese Coburna, ale ten tolik kovbojů nezahrál, ale výšku má extrovní. Vyrovnávání účtů patří mezi mé oblíbené filmy, i když jde trochu o netypický western, který se velkou část děje obejde bez přestřelek a pěstních soubojů. Malá Decky je roztomilá, až to někdy sice leze na nervy, ale ve spojení s Peckem se to dá vydržet

Viděno na YouTube dne 24. ledna 2024 ve francouzském znění. Natočeno na motivy operetního díla skladatele Jacquese Offenbacha.

Tvůrce "Emmanuelly" Just Jaeckin je spolurežisérem povídkového filmu "Soukromé sbírky", kde natočil první příběh "Ostrov sirén". Krátký příběh ve mně vyvolá vzpomínky na klasiky sedmdesátek Joe D´Amata nebo Jesse Franca. Exotické prostředí, napínavý děj a hlavně nádherné polonahé dívky v čele s Laurou Gemser. Japonský příspěvek do trilogie je poetický a erotika nepodbízivá. Nejvíce se mi líbila "Skříň", která měla i kapku humoru a dobré závěrečné překvapení.